Kočka na rozpálené plechové střeše

„Pravda je bolest, pot, placení účtů a milování se s ženou, kterou už nemiluješ. Ve skutečnosti se sny neplní a tvoje jméno otisknou v novinách až když umřeš.“ A o pravdu a lež tu jde především…Kočka na rozpálené plechové střeše je jedním z těch filmových příspěvků, které hezky ilustrují, jak vypadá skutečná narozeninová idyla v kruhu milujících příbuzných, a přitom ukazuje, jak „krásné“ rodinné vztahy panují mezi jednotlivými příslušníky (z nichž někteří opravdu nejdou vystát…ostatně i ty „bezkrké“ zrůdy byly přesně tím, čím je Maggie nazývala, ehm). Ano, najde se pár nedostatků. Konec byl už trošku vybájený, citové výlevy občas kapánek přepjaté a výstupy teatrální. To ale nic nemění na tom, že jde o solidní emocionální jízdu, navíc výborně herecky podpořenou, mnohými pravdivými postřehy protkanou. („Bez peněz můžeš bejt mladej. Ale starej bez nich být nemůžeš.“). A jistá „divadelnost“ téhle konverzačky na údernosti také nijak zvlášť neubírá. Za mě to budou solidní 4*. „Já mám odvahu umřít. Ale chci vědět, jestli ty máš odvahu žít?“ (13.12.2020)

Marně pátrám v paměti, kdy jsem naposledy viděl tak funkční a přitom dokonale nenásilnou moralitu. A přitom když jsem se zadíval do rozvíjejícího se příběhu zdánlivě marnivé Taylorové a z neznámých důvodů zapšklého Newmana, rozhodně bych nečekal závěrečný citový apel na diváka ve smylu "Je důležité si umět v rodině věřit a mít se upřímně rád." V tomhle filmu je totiž překvapivě hodně věcí nepředvídatelných a přestože se vlastně jedná jen o dlouhý dialog s měnícími se aktéry a střídavou pozorností pro hlavní postavy, neměl jsem šanci odtrhnout oči od dění na obrazovce. Díky Ivesově charizmatu a Newmanově opileckému žáru v očích tahle geniálně vygradovaná zápletka získala body na všech frontách. (04.05.2007)

„A-L-K-O-H-O-L problémy nevyrieši, ale akoby som hrach na stenu hádzal, keď by som mal Brickovi Pollittovi dohovárať, aby sa spamätal, pokiaľ sa ešte dá. Typicky ho uvidíte extrémne zamysleného s pohárikom Whiskey v ruke, a takto ide deň za dňom, pričom všetkých vôkol seba nahnevá tým, že opitý o 3. ráno behá po ihrisku cez prekážky, ale je taký naliaty, že si doláme nohu, a tento HANDICAP mu znemožňuje vypadnúť z domu, a tak bude musieť počúvať svojich nielen pokrvných príbuzných, trebárs ženu Maggie tak nádhernú, že ju nemôže ani cítiť, nenávisť je na vzostupe, brutálne hádky len tak svištia cez veľký DOM, kam čochvíľa prichádza BIG DADDY... Komplikované medziľudské vzťahy klopú na dvere, a ešte, ak sa jedná o DEDIČSTVO, tak vtedy brat nepozná brata = 11 000 hektárov pôdy a 10 000 000 dolárov CASH, hm... , ako by ste sa vy zachovali, ak by ste zacítili vo vetre takúto príležitosť ? A pritom utrápený Brick nie je vôbec chamtivý, pretože najskôr jeho brat Gooper aj s manželkou Mae, i zo začiatku Maggie intenzívne myslia na to, čo bude, keď už Big Daddy Pollitt nebude ? Ako sa rozdelíme, kto si bude najviac nárokovať ? Práveže jestvuje dôvod na to, prečo PIJE, a to sa z minúty na minútu postupne odhaľuje DO NAHA, tak isto, ako sa Maggie správa, je veľmi oddaná, len to nemá spätnú odozvu. _ K FILMU_ MIMORIADNY HERECKÝ KONCERT „najsvätejšej trojice” : TAYLOR, NEWMAN a IVES. Sledovať ich = prežívať strastiplné konfrontácie, ktoré sa vo väčšine odohrávajú vo veľkom dome, v takých hádam aj v 90. % sa zdržujem s nimi v tejto nehnuteľnosti, pričom atmosféra je tak nepríjemná, lebo vonku LEJE AKO Z KRHLY, a vy nemáte kde utiecť, schovať sa, skryť sa. Divadelný nádych sa dostavil aj s určitým opakovaním sa zo strany hereckého ansámblu. Našťastie mi to vykompenzovali títo špičkoví herci, ktorí sú nepredvídateľní. RICHARD BROOKS sa pôvodne volal RUBEN SAX, a je to pozoruhodne šikovný scenárista i režisér v jednej osobe !!! Jeho CHLADNOKRVNE O.B.D.I.V.U.J.E.M DOTERAZ ! Ja osobne obdivujem LIZ, na ktorú nedám nikdy dopustiť aj s jej patričnými vrtochmi, ale úprimne : „Vymenujte mi iba jednu jedinú OSOBNOSŤ, súčasnú herečku, ktorá by sa jej vyrovnala nielen svojou krásou, ale najmä hereckým nasadením, aké nemá obdoby” ! . (20.05.2018)

Keď sa u Pollittovcov kričalo, tak sa kričalo a prekrikovalo poriadne a ja som z toho všetkého mala nervy nadranc, možno ešte viac ako big dedy. A tá pani v tých infantilných ružových šatičkách ma vytáčala do nepríčetnosti. Keď sa rodina ukľudnila, tie dialógy boli fantastické. To sa netýka pani v ružovom, tá tam nepovedala jedinú kľudnú vetu. Začiatok bol trochu pomalší, ale v 50 minúte sa to zlomilo a už sa to len rútilo do úžasného záveru. Napísané a natočené to bolo výborne, Elizabeth, Paul a Burl hrali skvelo ... a Paul? ... ach jáj, ten bol v tomto filme dokonalý. (10.09.2015)

Mačka na rozpálenej plechovej streche je jedným z niekoľkých filmov, ktoré utvárali moju lásku k filmu. Začiatkom 90tych rokov totiž Československá televízia každú stredu vysielala jeden klasický hollywoodsky film a Mačka bola jedným z nich. Túto sekciu filmov som nikdy nevynechal (vďaka otcovi) a tak som videl mnohé z klasík, o ktorých moji vrstevníci ani nechyrovali. Netreba dodávať, že som bol týždeň platonicky zaľúbený do Elizabeth Taylor. VIDENÉ ZNOVA (po asi 23 rokoch): Mačka na rozpálenej plechovej streche a zopár krýs a myší pod ňou, pretože prelhanosť je systém, v ktorom žijú. Film, ktorý zámerne upozorňuje na svoj divadelný pôvod až tak, že máte ihneď chuť to divadlo navštíviť a porovnávať. Asi budem znova týždeň platonicky zaľúbený do Liz Taylor:). (11.01.2013)