Jádro

Ocelový krtek v nádži džusu nakopává zadek přírodním zákonům a v X-tém odvaru Armageddonu míchá slušný poměr zábavý a roztomilé naivity. Měl jsem radost, že si může nechat v kině po delší době úplně vypláchnout mozek a nepřemýšlet na strhujícími pointami (jakkoliv je mám rád :) a podobným zvěrstvem. Je to zkrátka klasická letní jednohubka, která se nesnaží tvářit vážně a bohudík si na nic nehraje a v tom je její hlavní deviza. Ale kdyby se Jádro dostalo náhodou před zrak mému fyzikáři, asi by si pro něj přijeli velice brzo... (20.06.2003)

A ono to není vůbec blbé... snad fantasmagorické, přehnané, naivní, ale při tom všem zábavné a prosté odpudivých nacionalistých konotací některých žánrových souputníků. Fyzik zřejmě při sledování za vlasy přitažené zápletky kolabuje, logika podřimuje, ale napětí to má, herecké výkony "se dají", triky jsou příšerně umělé, nicméně k papundeklové estetice Jádra docela sedí. Rozhodně kvalitnější katastrofický film než Den poté či Armageddon. Alespoň si to nehraje na velké krásné Á, ale snaží se to jen a jen pobavit, což se do důsledku vzato při nízkých očekáváních docela dobře daří. (24.08.2005)

Velice slušný katastrofický film. Úvod je teda přepálenej, ani se pomalu nestačíme seznámit s dějem a už na nás valí ten hlavní příběh. Ale příběh je zajímavý, nevím jestli se už někdy točilo o tom, že selhává jádro Země. Takže byla to zajímavá výprava do nitra naší planety. Bylo to napínavé, herecké výkony taky fajn, hlavně Aaron Eckhart a Stanley Tucci. Akorát ty triky no, nebyly špatné, ale jelikož film měl rozpočet 60 mega, tak bych čekal o fous lepší digitalní efekty. (27.11.2015)

Víte, jako právník mám jistou mez, za kterou už nejdu, když přijde na hájení stanoviska mnou zastupované strany - souvisí to se sebeúctou, ale i s etikou obecně. Proto třeba nejsem ochoten tvrdit naprosté právní zhovadilosti, používat právní věty z judikátů bez ohledu na jejich kontext, a tak podobně. A proč to ten pták blije zrovna sem, ptáte se?:) Za prvé - protože může;) Za druhé - protože stejně tak je podle mě jistá míra, za kterou by (opět podle mě) při dělání pitomce z diváka neměl jít scénárista, ba ani producent. A Jádro, i když mě izolované výkony některých jeho postav bavily (zejména Stanley Tucci), je HODNĚ za tou hranicí, za kterou je podle mě i Armageddon, ale Michael Bay má prostě ten dar, který dělá i ty jeho obří roboty tak moc zábavnými:) Dvě hodiny zcela šíleného zachraňování světa, prošpikované všemi klasickými atributy katastrofických filmů - zde výjimka: nikoliv "naše vláda se už desítky let usilovně připravuje", ale "zneuznaný, ale o to geniálnější afroamerický supervědátor se uprostřed pustiny desítky let tomuto tématu věnuje" - a po okraj naplněné tak děsnými bejkárnami, že ani pod vlivem návykových látek jsem se nedokázal bavit tím, co se ve filmu děje. Leda tak ve smyslu "Jóó, hobluj, bude to ještě drrrsnější?":) Ačkoliv to ten chlápek občas přehání, v tomhle případě vřele doporučuji D-fense a jeho "recenzi" na tento spektákl (www.dfens-cz.com, rubrika Kultura, článek Múví: The Kchór), protože jsem se u ní pobavil daleko lépe než u Jádra samotného. Promiň, Hilary, tentokrát je to fakt jen 40%. (15.03.2009)

Zhruba hodina stopáže je celkem zábavná a svým způsobem i zajímavá (samozřejmě bez ohledu na totální přehlížení základních fyzikálních zákonů ze strany filmového štábu) ale pak přichází závěrečná fáze filmu a to v tak hustě podaném patosu, že jsem to prostě strávit nedokázal. I přes mou velkou míru tolerance vůči katastrofickému tématu se snímek v mých očích chtě nechtě usazuje směrem na absolutní vrchol průměrnosti. (04.01.2005)