Hadí jáma a kyvadlo

Pitoreskní německá „Grausmärchen“ ve stylu gotického hororu s jednoduchými, ale působivými efekty. Lex Barker a Karin Dorová jsou pohádkově malebný pár, který přesně zapadá do barev fantaskního romantismu 19. století, rozporuplná postava podivného „kněze“ Fabiena (vynikající herectví Vlado Medara!), a obskurní zjev Regulova sluhy Anatola...Pro mne je tento film výtvarná lahůdka, a jak to u Haralda Reinla bývá, tak moc líbivá, že míří až k hranici půvabného kýče. Katolická symbolika je tu použita významově správně, nejen jako dekorace bez hlubšího pochopení. Navíc je sympatické, že i sem Reinl dokázal vpašovat střípky svěžího humoru. A hudba Petera Thomase, místy téměř jazzová, je také zajímavá. I přesto, že se v podstatě jedná o ne příliš hlubokomyslnou a eklektickou oddechovku, zastávám názor, že je to kvalitní filmové umělecké dílo, které nebylo dodnes doceněno. Koncem 60. let totiž diváci chtěli již více krve, ještě více násilí a samozřejmě sex, k čemuž se Reinl nesnížil. Škoda, že "Hadí jáma a kyvadlo" byla prvním a bohužel i posledním ze zamýšlené série německých hororů, které mohly konkurovat britské produkci Hammer... (02.02.2008)

,,NIE JE TO ONO. JEJ KRV MI DÁ ELIXÍR, KTORÝ POTREBUJEM PRE VEČNÝ ŽIVOT, ALE ONA NEMÁ DOSŤ STRACHU." __ Dokiaľ som si film nepozrel, nerozumel som jeho označovaniu za paródiu, keď v popiske nemá napr. žáner komédia vôbec uvedený. Je to vlastne strašná kravina, ale ak sa správne naladíte čaká vás slušná zábava i keď 80 minútovú stopáž je tu paradoxne skôr prepísknutá, keď polovicu z nej zaberá cesta v kočiari na ,,Drakulov" hrad. Pobavila ma tam scéna, keď kočiš informuje starého Shatterhanda, že sa blížia do stredu Vrchoviny, pritom po nejakých kopcoch široko-ďaleko nič. (20.02.2010)

Hadí jáma a kyvadlo, je film, který dnes vykouzlí v určitých situacích úsměv na tváři, než zděšení, ovšem není to díky tomu, jak, ale kdy toto dílko kdo viděl. Dnešní děti a diváci, kteří toto uvidí si jednoznačně musí brnkat na čelo, co že je to za tupost, která je označována za horor. Ovšem ti starší, kteří vyrůstali na filmech přelomu 80 a 90 let, nemluvě samozřejmě o těch starších, svým způsobem film musí ohodnotit převážně kladně. Film působí i se svými lacinými triky ( výprava připomíná spíše inscenační pohádku ČT) opravdu velice tajemně až strašidelně, herci z Vinnetouovek hrají, seč jim síly stačí, a záhadný Christopher alias hrabě Ragula, je tajuplný, jako ve všem svých záporných postavách. Celkové dílko, které je inspirováno jak už název napovídá povídkou E.A. Poa, působí vskutku jako gotický horor se správně ujetými nápady ve formě vraždění a bubákovskými efekty. Byť nejsem fandou hororového žánru, trošku i nadhodnocuji, přes to za mě jeden z těch lepších strašidláků, které na mě působily víc, než kdejaké potoky krve, duchařinky, či vraždící maniaci dnešní doby. (15.11.2015)

Nic pro detailisty. To musí bejt jasný hned v úvodní scéně, v níž se legendární Lee prochází neustále dokola v papundeklové chodbě. Pak se nějakou dobu kecá a jezdí v kočáru - to dokonce v přítomnosti Ribany a Old Shatterhanda. Někde v půlce filmu se s nima přesuneme do podzemních kobek, kde se bude (pro změnu) opět hodně kecat. Hezky nasvícená scéna byla ta v lese plném oběšenců, a příjemným zpestřením těch několik skoro-smrtících pastí. A opravdu sranda nastane, když v závěru vylezou hrdinové z podzemí bez jediného škrábance, za to v dokonale vyžehlenym kvádru a hezky čisťounkých šatech. Jinak pro kompletisty možná dobrý, pro ostatní nejspíš zbytečnost. Hammer rozhodně lepší. (13.09.2014)

Opravdu moc pěkný horor s moc pěknou Karin Dorovou, skvělým Lexem Barkerem (bylo hezké je vidět oba společně jinde než na divokém západě:-)) a ještě lepším Christopherem Lee. Atmosféra hrůzostrašné cesty k zámku - černí jezdci na koních, stromy plné oběšenců, zmrzačené zbytky lidí, starý hřbitov. Zámek jako z pohádky - tajné chodby, dveře, které se zavírají a otevíraj sami, mříže, mučidla, podzemní laboratoř, krysy, štíři, hadi, zdi pomalované psychedelickými kresbami, nemrtvý sluha a z mrtvých vzkříšený hrabě Count Regula (zkuste si to rychle vyslovit a uvidíte, že podobnost s Count Dracula není asi jen náhodná). Děj je celkem jednoduchý, postavy se občas chovají trochu naivně a nelogicky, ale to vše je vyváženo výše popsanou úžasně temnou atmosférou a skvělými herci. (28.10.2008)