Den osvobození (S01E01)

Předlohu jsem nečetl, takže mi to zkraje přišlo jako kříženec Sexmise a Orwellova světa 1984. Postapo mám rád, tohle je navíc ještě dystopie, i když tak zpočátku nevypadá. Jak ale ti nahoře něco tají, postavy zjišťují, že všechno není úplně pravda a že ti, co jsou poslušní, mají větší výhody, je jasné, že o ideální společnost nepůjde... (08.05.2023)

„Pod zemí se žije hezky, samé vypláchnuté mozky.“ Bunker De Luxe. Na ladných šroubovicích schodišť projektanti nešetřili a při stavbě Sila se spotřebovalo třikrát víc betonu a armatury než kdysi na celé Gabčíkovo-Nagymaros. I atmosféra kilometr hlubokého bzučícího úlu je pětihvězdičková. Zda je děj věrný předloze netuším. Předloni jsem v knihovně chtěl nějaký „postapo román z podzemí“ a sympatická vedoucí mě politovala: „Silo je vypůjčené.“ Nabídla mi Gluchovského Metro a mrkla na mě: „Díra jako díra, no ne?“ Baba jedna... vilná. BETONOVÉ OKÉNKO: [][] Co na seriálu oceňuju nejvíc? A) Že okřídlené heslo ze Sexmise, „ženám se vládne líp, když jsou pod zemí,“ očividně platí i pro koedukovaný kolektiv. B) Že moje žena přestane remcat kvůli bytu ve čtvrtém patře bez výtahu. V Silu by tahala nákup do sedmdesátého! C) Že si začne pochvalovat byteček jako klícku (štěnice doma nemáme). D) Že spotřeba vody se v Silu neřeší. [][] To D) nemá chybu. Konspirace jen kvete, kvůli odposlechu a štěnicím se roztáčejí kohoutky naplno a voda celé hodiny teče proudem. Mému vodoměru by z toho jeblo a mě s ním. Stačí, že kvůli Silu teď žena vede divné řeči, podstrkuje mi Okenu a chrastí kýblem. Už zase?! Copak jí naše loňské „čištění“ nestačilo? (14.05.2023)

První díl se povedl. Miluju žánr postapo. Jak ve filmech, seriálech, tak i v knihách. Knihy od Howeye, které byly předlohou seriálu, jsem zatím nečetla, ale chystám se na ně. Trochu mi život v sile - pod zemí - připomíná film Město Ember, kde hrál shodou okolností také Tim Robbins. Potěšilo mě, že v seriálu hraje Rebecca Ferguson, kterou mám osobně moc ráda. Těším se na další díly, které si rozhodně nenechám ujít. Za mě plný počet hvězd. Snad to tak bude i u dalších dílů. (05.05.2023)

Jako fakt už ne. Neproběhly ani titulky a už mi seriál hnul žluči (několikrát). 1) kecy typu “nevíme proč, nevíme kdo, nevíme nic” jen naznačují neochotou přijít s něčím kreativním. 2) opět je mi vnucován špatný pocit, že nežiju ve smíšeném páru (prostě nejsem normální, protože nemám doma černošku). 3) to tedy přišlo před koncem… jako nikoho nenapadlo si hned venku sundat helmu? Pokud jsem si jist bullshitem, tak skafandr snad nepotřebuji ne? No a samozřejmě. Drama všude. Výstup ven na 5 minut a nejpomalejší dveře na světě. (23.08.2023)

Že to bude skvěle zpracovaný, o tom nebylo pochyb. Zahrané je to skvěle a celkově je z toho cítit ta atmosféra, která je vážně tíživá a nepříjemná. Ale důležitý je tady vedení vyprávění na první pohled jednoduché pointy (co je tam venku? Co je tam venku, doopravdy? Proč je tady tolik pravidel? Stojí nám nám ten klid za všechna ta omezení?), ale je to neskutečně dobře sestříhaný, že je to fakt napínavý, a mě neustále zajímalo, co bude dál. Jsem zvědavá na formu vyprávění zbytku (tohle vlastně píšu k prvním dvěma dílům, kde je všechno skvělé promotané právě kvůli střihu a nelineárnosti vyprávění, posílám pac tomu, kdo to stříhal, viz třeba ty scény, které jsou vidět poprvé a potom podruhé z pohledu z jiné postavy a perfektně se to doplňuje). Tohle všechno dokonale vtáhne do děje. Ale zároveň kvůli těm všem tajemstvím, a vlastně po dvou dílech jsou jenom samé otázky, je jasné, že každý bude ten týden čekat rád, vydání najednou by tomuhle materiálu strašně uškodilo. Zatím Silo působí jako absolutní povinnost pro každého, kdo má rád tenhle žánr. Takže, tohle byl komentář k prvním dvěma dílům, nemám potřebu víc psát o ději, tímhle se musí každý prokoukat sám. No, a za týden zase pa  ;) (07.05.2023)