Francouzova milenka

Vyzerá to,alebo je to tak,že MERYL STREEP je nástupkyňou Katharine Hepburn,ktorá ju zrovna nemusela,ja som tiež zrovna nemusel film,ktorý som úplne nepochopil,o to lepšie som sa naň pozeral,akoby sa odvíjal v dvoch časových rovinách,jednak ako by som videl film vo filme,kde ho nakrúcajú podľa diania na plátne.Mišmaš! Výkony nováčikov Streep a Jeremyho Ironsa sú dostatočnou kompenzáciou milostného príbehu spolu s kostýmami a výpravou+kamerou a hudbou sa jedná o zaujímavý film,ja osobne mám rozporuplné pocity... PS:Okrem FORMANA existuje aj REISZ,ktorý taktiež nakrúca za hranicami a stojí to za to aj v tejto svižnej réžii. (02.04.2015)

Pokus zkompilovat to nejzajímavější z Truffauta a Lelouche vyzněl jako Valeriánské kapky. Připouštím, že ze mě mluví předpojatost, neboť nedůvěřuji tomu, že by si jakákoliv vidoucí žena mohla o Ironse byť jen opřít nepotřebnou část zařizovacích předmětů domácnosti, nebyl-li by oděn do slušivé burky. (06.12.2015)

Francouzova milenka je vizuálně působivým dílem, v němž se rozrostla puritánsky morální hysterie anglických společenských zvyků 19. století, byť často zrcadlí dobu vzniku filmu a její problémy, a sžírá se afektem. Prostředí je vymodelováno se ctí, vnitřní světy trpí vyprahlostí a rozporuplnou přesvědčivostí, představa je postavena na efektu, neboť s ním má nejlepší šanci na úspěch. Moderní doba sice nahrazuje rozmanitá zakončení románové předlohy Johna Fowlese, ale ve své podstatě jde o stereotyp a akty přílišného podlehnutí herecké úloze i vymanění se z ní. Karel Reisz nafilmoval své nejznámější dílo díky ovacím za herecké hvězdy. Největší hvězdou filmu je Sarah Woodruff, aneb filmová herečka Anna (snad příliš afektovaná Meryl Streep), vychovatelka a společnice s tvrdohlavým odhodláním po odlišnosti i za tu cenu destrukce. Inu hledání sebe samotné často bývá nekompromisní a vychutnává si svou vlastní výlučnou pozici za každou cenu. Maloměšťácký odsudek je ideálním začátkem k tvůrčí činnosti. Druhou hvězdou filmu je Charles Henry Smithson, aneb filmový herec Mike (o něco přesvědčivější Jeremy Irons), paleontolog s romanticky idealistickými sklony. Přesto sám nedokáže překročit morální aspekty společnosti poloviny 19. století a zmateně tone u bušení srdce v prostředí puritánské cudnosti. Výraznější postavou je zde Sam (zajímavý Hilton McRae), osobní Charlesův sluha s vlastním přáním budoucnosti, v němž nemůže být porozumění pro pánovo citové tápání. Důležitou postavou filmu jest Ernestina Freeman (příjemná Lynsey Baxter), Charlesova snoubenka z prominentní obchodní rodiny. Nesplnění toho závazného společenského slibu musí být po zásluze potrestáno. Z dalších rolí: velice úspěšný obchodník a mstivý Ernestinin otec Ernest Freeman (Peter Vaughan), Ernestinina plánovaným sňatkem nadšená teta, paní Tranter (Charlotte Mitchell), tetina mladá služka Mary (Emily Morgan), morálně bigotní stará panna, paní Poulteney (Patience Collier), ušlechtilejší lékař přístavního města Lyme Regis Dr. Grogan (Leo McKern), Charlesův svědomitý právník Montague (Michael Elwyn), Mikova klidná manželka Sonia (Penelope Wilton), či Annin tichý manžel Davide (Gérard Falconetti). Film Francouzova milenka je vizuálně efektním dílem, ovšem to ideovou a ani niternou mizérii předlohy ničím nevylepší, byť se Karel Reisz opět opírá o vzpouru jedince. (17.06.2021)

Naprosto nečekané, strhující překvapení. *** Podle zdejších hodnocení, komentářů a vlastně i zavádějící a reputaci filmu škodící anotace bych vůbec nepředpokládala, že se bude jednat o tak zásadní filmovou záležitost. Jako by nikomu nestálo za to důkladně zmínit, že se ve skutečnosti nejedná o žádný historický romantický snímek, ale o mnohem náročnější reflektivní žánr filmů o natáčení filmu, kde se složitě, ale pochopitelně a uhrančivě, propojuje a vzájemně ovlivňuje žitá realita herců s realitou postav natáčeného příběhu. *** Čili děj se rozumově vzato odehrává v moderních osmdesátkách 20. stol. - jenže s postupem času sledování je možné to úspěšně zpochybnit - co spolu oba hlavní protagonisté prožívají při studování rolí a nevěře, má zřejmě vliv i na to, co a jak uvěřitelně se odehrává mezi postavami v natáčeném filmu - a kam to povede (Jak to vlastně skončí? Slyšel jsem, že scénář se neustále přepisuje.). Pak je tedy těžké rozhodnout, která linie by měla být hlavní, anebo dokonce zda je vůbec možné je uvažovat oddělitelně. My lidé nežijeme nikdy mimo říši příběhů, jsme (bez)nadějně narativní, ať chceme nebo ne, a všechny příběhy jsou svým způsobem univerzální a všeplatné, v prostoru i čase, a posilují se v kontinuu navzájem. *** V obou rovinách však obecněji vzato muž i žena tíhnou k naději na nějaký opravdovější život, ať už jim k tomu má dopomoci jiný vztah, anebo pouhý únik z těch dosavadních - ať už reálných nebo smyšlených. A každá z obou zdvojených hlavních postav těm ostatním třem něčím přispěje k jejich finálnímu rozhodnutí - je to složitá escherovská čtverylka -, byť není vůbec jisté, pro koho se nakonec co a zdali vůbec změní k lepšímu a jaká nepoctivost koho nakonec stejně dožene. *** Otázka možnosti dosažení zralé upřímnosti výjimečných, citově i rozumově silně založených jedinců k sobě samým, jinak pojednaná ve fikční historické rovině, která odráží romantické ideály a naděje a kde je na všechno v životě ideální dostatek času a prostředků, a jinak v moderní době, kde není potřebný čas a klid vůbec na nic, a možnost následného dosažení zralého, upřímného naplňujícího vztahu s někým druhým - a s kým - se tu důkladně pojednává v archetypálních i stereotypních varietách v jediném plasticky propleteném obrazci, ale naštěstí se nijak jednoznačně a banálně nerozřeší. Tuhle otázku si musí každý položit ve svém životě sám, včas, a vydat se poctivě do téže nejistoty, aby měl na takový vztah vůbec naději, ač nikdy nebude mít záruku. *** Francouzova milenka je velké filmové dílo, ve světě zřejmě jednoznačněji ceněné a správněji uchopené, na ČSFD nespravedlivě nedoceněné, podhodnocené a především trestuhodně špatně anotované. ***PS: V románové předloze je oním malířem, do jehož domu se Sarah uchýlí, aby se zde v ústraní zklidnila a našla, Dante Gabriel Rossetti - a když si vygooglíte, jaké obrazy žen tento prerafaelita maloval, bude vám jasné, odkud se vzala estetická stylizace postavy Sarah. *~ (02.09.2019)

* * * * * ATMOSFÉRA * * * * * Prvé zábery, príprava na filmovú scénu, geniálna hudba, kompozične dokonale vystr/i/hnuté. Sára čoby synonymum výnimočnosti, výnimočnosti znásobenej nepochopením okolia, v dobe, ktorá nepriala tým akokoľvek iným, osobitým. A že vlastne nezáleží na dobe. Viktoriánsky originálne hľadanie ženskej nezávislosti. Rafinovaný záver, dve rozhodnutia, dve tváre, dva konce, päť hviezdičiek. * * * * * ATMOSFÉRA * * * * * (01.02.2009)