Reklama

Reklama

VOD (1)

Novinár Peter Miller sa rozhodne pátrať po stopách kapitána SS Roschmanna. Jeho zločiny v koncentračnom tábore v lotyšskej Rige sú popísané v denníku, ktorý po sebe zanechal starší židovský muž, ktorý spáchal samovraždu. Pátranie ho privedie až do srdca tajnej organizácie ODESSA, ktorá bola vytvorená na ochranu bývalých nacistov, skrývajúcich sa po celom svete. (STV)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (56)

Radek99 

všechny recenze uživatele

Poctivý politický thriller ze staré školy, se všemi neodmyslitelnými proprietami, atmosférou, vyššími ideály a morálním přesahem, a i v této dekádě ještě stále s tím nejzávažnějším tématem, tedy nacistickými válečnými zločiny. Jelikož ale od konce války přece jen už uplynula nějaká doba, ve filmu jde o odhalení sítě domestikovaných válečných zločinců a o reflexi nové generace, tedy synů exponovaných lidí. Ten generační střet je možná tím nejpůsobivějším, co tenhle snímek nabízí. Hlavní hrdina, investigativní novinář, si shodou okolností a náhod prožije své ,,tři dny kondora" (tuhle aluzi k legendárnímu, jen o rok později natočenému, thrilleru Sydneyho Pollacka s Robertem Redfordem tu nezmiňuji náhodou, neboť oba hlavní hrdinové toho mají opravdu hodně společného...) a někdy je skutečně s podivem, čeho všeho je takový člověk od novin (tedy intelektuál) schopen (závěrečná překvapivá pointa ale mnohou motivaci nakonec osvětluje). Je skvělé vidět film, navíc tohoto vyhraněného žánru, který je točen coby nositel jistého nezpochybnitelného poselství. Poctivý thriller ještě z dob, než všechno právě zmíněné nahradila modla dnešních žánrových filmařů - otupující akce...a přitom to jde celkem úspěšně i bez ní... ,,Zlo nepáchají národy, ale jednotlivci." ____ PS: Tak mne napadá, že bych rád viděl remake, ale musel by být od Quentina Tarantina a Simon Wiesenthal, kterého by hrál Brad Pitt, by musel dostat mnohem více prostoru! :-) ()

classic 

všechny recenze uživatele

Zaujímavý thriller od režiséra Ronalda Neameho, tvorcu legendárneho Dobrodružstva Poseidonu, ale kameňom úrazu je jeho spracovanie, kde by sa hodil režisér ako je Pollack, či Frankenheimer, lebo Ronald nie je podľa mňa dobrá voľba. A taktiež predstaviteľ Petra Millera Jon Voight, ktorý hrá nemeckého novinára, ktorý dostane chrobáka do hlavy, aby sa zaplietol s organizáciou ODESSA. Možno výmena herca a režiséra by tejto látke viac prospela ? Nechajme analýzy analýzami, prejdem k deju. Peter Miller cestuje v nemeckom Hamburgu v aute, je večer, je akurát významný deň, 22. novembra 1963, Peter sa dozvedá o atentáte na J.F Kennedyho v rádiu... Je smutný. Začuje hukot sanitky, ktorá smeruje k domu, kde sa istý pán otrávil plynom, a k tomu dobrovoľne. Volal sa Salomon Tauber, bol cez vojnu medzi kopec nemeckými židmi, ktorých eskortovali do koncentráku v lotyšskej Rige, kde tomu velil istý kapitán SS Eduard Roschmann. Salomon zanechal po sebe istý denník, kde zdokumentoval postavy a zverstvá v koncentráku spolu s esesákom Rochmannom. Peter sa dostane k tomuto denníku a začne v tejto veci pátrať, aj sa tajne infiltruje do organizácie Odessa, čo sú zločinci za druhej svetovej vojny, ktorí zdrhli, a teraz používajú novú identitu. Ako sa Peter postupne obšmieta okolo prípadu, začnú sa oň zaujímať osoby, ktorým prekáža. Zaobstarajú profesionálneho vraha, ktorý sa má postarať o Petra. Ale Peter nie je školák, ktorý by nevedel, ako to chodí vo svete, tak si začne dávať pozor, aby sa nakoniec dostal k Roschmannovi zoči - voči, a to je najlepšia pasáž filmu + čierno - biele flasbacky esesáka Roschmanna v koncentráku, inak viac - menej dobre spracovaný film, ale lepší režisér + herec by z toho vykresal ešte o niečo viac, takto je to niekde v strede, čo neurazí, ani nenadchne, ale proste niečo tomu chýba, možno väčší zápal ? PS : Škoda, že Maximilian Schell nebol v snímku častejšie, lebo ako esesák Roschmann naháňa hrôzu, a to len na konci + v flasbackoch ! ()

Reklama

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

10.10.2010 ~ Film založený na skutečných informacích (neříkejme raději událostech) mapujících stav fašismu v Německu a i mnoho let po válce. Ani po ní totiž vlivní němečtí důstojníci neztratili touhu po tom se nejen ukrýt a změnit si život, ale hlavně touhu vymazat ze světa Izrael. A vždycky dokáže nakrknout, když se vám v tom někdo začne zvenčí nimrat. ~ Zvláště ve chvíli, kdy tajně vyvíjíte způsob, jak na Izrael vyslat rakety nesoucí něco ošklivějšího, než propagandistické letáky. Za vším ale stojí tajná organizace, tzv. Odessa, která má za úkol bývalé Němce, kterým by mohl nějakým způsobem hrozit za své válečné působení postih, skrýt a dát jim novou identitu a nový život. ~ Novinář Peter Miller, tou dobou na volné noze a s přítelkyní, která si vydělává tančením v barech, se dostává k deníku židovského stařečka, který se udusil doma plynem. Z deníku zjišťuje, že přežil koncentrační tábor v Rize a následně od jeho známého, stejně poznamenaného, že byl viděn Eduard Roschmann, správce onoho tábora. Roschmann je ale už považován za mrtvého. Peter Miller se z deníku dozvídá dost podstatných informací a začíná pátrat po tom, kdo je dneska Roschmann a jak to, že přežil a nikdo o něm neví. Pátrání ho přivádí blíže a blíže k tajné organizaci Odessa a čím blíže jí je, tím více jde o zdraví a život nejen jemu, ale i jeho přítelkyni. Spřáhne se tedy s uskupením lidí, kteří by také rádi věděli o co tu přesně jde, a v přestrojení se jme do organizace dostat, zjistit potřebné informace, najít Roschmanna a vynést všechno na povrch. ~ Ačkoliv mám filmy z období WWII poměrně rád, tady mě Odessa nějak zvlášť nezaujala. Bohužel Jon Voight mi nepřišel po celou dobu zvlášť sympatický, nevěřil jsem mu, že se do něčeho tak zakousl a po zjištění, proč tomu tak je, mi to přišlo všechno ještě hloupější a neuvěřitelnější. Na scéně se objevuje nějak moc lidí, až jsem se v tom začal ztrácet, a závěrečné Millerovo "bondovství" mi přišlo jen o málo míň sci-fi než Star Trek. ~ Tak proto v úvodu píši, že se jedná o film na námět reálných podkladů, nikoliv událostí. Skupina vojáků skutečně i po válce měla své aktivity a nebyly zrovna dvakrát mírumilovné, zdejší příběh ovšem začátku filmu zrovna 2x neodpovídá (čekal jsem něco trochu jiného) a hlavně mi to přijde celé poněkud na hlavu postavené a nezáživné. Nevím jak bych se na to koukal před třiceti lety, být tou dobou už nějakou chvíli na světě, dnes jde jen o film pro pamětníky a bohužel o nic víc. ()

kyselina 

všechny recenze uživatele

Bondovka po Německu se vyvedla pěkně, hlavně díky jakémusi morálnímu aspektu a věčně žhavému tématu vyvražďování Židů za 2. světové války. Jon Voight hraje německého novináře, který se náhodou dostává k informaci o tajné organizaci O.D.E.S.S.A. Ta už 20 let ukrývá uprchlé nacistické pohlaváry, dává jim novou identitu a nový život. Společnost se pomalu rozrůstá a chystá se udeřit znovu na izraelský národ. Jon Voight touží pomstít smrt jednoho židovského starce a odkrýt věci, které by neměly zůstat pod pokličkou. Nakonec i pro něho se boj stane osobním... ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Reziser Ronald Neame /Nejlepsi leta slecny Jean Brodieove, Dobrodruzstvi Poseidonu/ natocil vyborny film o pohone na nacistov po skonceni poslednej svetovej vojny. Uvod divaka hned zaujme, a navnadia ho aj vyborne dialogy. Striedaju sa tu jemne sceny - kaviarenske posedenie - s drsnymi vyjavmi - vystup vaznov z dobytcich vagonov v koncentracnych taboroch. O co ale hlavne ide, je patranie po jednom kapitanovi Schutzstafeln. A na tom stoji a pada cely film. Kulisy su vyborne, ako som spominal, dialogy tiez a divak chtivy hereckych vykonov si tiez uzije svoje. najma, ked sa do toho opru herci ako Jon Voight /Nelitostny Souboj, Nepritel Statu, Anakonda/, dalej Maximillian Schell /Judgment at Nurenberg/ a vyborna Maria Schell Kral Drozdi Brada, Superman/. Za zaverecnu scenu, v ktorej reprezentant dobra Jon Voight zvitazi nad zlom /nacisticky kapitan/ musim dat vysokych 89 % - boj dobra so zlom, to kaze aj taky obstarozny mentalny invalid a spina tlsta dementna ako som ja. ()

Galerie (24)

Zajímavosti (4)

  • Po přijetí románu „Den pro Šakala“, řekl autorovi knižní filmové předlohy Fredericku Forsythovi jeho vydavatel: „Pohrávám si s myšlenkou, že bych vám nabídl smlouvu na další tři romány. Máte nějaké náměty?“ „Mám jich spoustu.“ „Dvě synopse, obě po stránce, do pátečního odpoledne.“ „V pátek jsem předložil dva náměty, jeden z nich o tajemné organizaci bývalých nacistů, kteří si vzájemně pomáhají, chrání se a varují, aby nikdo z nich nebyl zadržen lovci válečných zločinců.“ „Nejdřív nacisté.“ Tehdy Forsyth netušil, že jeho vydavatel byl Žid, který měl jako mladý důstojník vyslýchat Heinricha Himmlera, než zajatec spolkl kapsli s kyanidem. (BoXBe)
  • V roce 1975 jeden Argentinec sledoval španělskou verzi ve špinavém kině na pobřeží jižně od Buenos Aires, když vtom si uvědomil, že Eduard Roschmann, který byl natolik přesvědčený, že mu nic nehrozí a vrátil se ke svému jménu, bydlí v jeho ulici. A tak ho udal. Skutečný Eduard Roschmann tak byl díky exitenci tohoto filmu zatčen, ale následně propuštěn místním soudcem a prchal k paraguayským hranicím. Na přívozu uprostřed řeky jej stihl infarkt. Na paraguayském břehu odmítli tělo přijmout. Cestu do Argentiny a zpátky absolvoval čtyřikrát, než začal zapáchat. Identitu mrtvoly nakonec potvrdili dva detektivové z Vídně a tělo leží v neoznačeném hrobě na štěrkovém břehu vedle řeky. (BoXBe)
  • Když Frederick Forsyth potřeboval pro napsáni románu „Spis ODESSA“ detaily, byl odkázán na Simona Wiesenthala, který představoval studnici informací pro lovce nacistů. Upozornil Forsytha, že mu může věnovat 20 minut; jeho archiv nakonec procházeli několik dní. Zápletka se měla točit kolem muže, který si změní jméno a zmizí přímo v srdci Německa s pomocí stejně utajených přátel. Herr Wiesenthal konstatoval, že volba bude obtížná ne proto, že jich je málo, ale kvůli tomu, že jich jsou tisíce. (BoXBe)

Reklama

Reklama