Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na zámku hraběte Hellforda je pokoj, ve kterém přišlo několik lidí záhadně o život. Hellfordova dcera Irena má tři přátele, kteří se rozhodou přijít tajemství na kloub. Všichni se dohodnou, že jeden po druhém stráví v modrém pokoji noc. První z nich, Tom, během noci beze stopy zmizí. Druhý, Frank, je další ráno nalezen mrtev. V té chvíli se do případu vloží policie, která odhalí, že hrabě Hellford není Ireniným otcem, nýbrž jejím strýcem, který se jí ujal. Skutečný dívčin otec odešel od rodiny před dvaceti lety. Je však blíž, než si všichni myslí... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (49)

VenDulin85 

všechny recenze uživatele

Ó, jaké zpestření po romantických veselohrách té doby! Modrý pokoj na zámku nese prokletí, tři lidé tam krátce po sobě vždy po jedné hodině v noci přišli o život. Po dvaceti letech, když tam skupinka přátel slaví narozeniny jedné slečny, se připomene stará historie a tři mladíci (nevím jakého jiného výrazu použít) se vyhecují, že tam postupně stráví noc. Jak to může dopadnout? Pro milovníky detektivek je toto povinnost, protože vedení výslechu je tak originální, až se člověk ohýbá smíchy. Přiznali byste se, že jste něco viděli, když jsou v místnosti přítomni všichni ostatní? Přestože je stopáž neuvěřitelně krátká- člověk je očima málem popohání, protože si je vědom, že za 10 minut už bude konec; je ve snímku vše, žádné cavyky s rozuzlením příběhu se nedělají. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Ano, pokud se to tak dá označit tak se skutečně jednalo o první českou zvukovou detektivku, pokud se to takto dá označit, její premiéra se uskutečnila už v roce 1933 přesně 3. 2 .1933 a o kousíček tak předběhla jinou detektivku a sice před týdnem vysílanou Vraždu v Ostrovní ulici, která ji měla až 24. 3.1933. Srovnat tyto dvě, tak tato měla určitě nesrovnatelně vyváženější a možná i lepší herecké obsazení a netěžila jen s jednoho výborného výkonu Jindřicha Plachty jako v prvním případě. Zde byli dobří téměř všichni ať už se jednalo o hrabě Hellforda (Karel Hašler) nebo po duo mladých herců Svobody a Novotného. Záhadná Smolíkova postava byla také zajímavá, rovněž jako tichý a večně komandující komorník Fr. Kováříka. Hašlerův scénář byl zajímavý a románová předloha původně z německého filmu od Ericha Engelse "Geheimnis des blauen Zimmers" rovněž. Reálie po vzoru starých klasických anglických detektivek-také pěkné, a film byl i značně napínavý a sám o sobě záhadně-tajemný až do poslední chvíle. První Cikánův počin do velkého filmařského světa, a tak si myslím že docela neprávem opomíjený. Určitě se jednalo do té doby o nezvyklou produkci, a snímek určitě stojí za shlédnutí a to hned z několika různých důvodů, třeba kvůli exteriérům, které se natáčely na hradě Nový Stránov. 2,5/5*. ()

Reklama

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Že je příběh takový očividný brak, mi nevadilo. Mnohem horší však bylo, že z něj scénář udělal hloupý brak. Postavy se nechovají příliš logicky a ačkoliv hlavní záhada je na konci jakžtakž vyřešena, zůstává řada dalších otazníků, které už ovšem nezajímají nikoho kromě diváka, jenž přijde zkrátka. V jakékoliv lepší detektivce by se například přišlo na kloub i tomu, co se na zámku dělo před dvaceti lety. Tady ne. Co se týče obsazení, vyloženě mě zklamal uřvaný Bedřich Vrbský v roli policejního komisaře - nechápu, kdo proboha dopustil, aby mu Jaroslav Marvan hrál jen jakéhosi bezejmenného podržtašku. ()

elizabeth_ba 

všechny recenze uživatele

Film natočený podle (nebo možná na motivy) románu Edgara Wallace (nepovedlo se mi, bohužel, zjistit kterého, snad by to mohla být Záhada podzemí, ale to jen hádám) na zámku Stránov u Ml. Boleslavi. Již to samo o sobě znamená, že zápletka by měla být dobrá. To taky byla, ale se zpracováním to bylo horší. V místech, kde se mělo více vysvětlovat (postava Smolíka či dalších členů domácnosti páně Hellforda), tam se to rychle přeběhlo, no a v místech, kde se zase mělo zrychlit ( ano, kde bylo třeba známé „tempo furioso“ - např. scény se střelbou v podzemí), tam se to neskutečně vleklo (natolik, že člověk je až v pokušení jít sledovat něco jiného na svém compu). Problém vidím i v kratší minutáži (hodinu a 11 minut), ta totiž činila problém i pro mnohem lepší (a atmosférou zcela jiné) Poirotovky (i tam byly většinou výrazně horší epizody, které měly 45 minut, než ty, co měly 1:30h). A přiznávám, že ani skutečnost, že tady byl Toníček Novotný jen cca půl hodiny, jsem nepřivítala zrovna s nadšením… ;-)) Ostatní herci se sice snažili, ale obzvláště Svobodu nemám ráda, s tím Draculou to kdosi ve filmu Před maturitou velmi dobře vystihl, možná to, kolego liquido26, i tomu tvému kamarádovi proto připomnělo noir filmy, protože jinak tedy nevím, jak by se to např. s takovým High wall chtělo srovnávat. A co mě taky zklamalo, je spoiler, že neobjasnili ta úmrtí, která se v modrém pokoji stala před léty. A tak mi připomeňte, proč, že jsem tomu vlastně dala tu třetí hvězdičku? Hm? Námět a autor (takové Mrtvé oči Londýna byly slušným kouskem), Toníček, zámek Stránov, no a to bude asi všechno. ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Záhad bylo v tomto snímku mnohem víc než jen modrý pokoj, ale při troše dobré vůle a s přihlédnutím k faktu, že se psal rok 1933, hodnotím smířlivě.. Karel Hašler, František Kovářík, trojice přátel a oslavenkyně to sehráli obstojně, příběh o nevysvětlitelných úmrtích mě celkem zaujal a těch 70 minut bylo bezproblémově zvládnutelných.. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (4)

  • Miroslav Svoboda a Antonín Novotný, kteří ztvárnili první dvě oběti, si společně zahráli již o rok dříve ve filmu Před maturitou (1932), kde rovněž představovali dva soky v lásce. (bradl3y)
  • Natočení probíhalo na zámku Nový Stránov u Mladé Boleslavi. Interiéry byly natočeny v ateliéru A.B. na Vinohradech. (elizabeth_ba)

Reklama

Reklama