Režie:
Vladimír ČechScénář:
Jiří MuchaKamera:
Jaromír HolpuchHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Zdeněk Štěpánek, Miriam Hynková, Miloš Hlavica, Milka Balek-Brodská, Emil Bolek, Martin Růžek, Stella Zázvorková, Stanislav Neumann, Elena Hálková (více)Obsahy(1)
Snímek reaguje na nedostatek bytů, s nímž se musela potýkat zejména mladá manželství. Tento problém řeší i manželé Slávka a Olda. Dívka získá podnájem na Hradčanském náměstí, ve velkém bytě ovdovělého penzisty Bendy. Benda zde prožil téměř celý svůj život, je k bytu vázán tisícerými vzpomínkami a city. Podivínský a nemocný starý muž tak musí přemoci mrzoutství a nedůvěru k lidem, než svou podnájemnici i s jejím manželem plně přijme "za své"... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (23)
Příběh o vdovci, který se potýká s "vlezlými" sousedkami, lačnými po jeho bytě. Nakonec svolí mladé ženě, aby mohla u něho bydlet. Je rázný a zásadový a tak nestrpý hluk ani mužskou společnost. Když se však jeho zdravotní stav zhorší natolik, nechá u sebe bydlet i jejího manžela. Oba se o něho starájí....Drama vystavěné už od první minuty. 100% ()
Vcelku dobrý film. Každopádně režisér nic nezkazil tím, když do titulní role obsadil Zdeňka Štěpánka. Ostatní herci průměrní. Role epizodistky Milky Balek - Brodské předabována Marií Rosůlkovou. Snad Brodská svoji životní roli hlasově nezvládla. Potom se ale ptám, co by bylo lepší? Rosůlková se Brodské do "huby" málokdy trefila a o hereckém hlasovém výkonu se nedá vůbec mluvit. ()
,,Odložte od sebe všechny předměty připomínající smutek, jenom tak se zbavíte neštěstí..." Na začátku tohoto filmu s mistrem Štěpánkem v titulní roli odbíjejí kostelní hodiny hodně smutnou písničku, Na ovdovělého penzistu Bendu je toho smutku vskutku víc než dost dost. Syn se mu před léty zabil, teď mu umřela žena a do toho se zdá že snad každý z jeho okolí se snaží jeho svízelné životní situace využít ve svůj prospěch. Pocit bezmoci pak ještě násobí jeho stále se horšící zdravotní stav. Přesto na konci tohoto smutného příběhu v kulisách staré Prahy čeká na starého Bendu i diváka trocha toho "světla". Co naplat, "měli by se natáhnout hodiny". ()
Zatímco Benda je líčen do hloubky svého smutku i osobní minulosti, krotce emancipovaná Slávka a Olda ve švédské košili jsou jak vystřižení z plakátu. O dekorativních vedlejších postavách ani nemluvím. I když Muchův scénář prošel poměrně zdlouhavým hledáním režiséra a několikerým přepracováním (v mezičase podle něj mimochodem vzniklo ateliérové cvičení na FAMU Noční návštěva), tento rozpor v něm zůstal a ve filmu ho ještě umocňuje výkon Zdeňka Štěpánka. Připadá mi fascinující právě ta možnost číst První a poslední jako invazi odlidštěného "nového" světa do intimního prostoru, který prostě nelze ubránit. ()
Ovdovělý penzista zůstává uprostřed velkého bytu osamělý, pohroužený do bolestných vzpomínek na svou ženu a jediného syna, obklopený věcmi, které mu situaci vůbec neulehčují a strnule odevzdaný "Já už jsem napůl mrtvý". Klid mu vytrvale narušují vlezlí a neodbytní zájemci o byt či podnájem a on o nikoho z nich nestojí. Až mu na dveře zaklepe půvabná mladá žena. Jejím prosbám neodolá. Komorní příběh starého muže v podání Zdeňka Štěpánka je smutně pravdivý, přesto se však závan svěžího vzduchu v podobě nové nájemnice Miriam Hynkové dostaví a aspoň jeden úsměv na rtu vykouzlí... ()
Galerie (18)
Zajímavosti (2)
- Schvaľovacej komisii sa nepáčilo, ako režisér nevyhovujúco vykreslil pesimistických kapitalistov a nepriznanie hlavného hrdinu, že mu je kapitalizmus cudzí. (Raccoon.city)
- Poslední film, ve kterém hraje Emil Bolek. (M.B)
Reklama