2010
2010
2010: Rok prvého kontaktu
Režie:
Peter HyamsScénář:
Peter HyamsKamera:
Peter HyamsHudba:
David ShireHrají:
Roy Scheider, John Lithgow, Helen Mirren, Bob Balaban, Keir Dullea, Madolyn Smith-Osborne, Dana Elcar, James McEachin, Mary Jo Deschanel, Elya Baskin (více)VOD (3)
Obsahy(1)
Nový čas, nová odysea, a nová šance rozluštit záhadu mise Jupitera z roku 2001. Členové posádky na palubě Leonova jsou na cestě za setkáním se stále vesmírem plující lodí Discovery. Posádka zatím netuší, že se brzy ocitne tváří v tvář osudu samotného lidstva. Ten bude spočívat na křemíkových bedrech znovu probuzeného počítače HAL-9000. Tímto filmem natočeným podle pokračování slavného románu Arthura C. Clarka "2001: Vesmírná odysea", dokázal režisér Peter Hyams (Kozoroh jedna, Outland) natočit pohlcující sci-fi film navazující na svého předchůdce, avšak se svým rukopisem. Píše se rok 2010. Čas zjistit, že nejsme sami. (Magic Box)
(více)Videa (1)
Recenze (258)
Není to tak dobré jako 2001. Herci jsou průměrní až na Roba Scheidera. Závěrečné poselství je jasnější než ve 2001. To je na jednu stranu dobře an druhou asi ne. I přesto režisér odvádí dobrou práci. Nemohu však dát 4*, protože jsem zas tak dobrý pocit z tohoto filmu neměl (ikdyž tu je i Česká účast :) . ()
Druhá odysea je rozhodně svižnější, ale samozřejmě absence Kubricka je cítit na každém filmovém políčku. Paradoxně, přestože je dvojka o 16 let mladší, vypadá vlastně starší. Jsem rád že se některé události prvního putování dovysvětlují a je rovněž příjemné že záhada kolem tajemného monolitu stále zůstává. 75% ()
Řekl bych, že u tohoto filmu je znát, který režisér je génius, a který je rutinér. Zatímco Stanley Kubrick na konci šedesátých let natočil přelomové a legendární sci-fi, tak o takřka dvacet let později rutinér Peter Hyams natočil slušnou, ale v porovnání s Kubrickem, opravdu rutinní záležitost. Ale ačkoliv je rutinní, tak v rámci sci-fi je to pořád docela slušná žánrovka. ()
Velice podařená adaptace Clarkovy knihy. Zároveň se však oba filmy (2001 a 2010) porovnávají hodně těžce, protože jsou oba natočené úplně jiným stylem (za to, že jsem dal oběma stejné hodnocení by mě asi někteří lidi nejradši ukamenovali). Tajnůstkář Kubrick tenkrát přenesl spíš mystiku, zatímco rutinér Hyams vsadil na akci a dobře udělal (s gigantem jako byl Kubrick prostě nemůžete soupeřit tak jdete jinudy). Děje se toho opravdu hodně a vypadá to dokonce celkem k světu. Ale úprava scénáře, která se do období studené války hodila v dnešní době nepůsobí jako úplně nejšťastnější volba. Clarke holt uměl myslet pokrokověji. Jo a ještě něco, Roy Scheider je rozhodně lepší Floyd než William Sylvester. Kurica. ()
Zbožňuju sci-fi a 2001 : Vesmírná odysea je pro mne nepřekonatelný mezník. 2010 : Druhá vesmírná odysea měla řekněmě těžkou pozici. Nulové šance na překonání prvního dílu a zdaleka ne tak zručného režiséra (Peter Hyams je dnes znám jako těžký průserář). Přesto nemohu výsledek ohodnotit jinak než 5ti hvězdami. Mrazení po celém těle při zjevení Davida Bowmana v televizi - to jeněco nepopsatelného. Celková atmosféra, napínavost.. Ze záběrů na volný prostor pod nohama astronautů se skoro zvedá žaludek. Herci jsou fajn (Tříska moc nepředved), scénář brilantní, víceméně neustále sune děj, a i když na chviličku zvolní, stále působí přirozeně, neotravuje, nenudí.. Triky famózní... Tento film se řadí do mé osobní TOP. Už aby Aronofsky, Cuarón, nebo někdo jim podobnej natočil 2061 a 3001 - Třetí a Poslední vesmírnou odyseu. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (17)
- Helen Mirren, jenž ve filmu hraje ruskou kapitánku lodi Leonov, má skutečně ruské předky. (Javert)
- Autor předlohy Arthur C. Clarke se ve filmu objevil dvakrát - jednou sedí na lavičce před Bílým domem a krmí holuby, podruhé znázorňuje amerického prezidenta na obálce časopisu Time. V sovětském vůdci můžeme bez problému poznat Stanleyho Kubricka. (Javert)
- Ve filmu se astronauté přesunují z kosmické lodi Leonov na Discovery a zpět, na oběžné dráze planety Jupiter. Tato největší planeta ale má přitom mimořádně silné radiační pásy. Uvádí se, že jejich energie je zhruba tisíckrát vyšší než energie v radiačních pásech Země. Tato silná radiace může za to, že na většině měsíců Jupiteru nikdy nepřistane pilotovaná výprava, ani sebelepší stínění totiž nedokáže zajistit, aby mise nebyla sebevražedná. (Ganglion)
Související novinky
8th KRRR! – 70MM Film Fest Krno
Jedinečnou možnost vidět na velkém plátně tituly jako Hello, Dolly!, Star Wars: Epizoda VI – Návrat Jediů, 2010: Druhá vesmírná odysea, Mistr, Střihoruký Edward, Smrtonosná past a další budou mít… (více)
Reklama