Svět podle Daliborka

Z Daliborka jsem si na prdel rozhodně nesednul, ale musím uznat, že je to rozhodně zajímavý pohled na jednoho člověka a jeho rodinu. Je vidět, že je strašně jednoduché být dysfunkční, ale přitom fungovat. Úžasný paradox. Navíc je vidět, jak lidé dokážou přejímat názory, považovat je za pravdu, ale nakonec z nich stejně máte pocit, že to je jenom póza. (11.10.2017)

Předem domluvená komedie na diváka v podání páně Klusáka a ochotnického herce, který se zatím snažil ukojit své pudy hlavně na Youtube. Sdělení je zřejmé, záleží jen na vás, zda přistoupíte na režisérovu.hru. Nasazení nového přítele Daliborovy matky, z kterého se samozřejmě vyklube nácek, je strašně okaté. Skutečně by mě zajímala původní dohoda Klusáka s Krupičkou, která vzala za své při finále v Osvětimi. Dalibor je určitě nácek a hlavně dement, ale řekl bych, že původně mělo jít o další rádoby osvětu národa ve stylu žumpy TV Barrandov, kde ochotníci předstírají, že jde o reálné příběhy. Blb Krupička by z toho vyšel pouze jako další zoufalec, který touží být před kamerami v záři reflektorů. (29.11.2017)

Nevím. Ale co je na tom - nalézt smutnou figuru blba typu Pepka Vyskoče, schopnou veřejně vyjevit své pomýlené a debilní nejniternější myšlenky a názory (někdy je dokonce hrát!) a natočit to? Nejprve jsem se lehce bavil nad Krupičkovou debilitou, některé názory vážně nutily k úsměvu... Epilog v Osvětimi mi ale naplno otevřel oči. Vpustit dementa, obdivovatele Hitlera a nacismu na takové místo si koledovalo o tvrdou konfrontaci s někým. Po hříchu byl Krupička konfrontován se stařičkou paní co přežila na rozdíl od jejích příbuzných Osvětim. Řekla mu to skvěle a geniálně jednoduše : ,,Vím více než vy a je mi vás líto''. Hádka kousek od plynových komor, zda v koncentráku byl bazén a vězňům se tam žilo fajn, sice možná byla bezva pro Klusáka, ale celé to místo až znesvěcovala ! A Klusákovo finální odhalení, že Krupička má židovské předky což byl evidentní podraz na Krupičku - jakási rána na komoru v závěru filmu, když už jej nepotřeboval... Věřte nebo ne, v tu chvíli mi bylo toho chudáka Krupičky i líto. Uvědomil jsem si, že byl celou dobu jen jakousi zábavou pro dokument. Pepku - vyskoč ! Jistě. Krupička je blb, nevzdělaný jedinec ze všelijakých poměrů vyrostlý. Jednoduchý člověk co neměl do dokumentu vůbec lézt a už vůbec se takle prezentovat... Jestli takhle vypadá neonacista vzor 2017, pak se nástupu dalšího Hitlera opravdu nemusíme bát. Kromě ,,chlebu a her'' pro masy dokument nic zajímavého ani nějakou zásadní výpověď opravdu nepřinesl. Nezbývá než jen věřit, že takovýchto rodin (pekelná byla i přítelkyně co si z kolejiště z appelplacu, kde se transporty třídily na ty kdo zemřou hned a na ty kdo až později, kde docházelo k trhání rodin, dětí od matek, tátů, manželů.... - brala kámen domů do terária!). Dávám za dvě hvězdy za tu možnost vidět blbost kvést a tím myslím i Klusáka. * * (09.01.2018)

Málokdy se mi stane, že bych o filmu načetl do předu tolik informací ještě předtím, než jsem ho viděl. U Daliborka ale moje sociální bublina už týdny před premiérou rezonovala debatami na téma jak moc to je nebo není dokument, a jak moc to je nebo není o kritice nebo propagaci neonacismu. Po filmu (a většině z více než tříhodinové (!) následné debaty s Vítem Klusákem) musím říct, že na ničem z toho vlastně vůbec nezáleží, a Svět podle Daliborka je především neskutečná zábava. Už dávno jsem se v kině tak moc nenasmál. Jistě, není to možná humor pro každého - když jsem se třeba zhroutil v křeči smíchu při scéně, kdy si Daliborova dívka v Osvětimi vybírá kámen do terária, slečna ob tři sedadla mne probodávala pohledy, jak kdybych právě pochcal hrob Karla Marxe. Ale většina lidí v kině se smála se mnou, protože snad právě s výjimkou epilogové části v Osvětimi je všechno, co Daliborek a jeho blízcí dělají, směšné nevídaně bizarním způsobem. Kdyby Daliborkovi nevypadaly vlasy, a stal se tak místo neonacisty raději metalistou (což jsou údajně dvě jediné volby mladých mužů v Prostějově), jsem si naprosto jistý, že i o tom by mohl být film, co by fungoval podobně. Daliborek adoruje jakousi vlastní, "romantickou" verzi nacismu, a protože je to vlastně v jádru slušnej nenásilnej kluk, a to nepíšu nijak ironicky, všechny nacistické hrůzy minulosti si vnitřně omlouvá výběrem vypečených konspiračních teorií - a když je konfrontován s realitou, nakonec konči raději u budhismu (to už ve filmu není). Jenže za to je těžké ho odsoudit, podobným internetovým konspiračním blbostem, jen na jiné téma, věří masy voličů Babiše. Jediný skutečně strašidelný nácek je tak ve filmu matčin slovenský přítel Vladimír, zjevivší se prý náhodou (a to jediné mám Klusákovi problém věřit), který mi opravdu přišel, že riskuje nějaké případné trestní oznámení, a že dost možná ani nekecá o tom, jak se účastnil pogromů, a jaká to byla prdel. Jo a mimochodem má to skvělou hudbu. (14.07.2017)

Klusák tímto veledílem potvrdil své nesporné kvality. Tendenčního bulvárního hovada. Dva roky s astrofyzikem, jeho matkou, co po nocích rozbíjí atom, a maďarským existenciálním filosofem by za normálních okolností byla zábavně děsivá dokumentární studie majoritní části tohoto mentálně skomírajícího národa, a je úplně fuck, jestli jsou to semidebilní „neonacisté“, členové Klubu Planety opic nebo voliči Endyho Babitche. Byla by, pokud by ten rádoby manipulativní pičus zůstal v mezích dokumentace. Ale to on ne. On si takhle dva roky uměle aranžuje velkolepého müslitele a jeho bezprecedentně intelektuální famílii, aby si v epickém finále v Judassic parku mohl zafrajeřit, řádně zaponižovat tak tak vegetujícího fikuse a ukázat, jaký je moudrý sluníčkářsko sionistický kabrňák. Čímž se z toho stal idiotský pseudošvár, vhodný leda tak do hlavního vysílacího času Prímy Hnooj a TV Lopattov, aby všichni ti průměrní Čechové mohli aspoň na chvíli vypnout Volání dutých na Péesčtverkách, oprostit se od svých odporných prasnic a před nástupem k pásu se u lahváče rozhořčovat, jaké jsou ty neonnacyzmy a rasyzmy vlastně fuj fuj a plné debylů! Mohls je vzít na exkurzi do Chánova nebo Višních Lhot, ale to už by nebyl až takový tendenčně bulvární kontrast, viď? Když už musíš po stotisícáte angažovaně ohlodávat holou kost, to věčně kůl téma, najdi si na to příště důstojnějšího soupeře, milý yntelechtuáne. Třeba profesora Finkelsteina, s retardovanou opicí to bylo dost laciné. (06.09.2017)