Reklama

Reklama

VOD (1)

V Rusku se píše rok 1904 a car Mikuláš II. slaví narození jediného syna. Zároveň vede válku s Japonskem kvůli jejich nepřátelskému tažení Ruskem. Ruská velmoc je na pokraji zkázy. Carevna Alexandra, původem z Německa, matka princezen Anastasie, Marie, Tatiany a Olgy, se obrací na charismatického mnicha Rasputina, aby uzdravil jejího jediného nemocného syna. Mikuláš II. je přesvědčen o jemu Bohem daném právu vládnout, přesto se nestará o potřeby svého lidu a nedaří se mu zastavit hrozbu světové války. Po bizarní smrti Rasputina, který měl nad Alexandrou až děsivou moc, Mikuláš II. pod nátlakem ruského parlamentu v březnu 1917 abdikuje. V mocenském vakuu se Kerensky s Leninem snaží každý prosadit svou. Královská rodina je nakonec uvězněna Sověty a popravena. (Cinemax)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (42)

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Pěkně udělaný film, i když přiznávám, že jsem skoro celou promítací dobu myslel na to, zda je vhodné, správné, oprávněné, atd. točit takové filmy. Fassbinderovi stačilo na popis berlinského mužika Franze Biberkopfa 910 minut. Schaffner zvládl ruského cara za 162 minuty. A jak? Ploše, povrchně, zjednodušeně, a přitom vlezle, namlouvavě, manipulativně, indoktrinačně. A přitom všechno vypadá jako All Right, data a místa sedí! Nesedí však to, co se nedá zachytit daty! A tak si myslím, že než takhle, by se tento film neměl natočit vůbec. Angloameričani by asi vůbec neměli pojednávat ruské artefakty (Wikipedie: Artefakt ve výtvarném umění je smyslově konkrétní výtvor, u kterého je termínem zdůrazňován vedle záměrnosti prvek uměleckosti). Pozn.: Co si myslet o scéně, při níž si car s ministrem nalejí malou vodku a křičí přitom: "do dna" - No a postava Rasputina? To se autoři nejspíš inspirovali skupinou Boney M: "He ruled the Russian land and never mind the czar / But the cassock he danced really wunderbar / In all affairs of state he was the man to please/ But he was real great when he had a girl to squeeze... ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Mikulář a Alexandra tak trochu připomíná jízdu transsibiřskou magistrálou. Dlouhé putování napříč pustou krajinou a pak krátká zastávka a zase dlouhá štreka. Stopáž je zkrátka úmorná a přitom má člověk neustále pocit, že mu spoustu podstatných událostí a jevů uniká. Je to nevyhnutelně zploštělé, protože zachytit posledních 14 let existence carského Ruska se všemi jeho důležitými peripetiemi a postavami je zkrátka v jednom filmu nemožné. Tohle chtělo tak osmi až desetidílný seriál, konec konců snímek dnešní populární žánr docusoap připomíná. Asi nejvíc diváka zaujme výprava, na které se věru nešetřilo. Je to prostě velkoryse pojatý velkofilm, který sice fanoušek historie bude oprávněně kritizovat za zkratkovitost a neschopnost vystihnout skutečně podstatné procesy, které vedly ke zkáze režimu. Na druhou stranu, narozdíl od spousty tzv. historických filmů, které interpretují historii opravdu velmi volně, se v tom podstatném Mikuláš a Alexandra historických faktů drží. Celkový dojem: 60 %. ()

Reklama

Cheeter 

všechny recenze uživatele

Moje zkušenost je taková, že pokud na západě točí film o Rusku, většinou to neudělají dobře. Tohle je ale přesně pravý opak. Celkovou látku zpracovali opravdu dobře. Nemám prakticky co vytknout, snad kromě scény, kdy Lenin přijíždí do Ruska, což s takovou pompou neproběhlo. Musím pochválit výběr herců a masky, které se mi moc líbily. Co se míst týče, tak ta byla vybrána dobře, vzhledem k tomu, že filmaři nemohli natáčet na místech v Rusku. Celé mi to tak trochu připomínalo knihu Lidská tragédie, kterou ale člověk nemůže přímo k tomuto filmu vztahovat, protože to je faktografie. Pokud se nepletu, je tento snímek natočený podle románu, o to víc oceňuji jeho celkové zpracování. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Trojhodinová hodina dejepisu. Ale nie ako trojhodinová nudná prednáška v aule, skôr niečo v hesle škola hrou. V Rusku to bolo a stále je rovnako. Najskôr vojna s Japonskom o Kóreu, potom prvá svetová vojna a nakoniec vojna občianska. To iba v rámci tohto filmu. Scenár si nerobí ilúzie z Rasputina, ale snaží sa vzbudiť v rámci možností v divákovi sympatie k Mikulášovi, i keď by si ich toľko nezaslúžil. Sedem miliónov mŕtvych a sem tam nejaký masaker, o ktorom možno vedel, možno nevedel, dávalo podnet k túžbe po zmene. Ale ako to už býva, stále sa presúvalo iba z blata do kaluže. Až dodnes a zrejme na veky vekov. Film má spád, je príťažlivý, je potom škoda, že v poslednej fáze po odchode na Sibír sa začne trochu vliecť. Finále poznáme všetci a i keď nám nemusí byť ľúto bývalého cára, tých ostatných áno. Je mi spätne ľúto, že som nezaregistroval Jeremyho Bretta. ()

Ampi 

všechny recenze uživatele

Film je sice hodně dlouhý, ale má jedno velké plus, je snaží se být nestranný a vykládat osudy zatím posledního cara vši Rusi neutrálně. Menším plusem je výběr herců a jejich podobnost s historickými postavami. Rovněž plusem je výprava - kostýmy a interiéry. Jedna z sympatických postav mi přišel námořník hraný Ianem Holmem alias Bilbem Pytlíkem. Toto je film pro milovníky historie a dlouhé opravdu dlouhé večery (popřípadě několik večerů). ()

Galerie (14)

Zajímavosti (8)

  • Krvavá neděle, původně poklidná demonstrace, která se nechtěně zvrhla v masakr a která je ve filmu vyobrazená, nebyla jedinou tragédií během carské vlády. Když byl car Mikuláš II. (Michael Jayston) korunován na cara vší Rusi dne 25. 5. 1896, o čtyři dny později se měly konat oslavy na jeho počest na chodynském poli. Účastníkům byly přislíbeny skromné dárky a jelikož událost byla oznámena ústně, zafungoval princip tiché pošty a mezi lidmi se rozšířila fáma o štědřejší odměně, než byla slíbena ta původní. Z toho důvodu na pole dorazilo mnohonásobně víc lidí. Pořadatelé, kteří nebyli schopni ukočírovat dav poručili policii, aby zajistila pořádek a na akci vypukla davová panika. Na konci dne bylo 1 389 lidí ušlapáno k smrti a zhruba 1 300 zraněno. Básník Konstantin Balmont v roce 1905 napsal, že „kdo začne svou vládu Chodynkou, ten ji skončí výstupem na popraviště“. Toto proroctví se s mrazivou přesností naplnilo o 13 let později, v roce 1918. (Nick321)
  • Brian Cox v tomto filmu debutoval. (Pumiiix)
  • Grigorije Rasputina (Tom Baker), tajemného mystika, zhýralého mnicha a léčitele malého careviče, se nepokoušeli zavraždit jen jednou. Pravoslavní kněží, se kterými se Rasputin dostal do sporu, pod příslibem odpuštění všech hříchů vyslali vysloužilou prostitutku jménem Khioniya Guseva, přestrojenou za žebračku, aby Rasputina odpravila nožem. Tento pokus o zabití přežil. Později byl Rasputin pozván k disputaci s pravoslavnými kněžími, která se zvrhla v hádku, přičemž kněží Rasputina měli tlouct do krve a do bezvědomí. I tento útok Rasputin přežil. Nakonec je ve filmu zobrazen atentát z rukou knížete Jusupova (Martin Potter) poměrně věrohodně. Opravdu se Rasputina pokoušeli otrávit kyanidem, kterým napustili víno a cukroví. Kyanid ale na Rasputina neměl smrtelné účinky, možná díky cukru v jídle a nápoji, který ho neutralizoval, a protože Rasputin jako pijan měl sníženou kyselost žaludku. Poté na něj ve zděšení stříleli, i tento útok přežil. Nakonec byl brutálně zbit a vhozen do řeky Něvy, kde zemřel. (Nick321)

Reklama

Reklama