Šepot srdce

Tááák , když je takle v dubnu skoro na nule, ideální čas na nějakej ten hentai kousek :o). Střeelili sme si to s Elišákem na dvě půlky a na to, že je to vlastně teenegerská love story, tak se to páčilo nejen mě, ale i 6 a půl starý dcerce :o). Jako, škoda, že tam nebylo víc těch fantasy prvků, páč ty byly jako vždycky kouzelný. Taky sem čekal krapet víc toho vizuálku. Ale jako fakt pěknej příběh zasazenej do velkýho města, ve který jezdí nadzemkou klíčovej kocourek :o) (21.04.2024)

Je vám blbě?Deprese, stresy a ztracenost v životě vás hlodají za živa? Dr.Ghibli předepisuje koňskou dávku pozitivní náladičky mixovanou s několika kapkama vědomí, že život je vlastně fajn. Dávkování=jednou za čas, jednorázově. Způsob užití=Audiovizuální vstřebávání(doporučeno s titulkovou podporou)........Po přetrvávajících potížích nasadit "Ponyo", "Laputa:Castle in the sky" popřípadě "My neighbor Totoro"..Vedlejší účinky=krátkodobá naivita.....Doporučuje 9z10. upracovaných japonců. (25.07.2012)

„Konničiwa! Wataši wa Cukišima Šizuku desu. Je mi 14 let a moc ráda čtu. Nedávno jsem zjistila, že většinu z knížek, které mám z knihovny, si přede mnou půjčil jakýsi Seidži Amasawa. Zajímalo by mě, jaký asi je... Ha, oslí můstek: To mi připomíná, že má nejlepší kamarádka Júko Harada se zamilovala do jednoho kluka ze třídy, jenže dostala milostný dopis od jiného, takže je z toho chudák celá nešťastná. Kéž bych jí mohla nějak pomoci. Před pár dny se k nám domů nastěhovala moje starší sestra Šino. Hrůza! Pořád chce, abych s něčím pomáhala a učila se. To mamka a taťka mě takto nedřou. Mám je ráda. Byli by rádi, kdybych šla po střední škole na univerzitu, jenže ja vůbec netuším, co bych chtěla dělat. Možná by mě bavilo psát, ale ještě jsem to moc nezkoušela, protože si myslím, že nemám talent. Připadám si trochu jako Kiki z mého oblíbeného filmu. Včera mě ségra vyštvala ven, abych donesla taťkovi do práce oběd, ovšem skoro bych jí za to měla poděkovat. Ve vlaku si ke mně totiž sedl tlustý kocour, který zjevně cestoval sám! Bylo to kouzelné. Musela jsem zjistit, kam míří, takže jsem vystoupila s ním a sledovala ho. Několikrát se mi na chvíli ztratil, ale vždy jsem jej opět zahlédla, až mě dovedl... Kam? To vám pošeptá srdce. Sajonara!“ 8+/10 (16.03.2007)

...a Olivia Newton-John mi ještě stále zní v uších. Jó, tak tomuhle říkám opravdu pohodovej film. To, že tam na standartní poměry Ghibli není žádný fantastický motiv a jde jen o příběh normální holky z nám známého světa, mi vůbec nevadilo, ba naopak – naplno jsem si to užil. Mnohem více než třeba takového Porco Rossa, když už tady zmiňujeme ty "nefantastické" snímky od Ghibli. Ta lehká romantika prostupující celým filmem jdoucí ruku v roce s příjemnou civilností zkrátka na mě udělala dojem a zlepšila mi výrazně náladu. Zase se musím utvrdit ve faktu, že v Ghibli prostě umí tvořit snímky, které divákovi zaručeně zlepší náladu. Není to tak melancholické jako třeba Bjósoku 5 centimeter, ale naopak to optimismem a pozitivní náladou jen srší. Škoda jen, že pan Jošifumi Kondo opustil tento svět tak mlád, ach jo. Několikrát jsem si během snímku říkal, jak by asi vypadal jeho další film, ale nyní mi zbývá stejně jako u Satošiho Kona jen truchlit nad ztrátou dalšího nadějného animovaného tvůrce, jenž nám mohl do budoucna ještě hodně nabídnout. (25.03.2012)

Krásný příběh mladé slečny Shizuku, která se místo učení mnohem více zajímá o četbu knížek a plno času tráví v knihovně. Jednou si všimne, že některé z knížek, které si chce přečíst, si již před ní půjčil jistý kluk. A tak začne pátrat, kdo to je zač... Whisper of the Heart je filmem o trablích dospívajících a o hledání sebe sama... ale přitom pořád zůstává milým a veselým filmem. ___ Po druhém zhlédnutí 5*. (05.03.2004)