Krysař

„Krysy maj za ušima. Kdo je chce chytat, musí je znát.“ Wesa Andersona buď prijmete alebo sa po čase jeho štýlom filmovania presýtite. Kontrasty: komiks (leporelo?) či poviedka - vraj si Wes špeciálne vyberá aj font, ktorý vo filmoch použije a práve tu som si to všimla, dráma – komédia, výrazné farby – pastelové tóny, ostré hudobné tóny a dialógy ako guľometná paľba, že ledva stačíte zachytávať dej. Páčila sa mi každá veta, toľko skrytých významov! Všetci traja herci si kraťas užívali a zahrali ho s kamennou tvárou. Tieto poviedky 2023 ma začali veľmi baviť. Pocit? Netreba seba samého brať až tak vážne. (31.10.2023)

Nečítal som predlohu ale viem si predstaviť, že by sa to čítalo dobre. Na adaptáciu sa dobre nepozerá. Anderson už nudí. Celé je to ako divadlo natočené na film. Ani pri 17 minútovej stopáži nedokázal udržať moju pozornosť. Asi najviac mi vadí ten “rozprávač” opisujúci dej popri tom ako pozerá do kamery. Strč si to niekam. (14.10.2023)

Mám obecně problém se všemi těmi třemi povídkami z toho hlediska, že všechny mají takové vyznění-nevyznění, a je tam spousta věcí, které si má asi divák (a asi i čtenář) domýšlet. Krysař se při krátké stopáži nebojí přeskakovat mezi žánry a podobně jako zbylé povídky upozorňovat na důležitá témata. Fiennes převtělený do naprostého hnusáka herecky válí, ale podobně jako u zbylých krátkých povídek, ani tady to nedokáže úplně vtáhnout. (04.10.2023)

Poetičtí masturbátoři si tady budou mnout ruce, jak skvělou pointu Anderson přinesl, ale faktem je, že ve filmu žádná není a je to prostě jen další bizár. O něco lepší skrze fajn postavu Fiennese, ale jinak je to stejná krávovina jako Poison určena pro literární wannabe osvícence, kteří mají rádi filozofické tlachání o ničem. (08.10.2023)

Nejslabší z kraťasů Wese Andersona podle předlohy Roalda Dahla. Přišlo mi to takové nijaké (v porovnání s ostatními) a občas by tomu trocha té názornosti prospěla. Ne vše musí být popsáno. Ani mě to nijak nenutilo přemýšlet, narozdíl od ostatních kraťasů. (11.10.2023)