Hra o jablko

Takhle že by měla vypadat za socialismu morálka? Paní Chytilová už tímto filmem potrápila soudruhy a měla štěstí, že jí film nestrčili do trezoru. Hra o jablko je první " normálnější " snímek ve filmografii Věry Chytilové a už jasně udává svůj nezaměnitelný rukopis a témata, jaké rozehrávala už v Sedmikráskách nebo třeba v Ovoce stromů rajských jíme. Roli naoko ztřeštěné, přitom zodpovědné Aničky si zahrála krásná Dáša Bláhová - její kukuč je roztomilej a prsa, která odhalí jsou překrásná. (25.11.2016)

Nekonvenční, ale typicky chytilovsky defektní snímek s několika sžíravými pohledy na smysl lidského bytí. Chytilová ukazuje pouť životem jako cestu Očistcem, kdy prvotní hřích je alfou, jež definuje náš život a nejprve je třeba jej  smýt, postavit se démonům a pak teprve okusit poznání (Ráj obráceně?). Neexistuje nic jako nevinnost dětství, zrození je Peklo bolesti, krve a slizu a pro každého se otvírá jeho vlastní Pandořina skříňka s démony.  A stáří? Stáří je jen odrazem předchozího života, nepřichází moudrost, ale jen pasivita a neochota čímkoliv se zabývat (excelentní Bohuš Záhorský).  V Očistci produktivního (opravdu?) života nás pak čekají jen démoni z oné Pandořiny skříňky pojmenovaní lež, přetvářka, falešná morálka, nuda, vyhoření, nezodpovědnost a mnoho dalších, s nimiž je třeba svádět boj nebo jim stále a znovu podléhat. Ale někdy může, ale nemusí, vylétnout i naděje.  Kousek pozitivismu, který mě v závěru u jinak cynické autorky vcelku mile překvapil.  "Největších chyb se dopouštíme sami na sobě a nejsmutnější je, že většinu z nich se ani nesnažíme řešit"  Skvělé pro  nonkonformisty a deformované (deformita myšlena jako odlišnost, nikoliv zrůdnost).  Pro nedeformované a z pohledu Chytilové buď pokrytce, blázny či sprostě řečeno konvenční  masy, neuchopitelné.  A pro mě? Inu, ta holka je holt krapet jiná, že? Tři. (06.01.2022)

Ježišmarjá ! Tak tohle je fakt peklo ! Viděli jste ten začátek ? No tak to jsem fakt nečekal ! Začít film záběrem přez celé plátno na hlavičku deroucí se z roztažených rodidel, tak to si může troufnout opravdu jenom tahle Dáma - enfant terible české kinematografie... (:o)) A navíc za bolševika ? Vůbec nechápu, jak dokázala tohle tehdy vůbec prosadit ! A to byl prosím jenom začátek. Být soudruhem, tak zbytek bych vůbec celý zakazal ! (:o)) (04.01.2007)

Některé filmy od Chytilové mám strašně rád (třeba Vlčí boudu nebo Kalamitu), ale některé mě naprosto míjí. A Hra o jablko bohužel patří do té druhé skupiny. Nelezlo mi to vyloženě na nervy jako Sedmikrásky nebo Panelstory, ale i tak mě to neoslovilo. Ani jedna postava mě nezaujala, nezaujal mě ani příběh, vztahy mezi postavami, skoro nic. Líbila se mi do jisté míry kamera (místy to zase bylo moc chaotické), pár scén a herecké výkony, jinak nemám moc co chválit. Ten film mě prostě minul skoro vším a i když své klady má, mě osobně nedal nic. Bohužel. ---- Po druhém zhlédnutí zvyšuji na tři, jelikož jsem se u toho párkrát zasmál, režijní vedení Chytilové je bezchybné a několik scén se mi hodně líbilo (třeba ta ve vlaku, ve které mě fascinovalo proplouvání kamery), ale pořád mě to míjelo a postavy mě dlouhou dobu vyloženě iritovaly. Rozhodně to není špatný film, ale Chytilová má podle mě dost lepších filmů a v souvislosti s ní budu stále zmiňovat třeba Vlčí boudu nebo Faunovo velmi pozdní odpoledne, než tenhle "chaos pro chaos". Tohle nedokážu docenit, stejně jako u Panelstory - a tam to teda mám ještě horší... Slabé 3* (03.10.2020)

Hra o jablko, film o sváru mezi mužem a ženou, kdy právě ono jablko, typická chytilovská rekvizita, má důlěžitou symbolickou roli, mě bavila. Nenudila jsem se, se zájmem jsem pozorovala výbornou Dášu Bláhovou, vyjukaného a přesto protřelého Menzela jako doktůrka, co nenechá žádnou sukni na pokoji. Rychle jsem se do příběhu dostala, přemýšlela jsem o údělu ženy a nejen o tom (to je u Chytilové typické, že budete při filmu přemýšlet). Naturalistické záběry porodu mi nevadily, čekala jsem to horší. A konec je takový symbolický, každý si může dosadit do příběhu své zakončení. Jen bych dodala, že mi to jako feministický film nepřipadalo. (03.04.2012)