Perličky na dně

Zvláštní případ povídkového filmu, ve kterém se kvality jednotlivých krátkých filmů nedají jednoduše zprůměrovat. Jakoby ty filmečky snad ani neměly nic společného. Ano, Chytilová by vyčnívala z každé režisérské sestavy, ale i zbytek je možná až příliš různorodý. Paradoxně tedy hodnotím výše oba krátké filmy, které se do tohoto pásma nevešly, přičemž Fádní odpoledne Ivana Passera ční vysoko nad všemi pěti částmi tohoto titulu. (21.02.2015)

Inu, Hrabal je z jednotlivých povídek cítit na sto honů, ta syrová poetičnost je v českém prostředí pro něj opravdu typická a v 60. letech si mladí filmaři nové vlny dělali čest a povinnost zfilmovat aspoň kousek z jeho díla. Na povídkovém filmu je taky silně znát ovlivnění tehdejšími filmařskými postupy nové vlny, tzn. použití naturščiků, minimum zasahování do jejich dialogů a snaha o maximální autenticitu prostředí. Bohužel můj výsledný dojem sráží použití nekvalitního filmového materiálu, na kterém se podepsal zub času, v některých případech jsem nehercům vyloženě nerozuměl jejich repliky a počínání Menzela nebo Chytilové mi přišlo místy jako filmařská manýra. Nicméně bez diskuze řadu silných hluboce lidských momentů film má a taková závěrečná romance mezi romskou holkou a učedníkem z fabriky je komická a sentimentální zároveň. Celkový dojem: 55%. Na jednotlivých povídkách je zřetelně znát jednak to, že se pozdější slavní filmaři teprve učili za pochodu, a také to, že byli zahledění do sebe sama a divák jako konzument jejich díla je až tak dalece nezajímal... Problematické je využití hudebních motivů, některé jsem považoval za skutečně disharmonické útoky na moje ušní bubínky a s ohledem na sousedy jsem neustále musel korigovat hlasitost. Buď jsem neslyšel dialogy, nebo mě omračovaly varhanní či jiné vstupy. (09.08.2009)

Může to být volbou povídek, nebo také ne, ale několik povídek podle mě tu perličku nevylovilo. Za nadprůměrné považuji Dům radosti (ohromně vtipná scéna s roztrhanou pojišťovací smlouvou: "Nápipipí, pipípíí..." a cikánskou Romanci. Takže suma sumárum: 60%. Řada jiných Hrabalových děl byla zfilmována mnohem lépe, zajímavěji. (29.10.2008)

Menzelova povídka je otřesná. Němcova o něco lepší. Schormova ujde. Chytilové je dobrá a Jirešova skvělá. Hlavně první tři povídky jsou pak po zvukově jazykové stránce velice nesrozumitelné. Angažování neherců přece neznamená, že se musí slova huhlat do ztracena a Menzel se pak tvářit, jak je poetický. 50% díky Jirešově výborné povídce. (09.02.2009)

Jako každý povídkový film i tenhle trpí nevyrovnaností jednotlivých částí. Vrcholem je pro mě povídka Jana Němce o dvou pánech na smrtelné posteli. Jediné co mě mrzí je, že do filmu nakonec nebylo zařazeno Passerovo Fádní odpoledne, které jediné přesně vystihovalo to, co jsem od Perliček čekal. Smrt pana Baltazara- 70%, Podvodníci- 80%, Dům Radosti- 50%, Automat svět- 55% a Romance- 75%. Průměr je tedy odpovídajících 66% a tedy silnější tři hvězdy. (30.09.2010)