Režie:
Petr JančárekScénář:
Petr JančárekKamera:
Petr JančárekHudba:
Michal RatajHrají:
Václav HavelObsahy(1)
Prezident, občan, režisér, přítel, manžel, pacient, muž na sklonku života... Unikátní dokument Petra Jančárka Tady Havel, slyšíte mě? představuje Václava Havla v jeho známých, ale i veřejnosti dosud skrytých polohách. Vychází přitom z nikdy nepublikovaného materiálu, natočeného během posledních let jeho života. Film vstupuje do kin v době, kdy Havlův myšlenkový odkaz a důraz na individuální svobodu ve společnosti rezonují silněji než kdy dříve. Václav Havel k nám znovu promlouvá. A my se s ním můžeme znovu setkat. (Continental film)
(více)Videa (2)
Recenze (41)
Nemohu jinak než dát 100%. Po tom všem politickém humusu, který už několik dlouhých let musíme zažívat, je tento film krásným a osvěžujícím návratem do doby, kterou zřejmě už nikdy více nezažijeme. Fascinující je zde především Havlova upřímnost, ryzost a neskrývaná dětská radost z obyčejných věcí. Životní radost a nadhled člověka, který se rychle blíží ke konci svého života, je si toho vědom a přesto zůstává lidský, přátelský, skromný a nepatetický. P.S.: Nejodpornější, nejfekálnější a totálně ke zblití moment filmu je ten, kdy Havel slaví 75. narozeniny a zjeví se tam Václav Chillské-Pero-Kikina Klaus a svým ukňouraným, mečivým, buzerantským hláskem Havlovi jakože "gratuluje" k narozkám. Doporučuji mít blicí pytlík při ruce. Pane prezidente Havle, chybíte nám! ()
Spoludivák (jehož neznám) to ohodnotil slovy "pražská kavárna" si udělala radost za peníze daňových poplatníků (spoluprodukovala Česká televize). A já s tím souhlasím. Né proto, že bych chtěl snižovat Havlův význam, ale proto, že v dokumentu vystupovali jen Havlovi vlezdoprdelkové a nikoliv důstojní a nestranní komentátoři. Ani sv. Havel nebyl bez viny. ()
Velice laskavý film o laskavém člověku, jehož morální odkaz dalece převyšuje nános zvratků v sekci místních komentářů připomínající stránky CNN Prima NEWS na Facebooku. Film začíná amerikanizovaným a zvonivým étosem přelomu osmdesátých a devadesátých let, které jako kdyby vypadly z vánočních obrázků Sám doma, jenž jednoznačně říká: svět byl už/ještě v pořádku, dobro zvítězilo nad zlem, americké koráby na širokých bulvárech pod mrakodrapy jsou strašně fotogenické, Václave, tobě u nás kdesi za spadlou oponou děkujeme, teď seš star. Nebudu lhát, já tento narativ beru. Brzy se však dostáváme ze "star" do "stár", do zvláštně něčím vyprázdněné postprezidentské každodennosti, která s sebou ovšem nese ohromný odkaz, který Havel už možná nechce nést. Po roce 2009 se ztrácí před očima. K čemu je život plný přednášek, blesků a autogramů, když si chce člověk číst, jančit s Magorem a Čuňasem a dodělat své umělecké sny? Svět se navíc změnil, posunul, není výmluvnější scény než ta s vysmátým a horko těžko empatickým, no, spíše arogantním gratulantem Klausem. Exprezidentství se změnilo v absurdní drama, o kterém protagonista ví své. Závěr se mění v jímavou tečku - zakopnutí na premiéře a povislé tváře, návštěva Dalajlámy, sbírání četby a nedočtených Respektů, lahváč v kapse (snad o tom Dáša nevěděla!)... já nebrečím, vole, ty brečíš. ()
Člověk z lidu, který byl tak nezištný, že mu nakonec museli vnutit Barandov a dům na Rašínově náměstí a Lucernu a další. A přesto, že v podstatě nikdy nic pořádného nedělal, aby si vydělal, tak pořád vymetal akcičky a měl na ně. Hodně zajímavé, ale do ikon nikdo moc šťourat nechce, pokud by to mělo být ze špatné strany. Za mě osobně byl spíše průměrný až hloupý . Ale bohužel na jeho jméně a hlouposti, se svezli ti, co to tu podělali na desítky let dopředu. A on se rád vezl s nimi. Nicméně to jsem hodnotil jen "mistra" Havla. Dokument je o prdu a jen se snaží dělat z průměrného člověka skromného génia. 40% . A to i když neutralizuji svoji averzi k Havlovi. A blbec William tu 13.4. něco mele o " celosvětově nejuctívanějším" čechovi. Nemám více slov, než že je to vůl, se kterým by jsem si velice rád sednul ke stolu a pokecal o roce 1989. Nicméně, nebudu tu hanět dlouhodobou glorifikaci nudné osoby V. Havla.. já hodnotil dokument. A ten nebyl ok. Kryl se tohohle současného marasmu a glorifikace Husáko-Havlovského levelu nedožil a může být jen rád. Havel je momentálně velebenější než Gotwald, ale přitom stejným způsobem. Je to takové lezení do zadku " in memoriam". ()
Majstrovská dramaturgia robí z filmu silný divácky zážitok. 90 minút mi pocitovo prešlo ako 5 minút, bol som úplne pohltený. Bezprostredne po dopozeraní som si však uvedomil, že filmu chýba akákoľvek výpoveď, či presah - je to iba fantasticky natočený nekritický fanservice. Kirchhoff v porovnaní vyhráva na plnej čiare. Pretože je subverzívny, nejde natoľko po srsti. 3,5* ()
Reklama