Rudá planeta

Bydlím na Marsu již nějaký ten pátek, takže mne sledování boje o přežití posádky Marsu 1 v přímém přenosu poměrně bavilo, ale ze zkušenosti vím, že při pobíhání po Marsu bez beranice na hlavě by mi určitě nafoukalo do oušek. Cvičení astronauti jsou však natolik odolní, že dokáží přežít i bez jídla či pití libovolně dlouhou dobu a tak jim dopřejme i trochu toho sexu, bez kterého by žádná vesmírná mise nebyla vedena dostatečně profesionálně. Také mám jisté výhrady k tomu, že každý problém se sám od sebe vyřeší v poslední sekundě, i k tomu, že americká technika budoucnosti je kompatibilní s ruským technologickým dávnověkem, ale celkově mi tato sci-fi přeci jen připadá o něco lepší než je zde prezentováno. (26.05.2014)

Velmi nepovedené béčko. Stále se něco dělo, všichni padali, spěchali, umírali, přesto to byla stokrát viděná, předvídatelná nuda. Když se z ní oloupe lak moderní trikové techniky a kosmetických úprav, je to příběh jak vystřižený z béčkových filmů padesátých let, kdy osamělí dobyvatelé létali na Mars, aby se tam nechali sežrat. Všemu dodává korunu komická scéna patetického umírání při vydýchání kyslíkových bomb a to na planetě plné kyslíku, což všichni věděli, protože právě jeho velké množství tam letěli zkoumat. (11.07.2011)

Mě to zas tak úplně dementní nepřišlo. Naopak tam byly momenty, kdy jsem se hezky bavil. Nejvíc se mi líbil průzkumnej robůtek Amee. Je vidět, že i když jí něžně pojmenovali ženským jménem, tak to neznamená, že to bude pořád přítulná kočička. Třeba, kdyby mu dali jméno Charlie, tak mohli mít po starostech, protože robůtek by to vyhodnotil, že je mezi samými chlapi a tudíž v bezpečí. Komunikace je naprosto klíčová a jinak to chápe umělá inteligence zvlášť, když má být dle jména žena. To je potom ten správný hokej. Že je to ten správný námět dokládají zprávy z dneška. https://search.seznam.cz/?q=chatovaci+roboti+vlastni+jazyk&url=https%3A%2F%2Fwww.seznam.cz%2Fzpravy%2Fclanek%2Fmel-musk-pravdu-chatovaci-roboti-komunikovali-vlastnim-jazykem-facebook-je-musel-vypnout-35118&data=lgLEEA3KKY_clrmd7tTwtgT5mzPEQMvZcpu0laK-dtwiP_xZI1luIdu_DRexDnM5lq-YycFvUOJnCtQvmzwUCB62oEtDSUbJaT1Ho3YjrV2h8Ns0xD3OWYKoBsQC44ySxALILcQCDOE%3D (03.08.2017)

Vesmírná jízda debutujícího režiséra, která trpí hlavně na častém srovnávání s Misí na Mars. Mars, Rudá planeta za to ale nemůže, když lidé zamoří svojí Zemi a co mají jiného dělat než navštívit zrovna jí. Akčních scén je relativně pomálu, stejnak ale jsou efekty překvapivě povedené. Přesto když na Marsu přistanou začíná pravé vyvražďování, což je jedna z věcí, která se mi nelíbila a chvílemi i připomínali další sci-fi, novější, Sunshine. Nejde o to zaujmout diváka tím jak kdo umře, komu se dřív rozbije sklíčko na svým obleku, kterému hrdinovi dřív jebne aby povraždil půlku posádky, jde o to diváka šokovat příběhem, a ve sci-fi takovéhoto charakteru minimálně to. Samotný průběh příběhu se příliš nepovedl, už jen fakt, že konec znáte během půl hodiny sledování nic nemění na tom, že má povedenou svízelnou atmosféru, které dopomáhá parádně nasnímaná krajina Marsu a řada slušných hereckých jmen. A ti ho drží nad vodou od čisté průměrnosti. --- A co víra? Opustíme i Boha? - Ale vědeckou dráhu jste neopustil, že ne? - Ted´ vím, že věda nezná odpověd´ na ty nejzajímavější otázky. Tak jsem se dal na filozofii a od tě doby hledám Boha. (12.08.2007)

„Na duchovnom živote nie je nič ľahké. Je to ešte komplikovanejšie, ako byť inteligentný.“ Nedám tomu 3*. 2* sú tak akurát. Na jednej strane je fajn, že sa to (na rozdiel od o 20 miliónov drahšej) Misie na Mars (ktorá letela do kín v rovnakom roku) na nič nehrá a je to „len“ survival o postupne sa zmenšujúcom počte hrdinov, ale v konečnom efekte žiadny z daných marťanských filmov neokupuje moje srdce. Misia na Mars ma každopádne bavila predsa len o  hviezdu viac. Mala vyladenejší kasting, boli na nej viac vidieť investované prachy a scenár bol bláznivejší a teda zábavnejší. U Červenej planéty budete kvôli extra monotónnemu deju miestami premýšľať, či vôbec mali scenár, alebo sa skôr v ten-ktorý deň natáčania ráno porozhliadli okolo seba aké majú kulisy a improvizovali. Val Kilmer (odfarbený) je tu veľmi zlý, ale nebojte sa, to aj Benjamin Bratt, budúci Mentalista Simon Baker a Tom Sizemore. Netuším, akej múdrej hlave napadlo postaviť do čela 80-miliónového sci-fi dvoch tak problematických hercov, ako Kilmer a Sizemore, ale v praxi to presne podľa toho aj dopadlo: herci sa zjavne nemuseli, odmietali spolu natáčať, čo bol problém najmä pri spoločných scénach, takže sa natáčalo veľakrát oddelene (čo je pri spoločných scénach fakt záhul) a potom sa to strihalo, aby si divák nič nevšimol. Je to zvláštne, ak uvážime, že len 5 rokov predtým sa stretli v tíme Roberta De Nira v legendárnom Neľútostnom súboji, kde však zjavne obaja cítili rešpekt voči osobe režiséra a tak nebllbli a nedovoľovali si to, čo neskôr pod taktovkou Antonyho Hoffmana. Z hercov v pozitívnom duchu zaujme len Carrie Anne-Moss (ktorá bola vtedy v móde vďaka Matrixom). Je však na plátne málo a na konci k nej nepochopiteľne našraubovaný romantický motív, ktorý sa tam vôbec nehodí, keďže predtým o chémii medzi ňou a Kilmerom padli max. tri vety). Od veci síce nie je ani charizmatický Terence Stamp, ten však dopláca na upotené filozofické reči, ktoré nedokáže dostatočne dobre predať. Zaskočilo ma, ako matne film po vizuálnej stránke vyzerá (ak nerátame fajn interiér i exteriér vesmírnej lode a nie zle vymyslené skafandre). (19.12.2004)