Hranice života

Tohle byla silena psycharna, divnejsi film jsem uz dlouho nevidel. Co se podivnosti tyce tak muze zdatne konkurovat Lynchovi, ale jeho filmy jsou lepsi a aspon castecne je chapu, kdezto tenhle film vubec. Mozna kdybych si ho pustil vickrat tak pochopim, ale nejak me uz nelaka se na nej znovu divat. Film konci tam kde zacinal, cimz se nam osvetli zacatek filmu, ale vyvstane tu problem, ze sem absolutne nechapal, co melo znamenat tech 90 minut mezi zacatkem a koncem. Behem sledovani jsem par teorii jak to je mel, ale po zaveru uz nevim vubec nic. Takze jsou tri moznosti. Bud je vysvetleni tak dumyslne schovany, ze jsem ho proste neodhalil, nebo tech 90 minut bylo jen nejakej sen nebo vidina hlavniho hrdiny nebo kohokoliv jinyho a nebo to je proste 100 minut atmosferickejch zaberu bez hlavy a paty. Coz mi pride nejpravdepodobnejsi. Atmosfera filmu ale byla paradni, jen skoda, ze film nebyl udelanej jako horor, ale jako drama, mozna ze pak by to bylo lepsi. Naprosto bezchybna byla kamera a strih, kterej byl misty fakt dost zbesilej. Herci byli v pohode, ale nic extra, i kdyz nadprumer to byl. Nevim jak film ohodnotit, protoze jsem ho nepochopil, ale kdyz se tim nebudu zabejvat, budou to pekny 4*. (14.04.2006)

Dnes už asi není jednoduché být ve světě filmu v něčem originální. Stay poměrně originální je. Je to zajímavý a postupem děje čím dál více podivný thriller. Je slušně obsazen, jeho největší devizou je však technické zpracování. Jsou zde perfektní přechody mezi jednotlivými scénami. Takovéto plynulé přechody jsou sice dnes již standardem, ale ve Stay jsou přeci jen lepší. Konec filmu pak sice přinese rozuzlení, ale na můj vkus by to mohlo být trochu uvěřitelnější, abych to plně akceptoval. (20.01.2007)

No tedy - art neart, film, který si musím pustit 5 x za sebou abych se něčeho dobral není šálek mé kávy. Jistě, bylo to zajímavé, některé scény obzvlášť a hlavně hra s kamerou... ale spíše ta zabírající různé geometrické útvary jako okna, chodby, dveře.. jinými vychvalované prolínání obrazů např. skrze odraz v odlétajícím balónku se mi naopak nelíbilo... MekŘehoř hrál dobře, potěšila i nádherná Naomi (obzvláště v tom bílém Navy tričku USS Tarawa) ale prostě nevím... Po zajímavě se rozjíždějícím ději film jak vláček náhle vykolejí a pak už opravdu nevíte která kolej je která, nebo zda dokonce nejedete nohama vzhůru.. Zmatek, otázka na otázku. Snad to ještě jednou někdy dám, třeba budu v jiném intelektuálním rozpoložení. Každopádně pokud si chcete pustit oddechový thriller na sobotní večer, pusťte si raději třeba Počátek, pořád uděláte lépe a budete vědět na co koukáte. Tři obrazy. * * * (06.02.2015)

„I dont know what is real anymore“ říká doktor Foster v poslední třetině filmu… Většina diváků se ztratí ještě daleko dřív… Stay je po všech stránkách psychotický film. Kromě hlavních postav, které jsou bez výjimky psychicky v nepořádku vstupuje princip fungování choré mysli i do formální stránky filmu. Střih Stay je postaven na prolínání, které dekonstruuje klasické vnímání prostoru a uvrhává postavy do chaotického světa bez jakýchkoliv prostorových souřadnic. Stejně tak chybí i spolehlivé souřadnice časové – prolínání minulosti s přítomností ústí ve zhoubnou všepřítomnou zacyklenost. Mimoto je napaden také systém označování pomocí jazyka, neboť ani jména nemají své stálé nositele. Forsterovi se podařilo vybudovat dokonale schizofrenní filmový časoprostor (přispívají k tomu i krátké kalhoty Ewana McGregora), otázkou je za jakým účelem. Pokud má být vyvrcholením chabá pointa, je Stay nesporným zklamáním; pokud jej divák bude sledovat jako „film o sobě“ bude pro něj Stay (zajímavým či nezajímavým) pokusem propojit kinematografii a psychiatrii. (10.11.2006)

Ha, tyhle surrealistické hříčky já můžu. Už jenom proto, že jsou většinou vizuálně mimořádně vynalézavé a zajímavé (třeba o střihové složce tohohle snímku by se dala napsat pěkná esej). Přirovnání k Lynchovi určitě sedí, už jenom proto, že je film (IMHO) interpretovatelný podle nimlich stejného klíče jako Davidovo Mulholland dr. To ale nezamená, že by ho Forster nějak vykrádal, rozhodně ne formou. Je sice fakt, že na Lynche v těchhle psycholgických mystifikacích ještě nemá (některým scénám chybí ta správná , "lynchovská" šťáva), ale kdo má, že... Atmosféra je příjemně mrazivá, narace čím dál zamotanější a realita se čím dál víc roztéká. Hodně mi taky pomohlo herecké obsazení, Ewan a Naomi patří k mým vůbec nejoblíbenějším hercům, a i když se nijak extrémně nevytáhli, rozhodně se nemají za co stydět. Nejvíc tu tedy vynikne Ryan Gosling, kterému Forster svěřil herecky nejvděčnější postavu, psychicky zničeného Henryho. Užil jsem si to a vůbec se nebudu bránit druhému chodu. 70% (17.06.2007)