Režie:
Miroslav CikánKamera:
Václav HanušHrají:
Theodor Pištěk, Zorka Janů, Jindřich Plachta, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Vladimír Řepa, Jiří Steimar, František Filipovský, Anna Letenská (více)Obsahy(1)
Seznámíte se s rodinou mlynáře Kaliby, který je hrdý nejen na svůj mlýn, ale i na rodinou tradici, podle které se mlynářské povolání dědí na hoštěnickém mlýně už bezmála tři sta let. A protože pan Kaliba nemá syna, je jisté, že jeho jediná dcera Liduška si musí vzít za muže mlynáře. Možná by se tak i stalo, kdyby se Kalibovi nevypravili na jubilejní výstavu. Tady se totiž Liduška seznámí s pohledným inženýrem Karlem Loukotou, který je sice převelice horlivým členem cyklistického spolku Nežeň se!, ale proti lásce není vůbec imunní. Samozřejmě na něj čeká řada patálií a překážek, přičemž tou největší je samozřejmě mlynář Kaliba se svou urputnou snahou dodržet rodinnou tradici... Tento námět byl již v českém filmu zpracován v letech 1925 a 1929. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Opravdu překvapivě příjemná a vtipná komedie z počátků dvacátého století. Hereckými tahouny jsou Pištěk a Plachta, vzácně se doplňující. Snad nejpůvabnější role Zorky Janů, k tomu Kocourkovští učitelé (z nepochopitelných důvodů filmaři neužívaní) a další z opileckých výstupů Ference Futuristy. Hodinu a půl se příjemně a vkusně bavit, není dnes až tak málo. ()
Dobová adaptace populárních divadelních humoresek Karla Fořta, objevivších se na filmovém plátně již v období němé kinematografie, oživuje nejen atmosféru venkovského mlýna, ale také pražské Jubilejní výstavy, konané ve jménu velkolepých průmyslových a technických objevů. Hereckému obsazení v čele s Theodorem Pištěkem, Jindřichem Plachtou a Svatoplukem Benešem tentokrát vévodí teprve dvacetiletá Zorka Janů, která se s překvapující lehkostí a něžným půvabem dokázala překlenout přes veškerá protivenství, podnícená mmj. nedostatkem vlastního sebevědomí. Adina Mandlová si i přes poměrně malý prostor před kamerou přirozeně získává diváckou pozornost a svou koketní roli krášlí lehkým ironickým nadhledem, byť vrcholné pěvecké sólo bylo nahrazeno profesionálním dubblem. Tradičně znamenitá je další opilecká etuda Ference Futuristy; jasně dominující hodnotou tohoto příjemného filmu ovšem zůstává pěvecký sbor Kocourkovských učitelů coby spolek starých mládenců s heslem "Nežeň se!" Vkusný zábavný titul, který svou atmosférou nakazí i současného diváka a který je dalším důkazem tvrzení, že v nepříznivých dobách vznikají ta nejlepší díla. ()
Selanka při jejímž sledování vás ani nenapadne, že vznikla těsně před atentátem na Heydricha, vyhlazením Lidic a Ležáků, leteckými útoky na Plzeň... . Komedie z prostředí českého venkova, kde se zpívá a rozverničí, si i přesto našla cestu do kin. Táhne ji J. Plachta společně s T. Pištěkem a jako bonus krásná Zorka. Najdeme i pár zajímavostí té doby, které nabourají zažité představy mnohých diváků. Takže neškodná zábava s drobnou osvětou navrch. ()
Velkou část na úspěchu filmu májí bezesporu Kocourkovští učitelé. Poloprofesionální sdružení studentů původně z Rychnova nad Kněžnou. Jejich činnost byla přerušena první světovou válkou, ale obnovili činnost po válce a působili cca do roku 1954. Objevují se v řadě českých filmů, bohužel u většiny nejsou uvedeni. ()
Z českých mlýnů je taková lehká oddychová operetka, která podtrhuje krásu české krajiny, venkova, města i lidí samých. Jindřich Plachta je zde vskutku ve formě a po celý film baví diváka skvěle. Těžko naznačit děj, protože o něj vůbec nejde, je to spíše směs komických situací sestavený v časovém sledu, tento děj pak spojují dohromady osoby mlynáře (Pištěk) a krajánka (Plachta). Podtrženo sečteno- nenáročné, lehké, milé a velmi dobré. 75% ()
Galerie (32)
Zajímavosti (6)
- Natáčelo se i v obci Chyňava. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
- Ve filmu vystupují a zpívají „Kocourkovští učitelé“, původním názvem „Pěvecké sdružení učitelů kocourkovských“. Bylo to poloprofesionální pěvecké sdružení, jež působilo na scéně české populární hudby prakticky od konce 1. světové války až do roku 1957. Do souboru mimo jiné patřil tak skladatel Julius Kalaš. (sator)
- Jako nadávka zazní ve filmu slovo „vejražka“. Výražka (neboli také výražná mouka, vejražka) je nízko vymletá žitná mouka světlého typu, která je umleta na hladko. (sator)
Reklama