Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vladimír Menšík v dramatickém příběhu náhle zbohatlého venkovana... Příběh vypráví o tragickém osudu Špáty (V. Menšík), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít „jako kníže Rohan“. Podléhá své pyšné matce (L. Roubíková) a podceňuje dobrou a skromnou ženu (J. Gýrová). Koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy – snaží se žít jako bohatý člověk... Klasik české realistické prózy K. V. Rais, podle jehož novely „Špáta“ vznikla televizní adaptace J. Z. Nováka, realisticky postihl charakter chudého člověka nízkého postavení, jeho vztah k majetku a jeho touhu společensky povýšit. (Česká televize)

(více)

Recenze (97)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé televizní drama podle novely K. V. Raise o venkovanovi, který zdědil značný majetek a ještě rychleji o něho přišel. Antonín Špáta, pomocný nádeník v podání V. Menšíka, dostane 15 000 zlatých v podobě dědictví, velmi rychle se mu začne měnit osobnost a především myšlení, neboť se najednou cítí jako pán. Všem musí dokazovat, že se počítá do lepší společnosti a začne zcela neuváženě rozhazovat své lehce nabyté bohatství. K nákupu okázalých nemovitostí, luxusního nábytku a nepotřebných tretek ho podporuje jeho povedená, stejně neprávem zpanštělá matka L. Roubíková. Jediná manželka J. Gýrová si nepotrpí na okázalosti, nepropadne panskému pozlátku a zůstává stále skromná, což je manželovi a tchýni trnem v oku. Mají dojem, že se k jejich novému postavení nehodí, dělá jim ostudu svým obyčejným ošacením a svou pokorou a zlými slovy se ji snaží vyhnat. Je velmi zarážející, že pan Špáta mohl být natolik tupý, že neustále všem chvástavě opakoval, že má patnáct tisíc, dva domy, služebnictvo a byt vybavený jako u knížete, ačkoli každému hňupovi musí být jasné, že peníze se nedají utrácet do nekonečna. Přestože se někteří chytráci pokusili Špátova rozhazování využít pro sebe, všem soudným lidem byl hloupý zbohatlík pouze k smíchu. V druhé půli velmi působivého dramatu Z. Kubečka dochází k očekávaným tragickým důsledkům Špátova neuváženého jednání, smrt manželky mimo domov a vyhnání z jejího pohřbu, totální vyčerpání obdržené sumy a děsivé nahlédnutí do smutné reality, kde vyplavaly na povrch obrovské dluhy a exekuce na veškerý majetek. V dalších rolích můžeme sledovat chudé dělníky V. Galatíkovou, L. Peška, L. Havelkovou a V. Kotvu, jež se postarali o umírající Špátovu ženu v jejích posledních okamžicích, či vykutáleného J. Bláhu s jeho až podezřele přítulnou dcerou S. Stašovou. Závěr snímku je naprosto omračující, daleko horší než jsem předpokládal, už dlouho mě při pohledu na televizní obrazovku tak nemrazilo v zádech. Název filmu vyjadřuje přirovnání, které dočasně bohatý hlupec Špáta sám rád opakoval. Nepříliš známá inscenace s V. Menšíkem, v dramatických rolích naprosto geniálním, a neméně dobrou L. Roubíkovou u mě zanechala velmi výrazný až dech beroucí dojem, a proto je maximální hodnocení povinností. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Ó ano po nečekaném vzestupu, pýše, povýšenosti a já nevím čeho všeho, následuje většinou neodvratný a tvrdý pád na samé dno, tedy alespoň pokud člověk nemyslí na zadní kolečka a na nějakou tu životní investici. Takže ono má všecko své mouchy. Když se stane s chuďase náhle boháč tak je to vždycky o něčem jiném, než když se stane ještě s bohatšího bohatší. Tomu pád až zas tolik nevadí, ale ten chudý si přeci jenom nemůže zvyknout, na náhlou životní proměnu a je to přeci jenom trochu o něčem jiném. Krásná televizní inscenace, řekl bych že téměř nadčasově natočená, která má co říct i dnes. Inu stále platí rčení: postavení a úspěšnost se leckdy měřily - a vlastně i dodnes stále měří - jen podle hmotných ukazatelů. Ale čím více se takový zbohatlík chce připodobnit těm, kterým dosud mohl jen závidět, tím je trapnější. Vladimír Menšík jako zbohatlý Špáta podal skutečně velice hodnověrný výkon, a doopravdy jsem mu ho věřil. Závěrečný pravdivý rozhovor o skutečné Špátově situaci, společně s Josefem Bláhou, nebo poté doma s jeho matkou byl nádherný, ale také neuvěřitelně deprimující. Krásná prozaická hříčka o náhlém zbohatnutí a posléze o velice rychlém procitnutí a tvrdé realitě viz. závěrečný posměch dětí, se všemi velice dobře zahranými rolemi. ()

Reklama

Lish84 

všechny recenze uživatele

Tato inscenace začíná nenápadně, jen jako standartní zpracování klasikova díla (v tomto případě novely Karla Václava Raise). Vladimír Menšík jako Špáta však tak strhne svým výkonem, že navzdory televizní dekoracím a méně kvalitnímu technickému zpracování jsem se zcela ponořil do děje a plně soucítil se Špátovou manželkou. Menšíkův rádoby pán mi byl protivný i směšný, přesto jsem ho alespoň částečně chápal a na konci mi ho bylo i trochu líto. Námět filmu, že "peníze nedělají člověka šťastným", se může zdát jako klišé, ale film tak rozhodně nepůsobí. Díky Menšíkovi i dalším hercům a díky režii, která jen plně slouží příběhu a citlivě vede herce. ()

Kri-kri 

všechny recenze uživatele

Velmi drsné drama o tom, jak lehce nabytý, zdánlivě nevyčerpatelný mamon dokáže nuzáka pobláznit natolik, že zcela přestane vnímat realitu. Jeden z mála filmů, kde Menšík ztvárnil zápornou roli, ale zvládl ji bravurně, taktéž Roubíková jako jeho hamižná a snachou pohrdající matka. Líbily se mi i role dobráckých sousedů, které ztvárnili Pešek, Galatíková a Havelková. Silná je zejména scéna z pohřbu a působivá je též závěrečná scéna, kdy Špátu po mrtvici veze jeho matka na trakaři a do toho pokřikující děcka "Holoto Špáto, nemáš svý zlato." Dost negativistický film, proto jednou shlédnout mi bohatě stačilo. 60% ()

Georgex 

všechny recenze uživatele

Inscenace, které díky skvělému scénáři a fascinujícímu Vladimírovi Menšíkovi odpustíte i to do očí bijící televizní zpracování. Chytré, skvěle obsazené a až mrazivě pravdivé. Každopádně nechci shazovat výkony dalších představitelů, ale to, jak tuto dramatickou roli zahrál pan Menšík, zaslouží poklonu. Moje hodnocení 75%. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Zmiňovaný kníže Rohan byla skutečná historická postava Ludvík Viktor kníže Rohan-Guémenée, narozen roku 1766. Rod Rohanů dodnes existuje. (Nick321)
  • Některé scény se natáčely v obci Hradešín, okres Kolín a v jedné z takových scén (pohřeb Barušky a jejího dítěte) hraje postavu faráře skutečný hradešínský farář jménem Vincenc Mrtvý. (ČSFD)

Reklama

Reklama