Kdopak to mluví

Kdopak to mluví je jedna z těch komedií, která i po letech stále baví. Děti jsou totiž pořád stejné a asi každého rodiče nejednou napadne, co si dítě právě myslí nebo co říká, když má zrovna žvatlavou povídavou. Navíc John Travolta a Kirstie Alley k sobě nádherně padli. Bohužel jsem tuto herečku neměl příležitost vidět v ničem jiném a přitom komediálního talentu měla mraky, alespoň zde to dokázala. Amy Heckerling si prvně napsala scénář inspirovaná vlastní domácností a tímto filmem si dost napravila reputaci po propadáku Johnny Dangerously, ačkoli Bláznivá dovolená v Evropě byla úspěšná, teprve tento snímek se stal hitem. A vlastně pomohla i J. Travoltovi, který po Pomádě na výrazný film čekal. (31.07.2023)

Naprosto skvělá komedie ve stylu "dětí/zvířat", které pro sebe mluví a komentují dění kolem. Obzvlášť v českém znění má celý film ještě větší přidanou hodnotu, když Mikeymu propůjčil svůj hlas nepřekonatelný Ivan Trojan. Ani se nechce věřit, že tenhle film je již z roku 1989. Kdo nezná, tomu film doporučuji, kdo zná, ten ho většinou miluje. Já patřím do té druhé kategorie. (02.08.2023)

Naposledy jsem si tuhle záležitost pravidelně dávkoval v útlém dětství, pak dlouho nic a teď, když máme doma podobného prcka, dáváme si to znova. A pozor, je to vtipné i po letech! Nedávno jsme kupříkladu koukali na, v dětství bezmála kultovní, Číslo pět žije a to vám byl teď sranec jako máloco. Člověk se pak skoro bojí vracet ke starším flákům, jenž provázely jeho první krůčky filmovým světem. V případě Kdopak to mluví se však předchozí zklamání nedostavuje, ba co víc, v původním znění dostává tahle komedie zcela nový rozměr. Myšlenky toho malého rozkošného chlapíka jménem Mikey totiž v originále dabuje John McLane. Ano, ten borec v bílém tílku co bez mrknutí oka likvidoval německé teroristy v Nakatomi Plaza (později se snažil prosadit také jako herec, v databázích jej najdete pod pseudonymem Bruce Willis). Vydařená chemie mezi upjatou Mollie (Kirstie Alley) a floutkovským Jamesem (John Travolta) vyvažuje sporadickou zápletku s povinným happyendem. Nejlepší jsou scény z porodnice (nahlas přemítající kojenci v postýlkách) nebo Molliina nevábná představa budoucnosti s vyžraným Travoltou a kopou hladových krků. Nadabovaní haranti jsou fajn a kouzlí stejné úsměvy jako v dobách, kdy jsem byl malý špunt. S nostalgickým nádechem za čtyři. (27.08.2013)

Vše se ve filmu točí kolem bodu, který představuje dospěle uvažující minino. Respektive můžeme slyšet jeho hlas, avšak dospělé osoby před kamerou neslyší nic. Díky této skutečnosti vzniká moho humorných scén. Jenže slibný námět nebyl ve filmu rozveden do větší šíře a nebylo z něho vytěženo vše co myšlenka nabízí. Snímek působí podprůměrně jak dějem, zpracováním tak i hereckým projevem. Nedokáže dlouho bavit a tak nakonec v rovině kvality zůstane pouze několik výborných dialogových obratů v podání Bruce Willise, který mluví hrající nemluvně. (01.04.2008)

Jedna z mála z těch nezapomenutelných rodinných komedií let devadesátých hlavně díky vděčnému nápadu mluvícího plodu / malého dítka. Všemu samozřejmě vévodí hlášky a úvahy malého Mikeyho ( který je jak v originále Brucem tak nadabovaný Saicem geniálně vědoucí ), pádící spermie, Mollie a James se výborně doplňují v komediální pozicích. No prostě klasika, kterou docení hlavně nastávající či čerství rodiče - tohle se neomrzí ani po sté, narozdíl od dalších pokračování - 80 % (06.03.2013)