Královna prokletých

"Je to rebel!", zařval vampkaprál a hnal se na Lestata s vytasenými tesáky. Aby taky ne, když se mizera rozhodl, že vykráká všechna upírská tajemství americké mládeží. I když si spousta gotikářů spojí jméno Lestat s Interview s upírem, nejspíš jen málokoho napadne, že Královna damnetých je volné pokračování. Možná i proto, že dle místních komentníků, dostala knižní předloha hodně na frak. Což mě naštěstí netrápí; nejspíš bych byl romantickým pojetím Anduly Rýžové znechucený víc. Tahle tvrdší verze mě vcelku bavila, přestože fanda ukňouraného rocku zrovna nejsem. Pozitivní také je, že díky tomu došlo k přeobsazení šprčka Toma, kterému by rockera věřil asi jen málokdo. Což by byl díky té stylizaci dost průšvih. Když pominu seriály a mládežnické uslintanosti, tak upírských filmů se slušným příběhem, moc není. Neustálé pokusy vyrabovat Stockera, považuju za úkrok přímo do hovínka. Takže v tomto kontextu mi příjde Královna prokletých úplně v pohodě. Ovšem, rezervy tady pořád jsou...nejspíš by to chtělo sáhnout i jinam, než do deníčků romantických tlusťošek. Třeba G. R. R. Martin, napsal moc pěkný příběh o upírech ...celou četbu jsem to viděl jako film. Sen Ockerwee se to jmenuje. Doporučuju. Postavu Lestata by tam šlo velmi snadno zakomponovat. (06.01.2024)

Co to bylo? Horor? Nebo komedie? Nebo jen úplně blbej film? Jeden upír (Stuart Townsend) už nechce být upírem, ale rockovou hvězdou. Na ty holky letěj, i když ... nazývat Královnu prokletých holkou ? Zároveň na něj taky letí jiná holka, která zas pro změnu chce být upírkou, protože má tetu upírku. Prostě jeden velkej chaos. Jedna hvězdička za Aaliyah (královnu prokletých), tedy spíše jako uznání (v roce 2001 zemřela při leteckém neštěstí) a druhá hvězdička za metalovou hudbu ve filmu... I když .. já vlastně metal rád nemám... tak nic... (11.04.2004)

Když na scénu vkráčí hladová upíří pramáti, entita, která by (pravděpodobně) měla budit respekt a posvátnou bázeň na první pohled, a já se začnu dusit smíchy, je něco v nepořádku. A já tvrdím, že v nepořádku je v tomhle případě Aaliyah, ne já. ...Townsend a Perez celkem dobrý, muzika místy dost prima, ale i kdybych se třeba rozhodla na Jordanův film i na Anne Rice úplně zapomenout, tenhle počin prostě není možný brát vážně... Že jsem se u toho přeci jen nenudila, tak hodně ušmudlaný 4/10. (18.01.2007)

Až na to nutný zlo v podobě debilních digitálních triků to bylo super, mělo to parádní atmosféru, dobrej saundtrek a výbornýho hlavního představitele, kerej se na to hodil víc než onehdá tomík krujzů, snad jen ten vincek perezů moch mít dlouhý vlasy, když už teda tam musel bejt, ale lépe ho mohli nahradit někym jinym. Rip elája. (29.05.2020)

6000-ročná egyptská kráľovná pripomína pološialenú brušnú tanečnicu, ktorá nedávno ušla z liečebne, z 2000-ročného supercharizmatického dlhovlasého blonďáka sa stal úbohý šašo so začínajúcou plešinou, z pôvodného Lestata, neustále zmietaného medzi vlastnou márnivou a rebelskou povahou a láskou k smrteľníkom a všetkému živému, nám tu zostal len narcistický exhibicionista, a Riceovej prepracovaná mytológia je ošklbaná a zmenená k absurdnosti. Spolu s Newellovou Láskou v čase cholery je Kráľovná prekliatych asi najväčším zbastardením knižnej predlohy, s akou som sa vo svojom krátkom smrteľnom živote stretol. Ale tento "film" je zlý aj bez ohľadu na predlohu, nefunguje réžia, atmosféra, väčšinou ani vizuálne efekty a hlavne scenáristi by si zaslúžili minimálne zákaz činnosti a maximálne "intímne" stretnutie s Akashou. Z odpadu to zachraňuje len Jonathan Davis a jeho výborný soundtrack (i keď aj tam by som stínal hlavy za to, že z piesní boli vynechané Lestatove zmyselné husle). 1 / 10 (05.03.2009)