O Honzovi a Barušce

Tak ano, pohádka mého mládí, veselé písničky, ubrumlaný strašidelný dědek... Ale ten děj je takový nijaký. Honza jde do světa, a první chalupa, do které zapadne, i když se měl Černému lesu vyhýbat, obsahuje kouzelného dědka. Ten dokonce zná Honzovo jméno a odkud pochází. To zdůrazňuju proto, že konec je takový divný - protože dědek potom najednou neví, kde Honzu s Barunkou hledat, když ti od něho utečou. Prý běhá po světě a nemůže je najít. A předtím věděl, odkud Honza je, a jeho jméno, a tam ho nenapadlo hledat? Navíc zápletka vlastně taky není. Dědek zavřel hezkou holku a dokud ta nesvolí ke svatbě, bude zavřená. Honza pak čirou náhodou sesbírá pár kouzelných předmětů, a hotovo, ani se nemusel snažit. Konvalinková je roztomilá, Vondráčkovy písničky příjemné a veselé, Kemr dokonalý, ale člověk dokouká a říká si, no a co jako? O čem to vlastně bylo? (01.01.2014)

Tato pohádka mě velmi zklamala. A není to jen proto, že se zde víc zpívá, než hraje, a že skladby jsou kvalitou velmi slabé, je to především katastrofálním výkonem hlavní postavy. Zatímco ostatní jsou opravdovými herci a role jim divák uvěří, tak panu Vondráčkovi člověk "nespapá" ani jedno slovo, jelikož z jeho strany to není hraní, ale přednes, četba či jak to jinak nazvat; jeho neherecký výkon je tudíž naprosto trapný a kazí svým kolegům celé dílo. Holt i mistr tesař (jinak skvělý režisér Adamec) se někdy utne. (30.03.2010)

Tahle pohádka je z dob, kdy režisér Adamec ještě svůj talent nerozmělnil v podprůměrných hrůzách. "Papundeklovou" pohádku s Konvalinkovou a Vondráčkem a nezapomenutelně záporným Kemrem dotáhl do zdárného konce. Dobré písničky, originálně pojaté scény a bezchybní herci tvoří zajímavou pohádku, která i po letech slušně baví. 80% (08.06.2010)

Buchta makovaná, vklouzla sama vskutku do žaludku, buchta makovaná první, druhá, šestá, z máminýho těsta všechno skončí kde ? ... Jak se mohu usmívat ty zvědavý … chcem být naší louce blíž ... písně Jiří Vondráčka jsou skvělé i po letech. Nádherná pohádka ... František Kovařík .... nádherné (24.02.2011)

Ten Honza měl fakt radost ze života, jak si furt vykračoval div nezbořil kulisy a tancoval s koštětem, bylo to úplně nakažlivý. Opět mě dostaly texty těch písní, například šlágr "To je moje, to je moje, to je moje, to je moje," (jestli si to teda dobře pamatuju) nebo hrozivá Kemrova píseň, kde vyhrožuje Barušce, že jestli se mu Honza dostana pod ruku, tak "zvalchuju ho, ho, ho, hhhhhhhhhhoooooooooo...). A některý dějový kličky byly hodně originální, jako třeba nastěhovat si tři dospělý a naprosto neschopný chlapy do mlejna. Doufám, že to není spoiler, když zmíním, že konec, kdy zlej dědek s klíčem v břiše bude běhat po světě navždy, mi přišel velmi povedenej. (26.12.2013)