Halloween

Takhle má vypada horor s velkým H. Úvodní "připravovací" část mě hodně bavila a pak když si ctihodný pan Michael otevřel uřední hodiny, mělo to grády a nebylo to vůbec nějak přepísklý, opravdu tím, že zde nebylo 30 vražd na centimetr čtvereční si film zachoval vysoké stadium napětí až do konce. Ovšem to napětí a prvotní obava, kdy to přijde, kdyby nebylo geniálního ústředního hudebního motivu. Jamie Lee, tady mlaďounká, ale ona se vymlaskla později ještě ve větší kočku. Nedám plnou palbu, protože tam bylo pár scén, který hraničili s paradoií např. Michaelův útěk z blázince, to byl fakt úlet, ovšem to nic nemění na fakt že jsem si to napětí v jedný ulici pěkně užíval. (04.04.2020)

Klasika, ale slabší než Věc, o dost. Což mě přivádí na otázku, jak je možné vidět v televizi na kterou se Jamiee L. Curtis dívá, film The Thing (je to začátek původní verze, ne remaku, který si John za pár let natočil:)). Legenda, která mě minula obloukem, možná tomu pomohl křik, možná něco jiného, ale přesto asi nikdy nepochopím, co na tom všichni vidí. Jamie Lee Curtis mě asi ve svém nízkém věku nedokáže pořádně zaujmout... (20.06.2004)

Tatínek všech slasherů, kterého spousta dítek přerostlo.. Vyjma úvodního point-of-view mordu a bizarní scény „Duch Bob ve dveřích“ mě eskapády Terminátora z léčebny nechaly chladným. Cáklý Michael má po dvou třetinách filmu na kontě více němých tváří než sexuchtivých teenagerů a tolik opěvovaná atmosféra to má šanci utáhnout snad jedině v rauši nostalgie. Navíc, činnost místní policie, která snad ani nechce na třech hektarech najít nebezpečného pacienta či kradené auto, dala vzpomenout na profesionalitu týmu kolem šerifa Clancy Wigguma.. Po kolikáté už je Carpenterův film těžký cukrovkář, kterého zachraňuje sám autor inzulínem hudby? Přeceňovaná legenda dávno po expiraci.. (15.05.2013)

The night HE came home! Absolutní horor. A pro mne nejlepší co jsem viděl. Snad mám radši H20, ale možná je to i tím, že jsem ho viděl dřív než první díl. Snad jedinou výtku bych měl k Jamie Lee Curtis, která je sice výborná, ale šeredná:) Vlastně mi sama připomíná Michaela v jeho masce (což byl možná účel). Rozhodně ve čtyřiceti vypadala dvakrát lépe... Abych se vrátil k filmu - děsivý, atmosferický, a hlavně brilantní po zvukové stránce, podobně jako Noční Můra v Elm Street. A naprosto geniální je maska hlavního hrdiny, kam se hrabe "jenom" geniální Jason Voorhees. 10/10 - základní kámen typického slasheru a novodobého hororu. (historie série) (31.03.2006)

Co má společného Šípková Růženka a Michael Myers? Docela dost, protože to, co oběma chybí, je rozum, bdění a přitakávání životnému – ze všeho nejvíce však řeč. V pohádkách jde často právě o to princeznám, které oněmí (Honza málem králem), ztratí schopnost úsměvu (Šílené smutná princezna) či upadnou do snění jako Šípková Růženka, tuto řeč navrátit. Zpravidla si to vezme na starost muž, který svou vychytralostí princezně rozum a řeč navrátí. V Halloweenu nacházíme totéž, jen je to prohozené – zakletý nemluva tu je Myers a ta, kdo ho má osvobodit, racionální Jamie Lee Curtis. Jamie se věru liší od svých hédonických kamarádek. Je trochu šprtka, nemá přítele, sama říká, že proto, že je na chlapy moc chytrá, trochu moc čte. Proto je ale hlavní postavou a proto je k ní Myers tak přitahován, jelikož ví, že ona jako jediná mu je s to rozum a řeč vrátit a zachránit ho. Řeč je možná to vůbec nejdůležitější, co lidé mají a co je nakonec odlišuje od zvířat. Podle mnohých teprve konstitucí řeči vzniká lidské vědomí, teprve tehdy ožívá psychické vědomé já. Také proto dnes někteří bijí na poplach, tvrdíc, že řeč byla rozbita (a s ní i rozum) ve prospěch různých sloganů, hlášek, smajlíků, výkřiků ap. Opakem řeči a rozumu je magie, drogy, mystika, náboženství či infantilita (Myers zabil poprvé v šesti). Ustanovením racionální Jamie hlavní postavou nám Carpenter naznačuje, že nikdy nesmíme rezignovat na snahu sebe i svět kategorizovat, uchopit, zpředmětnit, „zteoretizovat“. Neboť rezignace na toto nutně končí v oral-análním (dětském) vesmíru magie či drog, který je přesným opakem skutečné dospělosti. Nevěřme proto nikdy lidem, kteří odmítají teoretizovat o filmech a posmívají se intelektuálům – mluví z nich malí a nezralí Myersové. ____ Vyjma (-spoilery-) úvodní vraždy sestry se objeví ve filmu ještě čtyři. První dvě mají společné to, že těsně před zabitím nehraje žádná hudba (dívka v autě, kluk v domě), zatímco během třetí (šňůra od telefonu) a čtvrté (Jamie, ale tady jde jen o pokus o vraždu) hudba hraje, pokaždé stejná, Carpenter cosi velice jednoduchého vybrnkává na piano. Důvod, proč hudba hraje, je ten, že Meyers je v záběru a jeho počínání tedy není založeno na šoku pro postavy i diváka jako u prvních dvou vražd. Když v záběru není, jako v prvních dvou případech, žádná hudba nehraje a překvapení je o to větší. Carpenter v tom má očividně prostě nějaký systém. Na tomtéž konceptu stojí hudební doprovod ke slasheru Pátek třináctého. Problém je samozřejmě v tom, že vycvičený divák právě z toho důvodu, když je nápadné ticho, pozná, že se něco blíží – podobně jako je např. podezřelý záběr bez střihu v jinak frenetickém filmu, neboť ukazuje-li takový film postavu jdoucí dlouze z domu k autu, je téměř jisté, že auto vybouchne. (18.09.2011)