Reklama

Reklama

Obsahy(1)

I v 70. letech vznikaly u nás filmy, které zdůrazňovaly nejen nutnost všemi prostředky hájit neprostupnost západních hranic, ale hlavně rehabilitovaly stalinistickou éru. Se směšnou patetičností vyprávěný příběh se odehrává v roce 1951 a odehrává se v armádních kruzích, zachycuje spory o co nejúčinnější vzdušnou ochranu hranic... Zvolil k tomu pracovní spory mezi zkušeným, ale myšlenkově již ustrnulým generálem a mladým politrukem, jenž prosazuje moderní koncepční řešení společného úkolu. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (71)

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Jeden z ne moc povedených socialistických vojenských filmů. Režisér Vladimír Čech chtěl nebo mohl ukázat jen to, co mu dovolili, protože ve filmu mluvil jenom Martin RŮŽEK a jeho mladý "zapálený" politruk Jiří BEDNÁŘ. Hraje tam sice celá plejáda výborných herců, ale dělalo to na mě dojem, jako by řekli : " Hele rejžo, my ti v tom hrát budem, ale nechtěj po nás, abychom tam něco kecali s čím nesouhlasíme." Psal se rok 1973, byla normalizace po okupaci Československa Sovětskou Armádou. Z toho filmu ten strach přímo číší. ()

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Film plný úletů, ale přitom se o žádné alternativní či zábavné dílo nejedná. A to to začínalo tak zajímavě, při Bednářově čtení deníku jsem se celkem bavil, protože jeho hlas zněl, jak kdyby byl zavřený někde ve sklepě... A já se celou dobu těšil, že se na konci vysvětlí, proč ho do toho sklepa zavřeli (kouřil Růžkovi v kanceláři? kopnul mu do vrtule, co ji měl na stěně? udělal ošklivou výzdobu k výročí VŘSR?) Noo asi zase zkazím spoustě divákům zážitek, ale musím prozradit, že konec tedy v tomhle směru vůbec nic neosvětlil. On tedy mimochodem neosvětlil vůbec nic v žádném směru. No, jinak Růžek a Bednář vytvořili nejodpornější dvojici v dějinách české, a dost možná i světové kinematografie. Růžek se svým ksiftíkem prostě na rádoby pozitivní role nemá, Bednář je na tom sice v tomhle ohledu poněkud lépe (až na ty kruté, velmi úzké rty!), nicméně snažit se udělat z politruka kladnou postavu, na to muselo režisérovi a scénáristům chybět ale setsakra buněk v hlavě. No a příběhy sice vycházejí se skutečnosti, ale skutečnosti poněkud přežvejkané rádiem Jerevan. Ano, jednomu našemu pilotu na migu se podařilo po pronásledování sundat americkou stíhačku, ale až v Německu a hlavně díky tomu, že nepřítel se snažil uletět a měl zakázáno opětovat střelbu. Stejně tak dopravní letadlo havarovalo né kvůli srážce s imperialistickým balónem naplněným kapitalistickým héliem a protisocialistickými letáky, ale kvůli chybám posádky a počasí. No jinak mi přišlo divné, že nepřišlo Růžkovi divné, že se tolik lidí snaží z československého socialistického ráje uletět ("to už nám začínají ulétat i komunisti?" jak to Růžek hezky a dá se říci velice odvážně komentoval), ale nikdo z toho kapitalistického pekla naopak neprchá k nám... Což taky vysvětluje, proč na konci 80. let mohl ten Němec doletět na malinkém letadle až do Moskvy. Soudruzi nemohli uvěřit, že by se to taky jednou mohlo stát, považovali to za chybu radaru.. ()

Reklama

dokktor 

všechny recenze uživatele

viděl bych to asi takto: nenásilná, téměř místy až podprahová agitka, která měla v době vzniku mladé generaci ospravelnit události režimu z 50. let. ale to, že hodný tatík generál se po každém svém histerickém výstupu omlouvá: já vím, že to cítíte jinak, ale rozkaz je rozkaz; mně nedokáže přesvědčit, že vyvrařdění inteligence bylo nezbytné. to, že toto pseudodrama je poslepované jako leporelo tu vůbec neberu v potaz, už by nebylo kam klesat. ()

Dr. Hawkeye 

všechny recenze uživatele

Mladý kapitán (Jiří Bednář) přichází na novou posádku jako politruk a zástupce pro věci politické poněkud svérázného, ale v jádru dobráckého generála (Martin Růžek). Píše se rok 1951. A mladý kapitán si píše deníček... Vzpomíná na tu rozpornou a krásnou dobu svého mládí, "které se dnes říká léta padesátá". Soudruzi popravili Miladu Horákovou, začali si brousit zuby na Rudolfa Slánského a desítky a stovky dalších... To se ale z filmu pochopitelně nedovíme. Přes hranice přelétávají balony se štvavými letáky Svobodné Evropy. Většinou tak vysoko, že je nemožné je s vrtulovými letouny zničit. Ale nebojte, naši letci budou mít brzy ocelové ptáky. A skutečně, za zpěvu Kalinky přilétá peruť MiGů! Piloti se chystají na přeškolení. U jednoho jména je však otazník. Major Zeman... totiž Pilař (Vladimír Brabec) chodí opravovat kostelík! A při tom na bytovkách by byli potřeba zedníci jako sůl... Major je však generálův kamarád z koncentráku, který oba přežili jako zedníci... a tak vše dobře dopadne. A jako happy-end jedna sestřelená americká stíhačka.____________ Je poněkud smutné sledovat bývalého pilota Študenta (Neběžští jezdci), kterak pobíhá mezi piloty jako politruk, kterému se v letadle dělá šoufl. Celkově film vypadá nejen jako z jiné doby, ale snad i jiné planety... ()

milwaukee 

všechny recenze uživatele

Dal jsem tři hvězdy (66,6%) a hned řeknu proč. Rádoby experti na leteckou tématiku se zde již vyjádřili. Teď se vyjádřím já. Film jsem viděl v mládí, ještě před vojnou. Protože jsem odebíral časák L+K, o letectví jsem věděl poměrně dost. Tak mě hned zaujalo, že kapitalistické Šůting Stáry tady nahrazují Aero L-29 Delfin. Ale zase si dost dobře nedovedu představit, že by nám soudruzi z Jůesej nějaký takový stroj půjčili. A pak jsem šel na vojnu. K letectvu. A právě s takovými chlapíky, jsem seděl na velitelském stanovišti a poslouchal jejich historky. Teď už to byli starší pánové, ale všichni piloti. A to, co popisuje tenhle film, o tom jsem taky něco slyšel. A tito pánové do teď mají můj respekt a obdiv, protože to, co říkali, opravdu ukazuje, že ten film až tak špatný není. Přistávat bez podvozku, katapultovat se z MiGu, kterému se roztrhla turbína, přelétávat ze Slovenska trofejní Mezky proti Tatrám a mít staženou prdel, jestli v přídavné nádrži nebude bublina, .... A v telefonním seznamu, který jsme na VS používali, byl u dvou jmen křížek. Ti takové štěstí neměli. Berme to tak, že dotyční byli vojáci. A voják, ať už sedí v Čáslavi, v Žatci nebo v Náměšti na letišti a nebo letí do Afgánu, pouze plní rozkazy. Nic víc a nic míň. A pokud jde o tu zeď, též by se mi nelíbilo, kdyby mi někdo cizí chodil po zahradě nebo lezl do bytu. Taky bych s ním byl hodně rychle hotov. Nižší hodnocení dávám za politruka, protože ten jako takový s létáním neměl moc co dělat (ale vlastně měl, vždyť to byl Študent z Nebeských jezdců). Pár jsem jich poznal a byli úplně k ... A Martin Růžek generála zvládl hodně dobře. I když bych ho párkrát kopnul do řiti, je to obrovskej záhul šéfovat armádě nebo divizi aby fungovala. Možná ty vojenské historky jednou zpracuji trochu víc, abych těmto profíkům vzdal hold. /zajímavý komentář Fondak/ ()

Galerie (3)

Zajímavosti (16)

  • Letoun, který používají vojáci z povolání k přesunu (imatrikulace D-05), je dvoumotorový Iljušin IL-12, jehož výroba probíhala v letech 1946–1949. Do Československa putovalo deset strojů, ovšem výhradně pro civilní dopravu. Armáda používala jen velmi krátce 2 letadla k tažení cvičných kluzáků. (Robbi)
  • Coby narušitelské letadla USAF se objevili české cvičné letouny L-29 Delfín, jako sovětské stíhačky Lavočkin La-7 pak ve filmu vystupovali československé cvičné letouny Let C-11. (PaulxH)

Reklama

Reklama