Střelba

Existenciální kafkovský western, mistrně stavěný na tísnivé atmosféře. Tajemstvím zahalená mladá žena uplatí dva zlatokopy, aby ji doprovodili do města Kinsley. Jenže postupem času se mužům nepodaří ani trochu poodhalit její tajemství, ani jak se jmenuje a o co jí jde. Naopak, k nejistotě se přidávají znepokojivé události a nakonec se na scéně objeví chladnokrevný zabiják, komplic ženy. Atmosféra houstne až do finále, k překvapivému, a rovněž tísnivému konci. Točeno v pouštích Utahu. Hellman je podle mne vynikající režisér, moc se mi líbila už jeho Jízda v bouři, která má též skvělou gradaci. Také zde vidíme herečku Millie Perkins s roztomilou tvářičkou a velkýma očima, zde kvůli realismu jízdy pouští nesměla mít více make-upu (což jí prý hodně vadilo). „Střelba“ z roku 1966 bývá uváděna jako první velká ukázka tzv. Acid-westernu. (28.10.2011)

Děj se táhne i přesto, že má film jenom 78 minut. Věichni jedou kdesi plání kamsi nevímkam. Jsou snad jen čtyři místa, kde se něco stane a nějaké úžasné rozuzlení taky nečekejte. Nicméně: Je tam Jack, který hraje pistolnického "top guye" Billyho Spearse. Hudba je fajn a to nejúžasnější na tom celém je kamera a vyčištěný obraz pro DVD. 60%. (01.04.2008)

Potvrzuji, že tohle je skutečně jiný western, zaplněný netradičními, realističtějšími postavami. Tedy, některými, jiné jsou nesmyslné až hanba. A smysl té jejich kalvárie mi unikl. Buď jsem nebyl dost pozorný, anebo se to scénáristům celé nějak moc zamotalo. --- Fanoušci a filmoví historikové to asi oceňují jako pokus o překonání žánrových klišé. S tím souhlasím, takový pokus vítám, ale být producentem, vrátil bych scénář k přepracování. --- (19.05.2012)

Dosti prapodivný western, jehož smysl (pokud tedy nějaký má) mi s přibývajícími minutami unikal na míle daleko. Všechny postavy absolutně postrádají minulost a cíl, což někdy nemusí být na škodu, ale v tomto případě to vnímám jako nedostatek. Jediné informace se divák dozví z jejich zevnějšku, obzvláště pohled na Jacka Nicholsona jasně dokazuje, zda je to dobrák či nikoliv. To je však k pochopení tohoto paranormálního příběhu dost málo, což bohužel zdařile potvrzuje závěr, po jehož shlédnutí jsem se musel ujistit, zda nejsem pod silnou dávkou nějakého fetu. (06.03.2012)

Vydarená alegória života. Nejasné motivácie určujú chaotické blúdenie odnikiaľ nikam. A tak ostáva jediná istota - peniaze sú tým hýbadlom a nik nevysvetľuje, prečo je hodnota ľudskej práce práve taká, za taký výkon, aké sú dôvody. Počas tohto nezmyselného presúvania sa z ľubovoľných bodov do ešte ľubovoľnejších plôch (zase nik nevysvetľuje prečo tam a tam) sa sem-tam dokáže človek zamilovať. Až príliš často táto láska končí bez toho, aby vôbec začala. Motivácie pracovných i osobných snažení sa počas životnej púte neodhaľujú, skôr sa zahmlievajú a znevýrazňujú. Často sa k tomu všetkému pridruží konflikt v rodine, vyhrotený a taktiež väčšinou nedovysvetlený z pohľadu príčin. Niet čas takmer na nič a tak ostávajú len slová útechy o dobrote človeka na náhrobných kameňoch. Tam sa celý chaos bez vysvetlenia usporiada do pár riadkového jasného posolstva o odchode skvelého člena ľudského rodu. Ešte predtým, v momentoch, kedy sa zdá, že je možné čosi pochopiť a odhodlať sa k činu, je už príliš často neskoro, svaly nefungujú, telo je spomalené a ostáva len plahočenie sa púšťou vlastnej nevedomosti. Strieľanie naslepo po neurčených cieľoch. Monte Hellman to v psychedelickom opare púštneho prachu a skvelej sprievodnej hudby vystihol až horúčkovito presne. 90% (13.05.2014)