Barton Fink

Demonictejsi a nevysvetlitelnejsi film nehledejte. Barton Fink je dokonala, psychedelicka hra s divakem - kdyz jdete shlednout tento snimek a za nazvem BF nic nevidite, sledujete ho s cistou hlavou. Cim dele ho sledujete, tim vice upadate do chaosu a stavu nechapavosti a bezradnosti. Na konci si clovek uz neni nicim jist a je z toho takrikajic "uplne blbej". Zadny jiny film nedokazal u me vyvolat tolik otazek, smyslenek a spekulaci. A ona krabice zustane asi naveky nejvetsi filmovou zahadou... (14.09.2003)

Už během úvodního monologu, který slyšíme na pozadí záběrů povrazů za divadelním jevištěm, mi padla do noty osobitá poetika filmu a záhy při setkání s první svéráznou postavičkou hotelového sluhy vycházejícího z díry v podlaze jsem se už vezl na jedné vlně s filmem. Pokud jde o hlavního hrdinu, musím říct, že technicky byl Johnem Turturrem zahrán asi velmi dobře, protože nejednou uprostřed toho podivného světa v neobyčejném schátralém hotelu házel do kamery téměř stejně udivené pohledy, jaké vyvstávaly i ze mě během sledování téhle ujeté podivnosti. Přesto hlavní herec ve mě nedokázal vzbudit moc sympatií, nevyzařovalo na mě z něj ani kus charismatu a když v nejedné scéně zůstával tenhle brýlatý ňouma jediným středem pozornosti, nedokázal to v mých očích patřičně utáhnout. To by byla ale jinak asi jediná výhrada, kterou naštěstí velmi často dokázala zastínit výborná tajuplná atmosféra, nápaditý scénář, množství výborně napsaných ojedinělých postav, z nichž jsem si nejvíc užíval svérázného tlustého souseda Johna Goodmana. I ten příběh ze světa filmu, beroucí si na paškál osobnosti slavných spisovatelů, kteří se zaprodali práci na komerčním hollywoodském braku, se mi zamlouval a občas mi připomněl mou oblíbenou ČST inscenaci Rozčarování, v tak trochu parodické nadsázce. :D Užíval jsem si to většinou hodně, moje první setkání s tvorbou bratří Coenů dopadlo velmi pozitivně a jestli mě budou takhle bavit i jejich další filmy, asi se mám na co těšit. [85%] (06.09.2021)

Co se stane, když nadějný umělec cestuje z jednoho města do druhého, ale zapomene si do kufru přibalit své múzy? Tápání Bartona Finka, věčné posedávání za psacím strojem vedle podezřele se odlupující tapety a snaha inspirovat se od zkušenějšího (z kterého se vyklube akorát zkušenější alkoholik) je postihnuta velmi slušně. Zejména v začátcích film nasazuje vysokou laťku v podobě dobrých dialogů a lehce komické, ale i lehce úzkostné atmosféry. V druhé polovině však začíná zajímavost trochu upadat, ale to by tady nesměl být šílený a záhadný John Goodman, jehož postava přidává filmu jakoby další rozměr. 8/10 (29.11.2008)

Rozhodne tomu nemožno uprieť typický Coenovský svojrázny štýl. Obsahovo mi to neprišlo ako nejak extrémne zaujímavé - v podstate také banálnejšie točenie sa okolo autorského bloku. No čaro spočíva v postavách, z nich tu Coeni vyťažili maximum. Každá jedna mala niečo do seba a vždy niečím dokázala upútať. Do toho trocha prekvapenia a atmosféra s prvkami, ktoré Coeni rozvinú až v neskorších filmoch. Nadpriemer. 70/100 (27.01.2020)

Bláznivá a lehce bizarní podívaná od bratrů Coenů ve vynikajicích hereckém tandemu Johna Turturra a Johna Goodmana. Nevýhoda je, že na druhé shlédnutí je Barton Fink už ne tolik zábavným a jedná se o takovou kvalitnější jednohubku. Příběh o židovském scénáristovi, který se potýká s tvůrčí krizí při nedostatku nápadů a je v toužebném očekávání "políbení múzou", vychází ze skutečného autorského bloku, kterým si bratři Coenovi prošli. Ač je film prodchnut mnoha zajímavými prvky a detaily, tak i přesto stále platí, co jsem zmínil v úvodu. Troufl bych si říci, že je to kvůli příběhovému minimalismu, který sice k uťápnutému Bartonovi sedí, ale nerozvíjí tolik tajemnou atmosféru. I ta nabývá v některých scénách působivých rozměrů, ale z tohoto ohledu se jedná o trochu nevyužitý potenciál. Ale i tak je Coenovská poetika velmi originální, nevšední a něčím perverzně přitažlivá. (13.01.2016)