Mikuláš a Alexandra

Působivá historická freska. 1) Historické filmy zachycující v našem případě období 14 let, se jen těžko mohou zabývat vším podstatným. Dochází ke značnému zjednodušení a divák bez dostatečných dějepisných znalostí se pak v ději jen těžko orientuje._____ 2) Tvůrci to zpravidla řeší tak, že se zaměří jen na některé klíčové události, které lépe či hůře zobrazí a spoléhají na to, že empatický a historicky vzdělaný divák podle drobných náznaků pozná, o co vlastně jde. Ačkoli tento postup nemám moc rád, musím připustit, že v tomto případě tvůrci uspěli._____ 3) Divákovi je představena působivá freska jen s menšími historickými nepřesnostmi. Car s rodinou ve vyhnanství v Tobolsku žili v bývalém sídle gubernátora a ne v chudé chýši. Rasputin ve skutečnosti zemřel na utonutí poté, co bylo jeho postřelené tělo vhozeno do Něvy. Atentát na Stolypina se odehrál o dva roky později. Tyto a další chyby v datech a zúčastněných postavách však celkovou historickou věrnost příliš neruší._____ 4) Daleko více mi vadí chybějící ruská atmosféra. Vše se mohlo stejně dobře odehrát na císařském dvoře habsburském nebo jiném a nikdo by si ani nevšiml, že nejsme v Rusku. Chybějící reálie (španělské či jugoslávské náhražky prostě nestačí), naprostá absence ruských prvků v chování osob a konečně angličtina (film jsem viděl - v tomto případě bohužel - v původním znění), která mi zněla více než nepatřičně - díky tomu všemu na mě film působí místy až odtažitě._____ 5) Přes všechny výhrady jde o zajímavý divácký zážitek. (30.10.2014)

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. (27.09.2016)

Film je sice hodně dlouhý, ale má jedno velké plus, je snaží se být nestranný a vykládat osudy zatím posledního cara vši Rusi neutrálně. Menším plusem je výběr herců a jejich podobnost s historickými postavami. Rovněž plusem je výprava - kostýmy a interiéry. Jedna z sympatických postav mi přišel námořník hraný Ianem Holmem alias Bilbem Pytlíkem. Toto je film pro milovníky historie a dlouhé opravdu dlouhé večery (popřípadě několik večerů). (02.04.2021)

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. (25.09.2016)

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... (25.09.2016)