Dva tygři

Tento udivující pokus o komedii, jejímž hrdinou je notorický fízl, vznikl překvapivě již v pražském předjaří, a ne až za normalizace, kdy by to bylo přirozenější, a potvrzuje tak výstižnou a nadčasovou charakteristiku tuzemského osídlení, kterou Egon Bondy předeslal svou skvělou prózu Šaman: „Obyvatelstvo je povahy zblblé a televizemilovné. […] je tradičně tak profízlované, že jeden udávaje druhé prostřednictvím třetího už udává sám sebe.“ Lipský sice aktualizuje hlustvisihákovskou grotesknost nepoučitelně sebezahleděného blbství ironickými gesty, které ono nadšené práskačství trochu zesměšňují, nicméně sama podstata slídivého jáství, neutěšitelně poučujícího, k újmě nedochází. Plácačka je vždy potřebná – a much je dost. (08.02.2019)

Nevtipná a nehumorná komoušská komedie oslavující soudruhy a mimo jiné dokonce i osmačtyřicátej. Pomocník stráže VB Lebeda (Lipský mě nikdy moc nebral, tady mě jeho karikovaná role vůbec nevoněla) se zaplete do vykradení samoobsluhy a poté začne pátrat na vlastní pěst, z čehož vznikne fraška, snažící se parodovat špionážní filmy, ovšem v kontextu s bolševickou propagandou poplatné tehdejší době. Strašná sranda, které se nemohl smát nikdo normální ani v době vzniku natočení. Hudba Jiřího Šusta, skládající se hlavně z mluvených sborů Lubomíra Pánka s texty Pavla Kopty stojí taky za starou belu. Herecké obsazení je vcelku zajímavé, ale nudné, špatně hrající a nezachrání to ani dvojice prvorepublikových hereckých veličin jako byla Věra Ferbasová nebo Jiří Dohnal. Šedesátá léta nebyla jen zlatá, ale také hnilobná, do jejíž kategorie patří i tento patvar Dva tygři. (13.07.2019)

Jo, takoví byli naši "pomocnici", každý z nich měl jenom legraci, jeden můj prastrýc byl mezi nimi taky - a byl sousedům fakt pro srandu. Většinou to byli hloupí a nevzdělaní lidi, kteří se rádi honosili funkcí pomáhat členům VB... Lubomír Lipský je poměrně slušně karikoval, i když jinak to byl film čistě průměrný. Člověk se však dobře pobavil. (12.07.2019)

"A kolik diletantů máme dneska u nás! A jakejch! A na jakejch místech! Jenže si jich nevážíme!" Aktívny ťulpas Lipský po príchode z práce nesmeruje do krčmy ani na futbal, ale vyzbrojený plácačkou a páskou na rukáve vo voľných chvíľach vyráža do ulíc ako člen PSVB (Pomocná stráž Verejnej bezpečnosti) a svojou horlivosťou a domýšľavosťou spôsobuje viac škody než osohu. Samotní žandári musia jeho iniciatívnosť a kriminalistické snahy brzdiť. "Špionáž provádí nepřítel, my jsme výhradne kontrašpionáž, jasný?!" Pokiaľ bolo cieľom filmu vysmiať sa celej pomocnostrážnej inštitúcii, tak bol cieľ splnený. Trochu slabšia komédia, ale herecké výkony, vtipné momenty a zopár dobrých hlášok to vytiahne do priemeru. "Že já se tenkrát v tom vosumačtyřicátým nechal ukecat! Moh jsem teď místo gaunerů honit prémie!" (02.01.2024)

Bizár z českého filmového archívu. 1) Nejvíc mě dojala světovost mezinárodního hotelu, v němž si zahraniční návštěvníci čtou v novinách l´Humanité (vydavatel Komunistická strana Francie), Daily Worker (vydavatel Komunistická strana USA) a Neues Deutchland (vydavatel Sjednocená socialistická strana Německa - něco jako Rudé právo v NDR). 2) Zazpíváme si? Všechno, co je podezřelé, odhalí mé oko bdělé: neznámého pachatele, temné rejdy nepřítele, tajné písmo, otisk palce, stopu, která mizí v dálce. Rozhazuji svoje sítě hbitě, skrytě, ostražitě._____ 3) Vtipný koment: vypravěč*. (13.08.2019)