Marquis de Sade: Justine

Je to dost přísné hodnocení, ale nejde to jinak. Hned na úvod je třeba říci, že se nejedná o zfilmování, ale o umělecké (a velice soft, mohu-li dodat) zpracování tématu. Nelze to vysvětlit podrobněji, to bych musel spoilerovat. Je jasné, že s ohledem na dobu vzniku se nedá čekat nějaká brutální krvavá a fekální lázeň, ale třeba Django je starší a má desetkrát větší koule. Celkový dojem kazí především konec a prosvětleně estetizované prostředí (a Francouzi v červených kabátech, brrrr:-D). Přitom s ohledem na obsazení jsem čekal velkou pecku. Jenže Kinski jako de Sade je tragicky nevyužitý a Palance dost přehrává. Jediný pozitivní dojem na mě udělal homosexuální dandy Horst Frank, ovšem k toužebně očekávanému bitchování nedošlo... (10.10.2013)

Jesús Franco má rozhodně talent vyslídit ve všem prvky červené knihovny a pak je použít ke svým účelům. Tak i tato "erotická fantazie" (dobrá definice z úvodu) nemá s domnělým autorem Markýzem de Sade příliš společného. Sadovy perverze (či snad lépe transgrese) jdou ruku v ruce s jejich filosofickou interpretací, která je: "v předvečer revoluce jednou z mnoha utopických ideologií" (Klossowski Pierre, tato a další citace z jeho knihy "Sade můj bližní", pokud neuvedeno jinak). Sade je z pohledu masy (ne rozdíl od Saint-Justa nebo Bonaparta, kteří jsou odhodláni masy obětovat) "člověkem očividně nezdravým; v revoluční bouři nenachátel žádné morální uspokojení a nebyl dalek toho, aby zákonem zaštítené vraždění nenahlížel jako karikaturu svého systému". Zlo, které je pro Sada "morální bytostí, a nikoli bytostíí stvořenou, bytostí věčnou a nikoli pomíjivou" splňuje i kritéria Himmlerovy Waffen SS (možná by se pečlivějším studiem de Sada dalo lecčemu zabránit). Ostatně i současné "ekologické" myšlení může ze Sada čerpat: "... zatímco v souladu s dobrotou, rozumem a spravedlností by bylo (lépe) tvořit pouze kameny a rostliny než dávat vzniknout lidem, jejichž chování by mohlo zavdat podnět nekonečným trestům." A jaký je závěr: "Postavy z Justiny a Julietty tráví všechen svůj čas zabíjením duše a na konci onoho desetisvazkového románu je možno konstatovat, že se jim to nepodařilo." Prostě "Les infortunes de la vertu' - Nehody ctnosti. (19.02.2020)

Koprodukční snímek „Marquis de Sade: Justine“, na kterém se například podílelo i Lichtenštejnsko, je za mě zklamáním a nenaplněním očekávání. Netvrdím, že de Sade je skvělý autor, že jeho díla jsou v současné době tak kontroverzní podle toho, jakou pověst si vydobyla, ale Jesús Franco pojal snímek jako historickou romanci bez náboje, což mě nudilo. A dvě hodiny nudy je prostě příliš. (27.05.2019)

K mýmu překvapení velice povedenej film a nejlepší film co se týče Francovy filmografie. Hudba Bruna Nicolaie perfektně sedí, kameraman ví, co dělá, herci v pohodě. Kamkoliv přijde Justine s nadějí, že tam, kam zrovna přišla, to bude lepší, je zklamaná a v depresích. Nakonec to ale dobře dopadne. Nepoznal bych, že to točil Franco, kdyby to tu a ve filmu nebylo napsaný a to je myslím velkej plus. (17.01.2021)

Ak budú naďalej fungovať školské kino predstavenia, prihováram sa za púšťanie Justíny z režisérskej dielne Jesúsa Franca ôsmakom, deviatakom na základných školách a stredoškolákom. Popri základnej rámcovej vedomosti o literárnom diele markíza de Sade, získajú poučný zážitok o rôznych prístupoch dievčat k cnosti, o prevažujúcom prístupe mužov k ženám, i o o vzácnych výnimkách, umožňujúcim stavať konštrukty o morálnom a čestnom prístupe k biednym a strádajúcim. V neposlednom rade získajú študenti náhľad na skutočné chovanie a morálne zameranie podnikateľov, duchovných, šľachty a kupliarov. Neraz realizujúcich vzájomne zastupiteľné, či nerozoznateľne podobné úlohy v spoločnosti. A v neposlednom rade sa môžu žiaci oboznámiť s povahou práce opôr spoločnosti, predstavených ramenami spravodlivosti - policajtami, sudcami, a vládnymi úradníkmi. (27.01.2021)