Život je zázrak

Podobně jako u Arizona Dreamu jsem měl zezačátku velké problémy naladit se na stejnou vlnu, na jaké byli Kusturicovi trhlí hrdinové. Zvláště humor bych označil za velmi, velmi specifický. Občas jsem se i zasmál, avšak tahle jízda na mě byla přecejenom moc šílená a chvílemi mi nedocházelo, o co režisérovi vlastně jde. Ale stejně jako u mnou výše uvedeného Kusturicova filmu se mi znovu moc zamlouvala hudba, která pěkně dokreslovala tuto divokou krajinu obydlenou až bizardními postavičkami různé národnosti a víry. Hodnotím ani ne lepším, ani ne slabším, prostě čistým průměrem. Jadranka: „Svět je jeviště a my jsme jen herci, kteří přichází a odchází...velmi slavný člověk na „Š“.“ - Manažer: „A nebyl to Schuster?“ - Jadranka: „Kdepak.“ - Manažer: „Nevím, né.“ - Jadranka: „Shakespeare!“ - Manažer: „Nesleduju anglickou ligu.“ (pozn. Bernard Schuster, německý fotbalový trenér) (25.06.2010)

Sledujem aktivne europsku filmarsku produkciu, no a tentokrat zas padla volba na Emira Kusturicu a jeho film Zivot je Cudo. Tematicky sa venuje rodine srbskeho inziniera Luku, ktory v Bosne a Hercegovine roku 1992 chce stavat zeleznicu. Ako sa stavba rozbehne, tak sa Luka ponori do stavby/priprav, ze uplne zabudne na bliziacu sa vojnu. V nej mu povolaju do armady syna a jeho zena sa kamsi tiez vytrati. Vyzdvihujem realie Balkanu opisane na urovni, ale roku 1992 optimizmus Luku viac skodil nez pomahal, rozbesnil sa tam totiz cirociry masaker. To vsak uz nie je zalezitostou filmu, ale politiky. Samotny film : 74 % (14.10.2014)

Život je zázrak od Kusturici mi přinesl spíše zklamání. Balkánská dechovka byla sice výborná, filmový styl velmi osobitý, ale kombinace spousty zvířátek a kolejí nedokončené železnice v každém druhém záběru spolu s absencí napětí mne začaly nudit i přes zběsilé tempo. Nejvíce mi to připomínalo Jakubiskovy filmy, které se mi ale líbí více. Trailer: http://www.kustu.com/w2/en:ba_lveum (07.05.2010)

Když jsem si po půlhodině uvědomil, že to potrvá ještě dvě hodiny, tak mě polilo horko a vzdal jsem to. Moje druhý setkání s panem Kusturicou dopadlo ještě hůř než to první a slibuju, že bylo poslední. Poslouchat balkánskou dechovku je možná módní trend, ale pro mě je to srágora největší a o inteligentním humoru máme s panem Kusturicou naprosto rozdílnou představu. Ale na mě nedejte, já tomu nerozumím. Já módní trendy nesleduju. (08.01.2008)

tak kto by nespoznal nenapodobitelny rukopis emira kusturicu. skvela praca s hudbou, impozantne narabanie s hercami, improvizaciou, vyborne zakomponovanie desiatok zvierat a vyborny pribeh..ten je opat na desat sposobov poprepletany, nechyba kusturicovsky humor, patalie postav..no proste 155 minutova stopaz ubehne ako voda.. milujem tohto cloveka.fakt (31.05.2007)