Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dramatický příběh z doby vzniku Charty 77 o cti, morálce a lidské důstojnosti v hlavní roli s Vlastou Chramostovou.  Příběh kantorky, slavné herečky a jejich studentů je zasazen do dobového rámce utužené normalizace, do doby, kdy se po okupaci sovětských vojsk snažila většina přežít v šedé zóně a v boji proti režimu byla ochotna riskovat své postavení jen hrstka odvážných. Herečka Damiánová připravuje na DAMU se svými studenty Shakespearovu tragedii Romeo a Julie. Je mezi nimi i nadaný student Petr, který hraje Romea a jeho dívka Hanka, která zkouší roli Julie. Jenže doba "vymknuta z kloubů šílí". Právě se zformovala Charta 77 a stranické orgány DAMU útočí na své pedagogy, aby ji odsoudili. Damiánová se brání, má své známé, kteří díky režimu nemohou hrát a působit ve svých profesích, kolegu Petráka a bývalého nadaného studenta. Ale pak ÚV KSČ zorganizuje shromáždění umělců a tvůrčích pracovníků v Národním divadle. Všichni vědí, o co půjde: odsoudit Chartu 77 a demonstrovat věrnost straně a vládě. Damiánová psychicky trpí, stojí před dilematem. Jednalo-li by se pouze o ni, reagovala by nekompromisně. Jenže na ni snacha vyvíjí nátlak. Jde o kariéru jejího syna, pokud se matka nezachová tak, jak se očekává, nebude její syn potvrzen ve funkci ředitele vědeckého ústavu, kde pracuje. Všichni čekají, jak se Damiánová zachová, nejvíc její studenti, mezi nimiž jsou povahy idealistické a zásadové jako Petr, ale i donašeči, jako Kamil. A drama spěje k závěrečné tragedii.
Působivý a psychologicky uvěřitelně vystavěný příběh o morálce, svědomí, o lámání charakterů natočil režisér Jaroslav Brabec s využitím archivních záběrů, které jsou v místy černobílém ladění organicky vrostlé do obrazového ztvárnění atmosféry doby. Svou velkou roli tu procítila a prožila herečka Vlasta Chramostová. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (70)

golfista 

všechny recenze uživatele

Jaroslav Brabec musí určitě vzdát velký dík za skvělý scénář panu Kohoutovi. Ale především on sám se svým přístupem postaral o velmi silný zážitek. Prolínání autentických záběrů s hranými bylo velmi působivé a "sedělo" na správných místech. Výkon paní Chramostové patří mezi jeden z nejlepších, co jsem letos viděl. Nevím, jak to celé bude působit na mladší, ale já měl na konci velmi silný pocit "zmoklého psa". ()

Sandiego 

všechny recenze uživatele

Společně s Hořícím keřem nejvěrohodnější a nejplastičtější obraz normalizačního morálního marasmu, který v tomto případě dospěl ještě o další devastující krok dále. Postoje zasloužilé herečky zmítající se mezi solidaritou s "umlčenými", vypjatými etickými stanovisky jejích absolvujících studentů a zcela odlišnými potřebami její vlastní rodiny nejsou podány jako příběh silné a odolávající postavy, k níž svádělo obsazení Chramostové, ale jako hluboce lidská přehlídka poklesků, selhání a etických vzepjetí. Závěrečná scéna z krematoria rozhodně patří k nejsilnějším a nejdojemnějším okamžikům celé naší kinematografie, jelikož také nenápadně a o to působivěji vypovídá o naprostém vykolejení základních hodnot. Před mnohovrstevnatým scénářem Kohouta a Mašínové nezbývá než smeknout, stejně jako před formálně komplikovaným pojetím Jaroslava Brabce, které ze záhadného důvodu nepůsobí samoúčelně a napomáhá prohloubit prožitek dobové atmosféry. A Vlasta Chramostová zde rozhodně naplnila potenciál, který ji tato bezesporu životní role nabídla. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Příběh z doby, kdy platilo, že ať uděláte, co uděláte, vždycky je to špatně. 1) Výborně napsaný příběh (žádný div - pamětníci Jelena Mašínová a Pavel Kohout) s výborným hereckým výkonem 77leté Vlasty Chramostové v hlavní roli je citlivě přetlumočen 49letým režisérem Jaroslavem Brabcem. Tíživá atmosféra doby na diváka doléhá v každém záběru. 2) Výhrady některých komentátorů o malé srozumitelnosti a nedostatečném vysvětlení dobových souvislostí pro ne-pamětníky dokumentují zřejmé nepochopení uměleckých žánrů. Toto, vážení přátelé, není dokument, ale film, byť jenom televizní. Neznalost historických souvislostí, jak se o ní výmluvně rozepisuje například BoredSeal, je zřejmou chybou adresáta a lze ji odstranit třeba besedou o díle s jinými erudovanějšími diváky. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

Všimněte si, prosím, historické události - poprvé v dějinách našeho filmu a televizní tvorby (když nepočítám jednu rok starou vánoční upoutávku) tady došlo k tzv. filmovému samplování. Do notoricky známých záběrů z podepisování Anticharty přibyla digitálně dodaná Vlasta Chramostová a Lubomír Lipský! 70% ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Zase tak moc mne to neuchvátilo. Docela slušný scénář se tak úplně nepovedlo profesionálně realizovat - předlouhé scény, nesvižný střih, všechno se předlouho připravuje, aby, až to přijde, už bylo po překvapení. Škoda tuctových dialogů, které sice posouvají děj, ale samy o sobě se nemají čím chlubit, a škoda rolí mladých herců, kteří moc nevědí, co hrát, protože se o nich vcelku neví víc, než že právě bylo zapotřebí, aby něco řekli. Nejzajímavější tak zůstává samotné téma, které odjakživa dráždí tím, že nemá žádné dobré řešení. ()

Galerie (9)

Zajímavosti (2)

  • Návrat Martina Stropnického na filmové plátno po jedenácti letech. (M.B)
  • Ve filmu p. Damiánová neunese tlak vyvíjený na herce a z obavy o kariéru svého syna v Národním divadle Antichartu podepíše.
    Ve skutečnosti však právě Vlasta Chramostová, která ji hraje, patřila mezi hrstku těch, kteří signovali Chartu 77 a tím pádem ani nepodepsali Antichartu. Z tohoto důvodu musely být dotočeny pro potřeby filmu černobílé záběry, které byly vsazeny do pravého dokumentu natáčeného při podepisování Anticharty a ty vytvářely iluzi, že Chramostová byla v sále přítomna. (joywork)

Reklama

Reklama

Časové pásmo bylo změněno