Pasti, pasti, pastičky

Moc zdlouhavé, ale jinak sympaticky natočená komedie. Hanák a Donutil tu hrají perfektně. Kdyby byl začátek zkrácen o takovou dobrou půlhodinku a hned by se příběh vrhl na znásilnění ženy a následnou "kastraci", film by o mnohem déle utekl a taky bych vystřihl scénky, které nejsou zajímavé, kazí to jenom dojem celého filmu. Konec moc průhledný, ale jinak docela vtipné. (21.06.2005)

Neuvěřitelně špatný film. Někteří herci působí dojmem ochotníků, psychologické postižení postav veškeré žádné. Děj očekávatelný zhruba od první třetiny... Problém je po mém soudu v postavě režisérky. Dokáže velice hezky a citlivě postihnout ženskou duši, ovšem mužský svět je jí naprosto neprobádanou zahradou. Proto mužské postavy (všechny) působí dojmen nepovedených karikatur. Věra chytilová jednoduše neumí naslouchat, chybí jí pokora a empatie, což je při její soběstřednosti vcelku pochopitelné... (26.09.2006)

Možná jsem větší puritán, než jsem si myslel, ale takovou prasečinu jsem už dlouho neviděl! Ba první scéna se tyčí v mém top nechutných scén! Buďto nemá Věra Chytilová vůbec žádný smysl pro humor, nebo je špatná režisérka, šílená moralistka nechutný čuně a nebo všechno dohromady!! Zbytečnost tohohle skvostu mi nikdo nevyvrátí a že to asi měla být komedie jsem taky nějak nepochopil (26.05.2008)

Nedávno jsem na jednom internetovém blogu četla velmi zajímavý dopis, který se týkal právě tohoto filmu paní Věry Chytilové, proto jsem musela reagovat. Napsali ho jistí manželé z Prahy. Režisérku napadli velmi emotivním způsobem. Byli z filmu znechuceni a zklamáni. To je samozřejmě věcí jejich vkusu. Každému se líbí něco jiného. Nemuseli na film chodit. Mohli si klidně vybrat úplně jiný film a nebo sedět doma a udělat si hezký večer jinak. Teď budu citovat pana Jana, který napsal: jsem opravdu zděšen, jak bezohledné některé dnešní ženy mohou být, jak se chovají k mužům, jako by neměli duši. Dokáže autorka pochopit, jak zraňující může takový odporný film být třeba pro citlivého a mladého chlapce? Kde je láska, soucit, odpuštění. Je mi naprosto nepochopitelné. Dál pana Jana citovat nebudu, protože se zaměřil ve svém dopisu jen na určitou část filmu, ale měl si uvědomit, že to byl následek nebo důsledek, jak chcete, trestného činu. Jenže on obhajoval muže, co to provedli. Vůbec nemyslel na fakt, jaký bude mít znásilnění dopad na mladou ženu, jak to dopadne s její psychikou. Ta si to v sobě nese po celý život a nikdy na to nezapomene. Pro některé lidi je znásilnění stále velké tabu, které by se ve filmech nemělo objevovat. Pak by také měli přestat číst noviny a večer se dívat na zprávy. Podle pana Jana jsou mladí chlapci přecitlivělá stvoření, která si z filmu odnesou pouze traumatizující zážitek. Ale už ho nezajímá, že nějaký magor se vrhne na holku a pak ji někde znásilní. Jako by se to ani nestalo. Zřejmě to znásilnění měla nechat plavat a dělat, že se vlastně nic nestalo. Paní režisérka má velmi osobitý pohled na život a její rukopis je nepřehlédnutelný. Její vidění světa je až sžíravě ironizující a to některým lidem na ní vadí. Mě vůbec nevadí, že si vybírá kontroverzní témata pro své filmy. Jsou to přece témata ze života. Tak ať se jim věnuje klidně dál. (12.09.2008)

Tak za tři...no, ale mohlo to být za víc. Vždyť Míra Donutilů byl takovej džoukr, Hanák frajer a Kája Roden by se se svým vzhledem mohl v klídku ucházet o titul největšího psychouše české kinematografie. Co mi však vadilo, což je taky důvod těch 3*, byl konec, kde si toho paní Chytilová naložila až přespříliš. Do té doby zábavná a vtipná komedie se během chvíle změnila v sérii morálních poučení. Úvodní kastrace čuníků je ale skutečně odpuzující a překonává jakoukoli nechutnou filmovou scénu, jež jsem měl doposud možnost vidět. Kvík! (04.06.2008)