ヴァーサス

Tyhle japonské guláše jsou úžasné a Ryuhei Kitamura je ďábel. V téhle nízkorozpočtové akční-horror-fantasy-historcké-komedii vezme ten nejpitomější scénář pod sluncem a natlakuje ho takovým množstvím geniálních drobností a fórků, že fanda kteréhokoli ze zastoupených žánrů jen hýká blahem. Je tu všechno středověcí samurajové, zombíci, krev, meče, pistole, krev, protitanková puška, kung-fu, kráska v nesnázích. Je tu hrdina, který neprohrává, padouch, kterého nelze zabít, ta nejúžasnější a nejbizarnější partička gansterů co se kdy před kamerou sešla, tajemství jiných světů, chlapík, který vždy trefí někoho jiného než má, kráska s magickými schopnostmi, ykauza která pohřbívá své oběti jako na potvoru zrovna v lese, kde občas mrtví ožívají. A především nepřetržitá akce s tolika nápady, že by s tím Hollywood vystačil na několik sezón. Tolik krvavých fórků, že by možná i Jakcson mohl závidět a taky několik parádních a totálně shazujícíh narážek na Matrix. (08.07.2005)

Existuje 666 brán, ktoré spájajú náš svet s "tým druhým". Jedna konkrétna (444.) sa nachádza v Japonsku v jednom lese, zvanom The Forrest of Resurrection. Zhruba týmito slovami začína príbeh japonského megaguláša s názvom Versus. Príbeh je mimoriadne prostý (priam až primitívny) a hodil by sa do akéhokoľvek tupého béčkového hororu. Celý sa odohráva v spomínanom lese a ide v ňom približne o to, že tajomný hrdina (trpiaci zrejme amnéziou) najskôr zachráni jednu tajomnú ženu, pozabíja nespočetné množstvo yakuzákov, zombíkov, zombie yakuzákov atď, aby sa nakoniec stretol so svojím tajomným úhlavným nepriateľom, ktorý sa už dosť dlhý čas pokúša otvoriť tú povestnú 444. bránu do oného sveta... Prečo potom Versus nie je len hlúpučké béčko? Odpoveď je jednoduchá a znie: Ryuhei Kitamura. Tento človek je totiž taký cvok, že do tohto dokáže zakomponovať samurajské súboje, kung-fu, zhruba 15000 vystrieľaných zásobníkov, gore efekty, cool hercov (ktorí síce často prehrávajú, ale komu to v tom celom zmätku vadí :-) ) romantickú líniu, čierno-čierny humor, parodické prvky (najvýraznejšie sú na Matrix), úžasnú sebairóniu a dávku nadhľadu (akože „nebojte sa, my to nemyslíme tak vážne“ :-) ) tak, že to väčšinou (nie vždy) funguje. A to všetko s jemu vlastným vycibreným štýlom Ale, bohužiaľ, film má jednu veľkú chybu. Je strašne dlhý. Nieže by bol nudný, ale predsa... keď sa pozeráte hoci aj na absolútne dokonale nasnímaný a nastrihaný efektný súboj a pripadá vám, že ste ho už trikrát videli v priebehu poslednej polhodiny, tak sa ten efekt akosi stráca. Skrátka keby bol film tak o 20-30 minút kratší, na kvalite by mu to len pridalo. Každopádne sa už teším na pokračovanie, ktoré sa práve natáča. U mňa 7/10, ale prikloním sa k 4*. (18.07.2005)

Ďalšia japonská zbesilá jazda plná zonbikov, tentoraz vo veľmi zručnej réžii. Pomerne slušná dávka humoru, akcie a absurdnosti vo vynikajúcom tempe dodáva tejto nízkorozpočtovke slušný punc. Treba však podotknúť, že ide o úzkoprofilovú zábavu a na svoje si prídu asi len tí, ktorí sa bez ostychu dokážu baviť na Japoncoch, ktorí sa naháňajú katanami (a samozrejme aj inými zbraňami) po lese za prítomnosti nejakého toho litríku krvi. (13.09.2019)

Neviem, prečo potreboval režisér Kitamura takúto jednoduchú báchorku natiahnuť na dve hodiny. Po úvodných 20 minútach ,,zoznamovania,, mala prísť nejaká trištvrtehoďka zombie akcie, potom nejaké 10 minútové finále a 5 min titule. Takto to má zbytočne o pol hodinu viac, ako bolo potrebné. A po čase, to príde už naozaj únavné. (17.09.2017)

Další z řady snímků u kterýho můžete dát mozku voraz. Děj filmu je prostej a v podstatě nepodstatnej. Tohle je jen o akci, která je sem tam proložená vtipnou hláškou nebo scénou. Akce je opravdu dost, ale problém je v kameře, která je místy good, místy zase shit. Stejný je to s hudbou. Místy je dokonale zvolená a z toho je naprosto nehodící. Tenhle kousek nepostrádá i humor, kterej mě osobně celkem sedl. Problém je ale v tom, že stopáž je opravdu přepálená a filmu ke konci dochází dech. Radikální zkrácení by bylo asi namístě. (12.02.2018)