Twentynine Palms
Twentynine Palms
Dvadsať deväť paliem
Twentynine Palms
Twentynine Palms
Twentynine Palms
Obsahy(1)
Dvacet devět palem představuje třetí režisérský počin francouzského režiséra Bruno Dumonta. Milenecká národnostně a jazykově nesourodá dvojice (on asi Američan ona asi francouzsky mluvící Ruska) se vydává do pouštní oázy Twentynine Palms prožít společný pobyt. Na půdorysu psychologického filmu je vytvářena tísnivá atmosféra ústící do překvapivého finále. Informace o probíhajícím ději jsou velmi redukovány, což nutí diváka aktivně si film domýšlet, aniž by to však vedlo k nalezení konečného interpretačního klíče či se podařilo zcela porozumět ději. Otevřeně pojatými sexuálními scénami se film přihlašuje k současné vlně podobně orientovaných snímků (viz např. Intimita, Romance X, Psí dny). Kulturní popřípadě národností a jazykový střet přenáší režisér z roviny postav i na rovinu kinematografickou. Francouzský režisér natočil film v Americe s projevenou velkou znalostí americké filmové ikonografie. Dvacet devět palem svým soustředěním na krásy pouště ve vztahu k lidské sexualitě odkazuje na americký film Michelangela Antonioniho Zabriskie point. Svým pojetím pustiny a cizoty a nebezpečnosti jí obývaných postav zas na Hitchcocka, Russe Meyera či na Boormanovo Vysvobození. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (40)
Tento film mě opravdu překvapil. Skutečně stojí za to sedět v kině tu hodinu a půl, kdy se prakticky vůbec nic zajímavého neděje, abyste se pak o to víc všimli, až se něco stane. Rozhodně si nenechte od nikoho vyžvanit jak to dopadne a vlastně nechtějte o filmu vůbec nic slyšet, dokud ho neuvidíte sami, jinak se připravíte o luxusní zážitek :) ()
Provizorně, musím o tom kontemplovat. Možná je ten film pro mě neuchopitelný, protože nemám žádné pochopení pro dynamiku vztahu mezi mužem a ženou obecně. Dále to ve mně vyvolalo nenávist k mužům. Celou dobu jsem měla na mysli, že si o to říká. A když trest přišel, tak jsem zase byla konfrontovaná s tím, jak jsem krutá. ()
Road movie provázená latentní přítomností agrese na straně jedné a strachu na straně druhé. Příběh dvou postav sledovaných s odstupem, vytržený z kontextu, plný neustálého napětí. Hrubá pudovost, zvířecí násilí, podřízenost a řízenost balancovaná na hraně principu vztahu dvou neznámých osob, muže a ženy. Kvazistabilita, potřeba jistoty dané životní role; potřeba, která se jednoho dne nenaplní ... ()
Americký středozápad mě vždycky bavil. Film Bruno Dumonta má výbornou atmosféru road-travel-erotic-psycho movie, ale neplatí to o konci, který je všechno, jenom ne logický, zajímavý či zábavný. Jekatěrina byla zvláštním způsobem zajímavě svůdná (píšu byla, protože podle dostupných informací před několika lety tragicky zahynula ve Francii). Dlouhé záběry mi hodně připomněly styl, jakým točí Abbas Kiarostami a jakým Nuri Bilge Ceylan zachytil svou Tenkrát v Anatolii, myslím ovšem jenom kameru, nikoliv obsah. ()
První polovina se držela tak na třech hvězdičkách. Vizuálně působivé, dlouhé záběry, o postavách nic nevíme. Ovšem druhá polovina už začíná značně otravovat ( především kvůli ženské postavě ) a závěrečných 15 minut tomu nasadilo korunu. Chcete nějak zajímavě ukončit příběh, který nikam nesměřuje a šokovat? Tak tam hoďte nějaké znásilnění a vraždu. Samoúčelná sračka na efekt. Nebýt závěru, bylo by to za 2*. ()
Galerie (18)
Zajímavosti (2)
- Film je jedním z oblíbených filmů režiséra Davida Lynche. (Latex.honey)
Reklama