Útěk z New Yorku

Skvělá apokalyptická vize blízké budoucnosti (pro nás už minulosti). Poněkud jednodušší příběh tohoto dílka vůbec nevadí, Carpenterův Útěk z NY je totiž hlavně neskutečně atmosférická záležitost, jak jsme si již u filmů tohoto režiséra zvykli. Na škodu není ani elektronická muzika (autorem je sám režisér), kterou použil i ve svém o rok mladším a zřejmě nejslavnějším díle The Thing. Kurt Russell v jedné ze svých prvních velkých rolí hraje velice slušně, stejně tak jako Lee van Cleef, pro kterého je to naopak poslední větší role. (07.07.2008)

Drsný Kurt Russell s fešným hárem a stylovou páskou přes oko, cool hlášky a dobrá atmosféra dokáží na pár minut zabavit, ale Útěk z New Yorku rozhodně nezachrání. Čert vem ubohoučkou zápletku o hledání tradičně imbecilního prezidenta, mnohem víc mě sejří Carpenterova sterilita v rámci akčních scén, které by nebyly zajímavé ani v případě, kdy by se na Plisskena zřítil celý Manhattan. Chybí mi syrovost (čekal jsem mnohem víc krve), nekompromisnost (Kurtovy "rány" lokty či pěstmi jsou k smíchu) a napětí (Snakeova postava mě zajímala jen svým zjevem, nikoliv proto, že bych měl potřebu se o ni bát). Ohromné zklamání. (14.04.2008)

Prohodím zde jen pár slov co na tomhle filmu miluju.. atmosféra, nápad, SNAKE PLISKEN, hudba, děj, postavy.. kašlu na to prostě tenhle film je za mě bezchybnej. Na jednu stranu tak temnej a zajímavej a na druhou akční a zábavnej. Zničený New york - top, Carpenter exceloval jak v režii tak v hudbě.. nemám prostě co vytknout.. nemám. Tohle a LA patří mezi mé nejoblíbenější akční filmy. (30.03.2012)

Spatřuji v tomhle filmu podobnou rétoriku jako u G. Romera, tj. omezení vizuálních slastí pro diváka, zato přemíra snahy vyjadřovat se k soudobé společnosti, konkrétně k Watergateu (Snyderův Úsvit mrtvých na to šel přesně obráceně – vynikající akční survival, ovšem bez snahy něco říkat). Příznačný a zároveň trochu kuriózní je pak fakt, že většina lidí vidí v Útěku z New Yorku béčko, jímž není třeba se hlouběji zabývat. Přitom právě béčka nebo horory nabízejí alternativní čtení proti systému. Lidé si jinými slovy vytvářejí skrze zjednodušená žánrová označení (viz zdomácnělý terminus „akčňák“ nebo „krvák“) přezíravá stanoviska k tomu kterému filmu, aby nemuseli brát jeho idee příliš vážně. To samé se týká třeba nedávného Wanted (2008), který byl rovněž kolektivně označen za ptákovinu a blbůstku pro pobavení, přestože nabízel velice nepřijatelnou ideologickou agendu čerpající své závěry z noetických nebo sociologických komentářů rozházených napříč celým filmem. Hlavní hrdina Wanted v sobě objevil skryté síly, překonal hranice člověka, a tím narušil řád. A řádu se to nelíbí. Lze tady vysledovat paralelu s primární příčinou, proč je zatajováno UFO - pokud připustíme jeho existenci, pak nelze vyloučit, že kontakty s ním jednou přerostou ve skutečné rozsáhlé setkání, které by dalekosáhle ovlivnilo naši civilizaci. Primárním důvodem strachu z mimozemšťanů není, že jsme vůči nim bezmocní, ale že jsou vůči nim bezmocní ti, co jsou při moci. Střetnutí s mimozemšťany odhaluje slabost Vůdce, podkopává naši víru ve všemocnost Moci. Zkušenost „prázdného trůnu“ by vyvolala paniku. Proto, když už se podobné téma dere na plátno, je třeba ho uchopit jako béčko, nikoliv jako seriózní dílo - to by studia, která jsou této moci součástí, nepřipustila. (16.02.2009)

upgrade 2018: souhlasím se svým starším já :-) ---- Už bych opravdu moc opakov, kdybych i tentokrát napsal jak hodně tenhle Carpenterův film zestárl. Zestárl totiž úplně stejně jako ostatní carpenterovky výjma Věci..tak asi tak no. Pleasence jako panděratý stařík s blond parukou, střílející z kulometu? WoW. (03.05.2012)