O Honzovi a Barušce

Tak ano, pohádka mého mládí, veselé písničky, ubrumlaný strašidelný dědek... Ale ten děj je takový nijaký. Honza jde do světa, a první chalupa, do které zapadne, i když se měl Černému lesu vyhýbat, obsahuje kouzelného dědka. Ten dokonce zná Honzovo jméno a odkud pochází. To zdůrazňuju proto, že konec je takový divný - protože dědek potom najednou neví, kde Honzu s Barunkou hledat, když ti od něho utečou. Prý běhá po světě a nemůže je najít. A předtím věděl, odkud Honza je, a jeho jméno, a tam ho nenapadlo hledat? Navíc zápletka vlastně taky není. Dědek zavřel hezkou holku a dokud ta nesvolí ke svatbě, bude zavřená. Honza pak čirou náhodou sesbírá pár kouzelných předmětů, a hotovo, ani se nemusel snažit. Konvalinková je roztomilá, Vondráčkovy písničky příjemné a veselé, Kemr dokonalý, ale člověk dokouká a říká si, no a co jako? O čem to vlastně bylo? (01.01.2014)

Velice chytlavé písničky, rozumná stopáž a nejen na pohádkové poměry opravdu ohavně slizký Josef Kemr. To jsou asi největší klady. Jinak mě překvapilo, kolik toho v pohádce chybělo (první útěk od dědka, nějaké jeho potrestání...) - skoro jako by to byla vina onoho senilního dědečka vypravěče v nezaměnitelném podání Františka Kováříka. (26.12.2013)

"Kdo se hádá, tomu co ?? Špatně tráví !!" ;) Já se tady tedy s většinou hádat nebudu, nicméně zde mi nikdo další podivný hype nevymluví.. Že by zase zapracovala ta mrška nostalgie ?? Režisér Jiří "Mám rád muzikály" Adamec spáchal podle scénáře Zdeňky Pichlerové, který je podobně zmatený jako již tradičně František Kovářík, ne úplně špatnou, to spíš poněkud lajdáckou, studiovou pohádku, v níž Kemr v jedné z desítek podivných paruk vypadá jako by vyskočil ze sovětské báchorky, Naďa Konvalinková je stejně asexuální jako vždy a Vítězslav Jandák jen naznačuje, že by si svoji roli raději a věrohodněji střihnul až dnes o několik desítek let a kil později.. (28.10.2015)

Hezká pohádka, sympatický Vondráček, výborný a skvělý Kemr, chytlavé písničky, některé mi v uchu zní ještě teď. Škoda jen že moc nesedí Nadě Konvalinkové do pusy, ani ten hlas k ní moc nepasuje. Táta Augusta a máma Holišová mají jen pár vět, ale to jim zcela stačí na vytvoření skvěle prototypických rodičů. No a vypravěč Kovářík? Nu, ten je přece tak roztomilý, ju? (09.02.2013)

Buchta makovaná, vklouzla sama vskutku do žaludku, buchta makovaná první, druhá, šestá, z máminýho těsta všechno skončí kde ? ... Jak se mohu usmívat ty zvědavý … chcem být naší louce blíž ... písně Jiří Vondráčka jsou skvělé i po letech. Nádherná pohádka ... František Kovařík .... nádherné (24.02.2011)