Soudný den

Marshall uhňácal dohromady těsto z imbecilních situací a dialogů, nestydatých vykrádaček, pankáčských magorů, oplechovaných primitivů s palcáty a oštěpy, přimíchal krvavě masitou hmotu, ochutil bizarním humorem, nářezovým vizuálem, nablýskaným britským fárem a zadkem Rhony Mitry, zbrkle nasekal na malé kousky a upekl dobrotu, z které jedni hlasitě zvrací a druzí se po ní s úsměvem oblizují. Bezpochyby se u toho smíchy řezal do kolen a určitě se potměšile řeže z vyděšených reakcí početné suity diváků doteď. Tohle snad není možný, tohle nelze brát vážně, tohle je učiněný maglajz. Ale v pozitivním zábavném slově smyslu. Brzy huráá na druhou projekci. :) (11.04.2008)

Několik relativně dobrých nápadů pohřbil příšerně naspeedovaný střih, aby zbyl čas na dlouhé kroužení kamerou kolem kopce... poté se společenstvo vydává do dolů Morie, schovává se před Nazgůly a nakonec umře Boromir, což mě fakt naštvalo. Na sračku příliš zajímavé a zároveň příliš špatně sestříhané na to, aby se mi to líbilo. (11.04.2008)

Jízda ve velkém, post-apokalyptickém, stylu, který si nebere servítky s ničím a s nikým. Fanoušci podobně laděných filmů budou nadšení odhodláním Neila Marshalla předvést i to nejšílenější, co ho napadne. Dočkáme se poskoka v latexovém oblečku, který miluje bolest. Uvidíme agentku s umělým okem, která má zachránit Anglii před virem, kterému utekla když byla ještě dítě. Nahlédneme do středověku a do punkové komunity kanibalů. Projedeme se neskutečně dlouho, drsnou a agresivní honičkou a mnohem, mnohem víc. Soudný den je film, který tu nebyl mnoho let a navazuje na filmy jako Šílený Max. Ignoruje myšlení a otázky diváka a dává mu za to drsnou podívanou, kterou mnoho lidí zkritizuje za bezduchost a krvavost a jiní ji za to samé budou obdivovat. Efektní a zábavné a k tomu všemu Rhona Mitra v první pořádné šanci předvést jestli je pouze hezkou modelkou na plátně nebo i trochu herečkou. Jsme rád, žes to natočil Neile. (26.07.2008)

Potomstvo Williama Wallace (aka Mela Gibsona) a Mad Maxe (zase ten Gibson, no fuj Mele, styď se) ve verzi pro rok 2035 tančí céčkový kankán v klubu Grindhouse za přispění áčkové produkce v rytmu Známky punku. A já se k Marshallově zběsilému pogování přidal. Až dětinsky rád, jako malé robě při prvním setkání s Krtečkem. Údajný matoucí střih mi na překážku nebyl (na rozdíl od Descentu) a tak bych vyčetl snad jen zbytečně dlouhou předehru k zběsilé jízdě, která je odstartována přesně v ten moment, kdy se zjeví první pankáčské kšíro. Takže nedělejme z punka tupce, protože každé zboží má svého kupce. A Soudný den jich snad bude mít dostatek, aby to Neila do budoucna neodstavilo od dalších projektů. Byla by ho škoda, zvlášť kdyby častěji předváděl tak jasně pětihvězdičkové záležitosti jako je ta čtyřicetiminutová pasáž od útěku z nástupiště přes adaptaci Twainova Yankeeho z Connecticutu na dvoře krále Artuše až po závěrečnou honičku v Bentleym. (21.07.2008)

Jasně, střih je na propečení médium (minimálně), je alarmující, že režisér nedokáže pracovat ani s tak triviálním prototypy postav, které si předepsal, ale hrozně mě bavila struktura toho filmu, která vůbec není blbá, dokonce je hravá a reflektovaná. Jde o kombinaci herních polí počítačových her (de facto 3 výrazně stylizované mapy - reálpolitik Londýn, punk Glasgow a středověká Vysočina) se syžetem sestupu do srdce temnoty (včetně zvýrazněných momentů "přechodů" časoprostorových pásem - ocelová brána, parní vlak a tunel pod kopcem). Když to rozebereme trochu vážněji, tak na jedné straně spektra máme pragmatickými politiky ovládaný Londýn, mezi tím anarchistické pásmo čistého libida a nekontrolovaných pudů a na druhé straně spektra "vědu a intelekt", která zdegenerovala do tmářské tyranie osvícené mysli. Hrdinka si mezi tím vesele zasurfuje, nezjedná žádnou světanápravu a vrací se tam, kam patří i celý film - do veselé, dekadentní a estrádně-kanibalistické roviny (mimochodem pokud jsou akční sekvence posrané střihem, kanibalská popkulturní hostina je brilantní!). Řád politiků je zkorumpovaný, vzdělanci zešíleli, takže lehce zohavená Rhona Mitra patří mezi vyžilé skotské punkáče a anarchisty. Žádná velká spása. Hrozně mě mrzí, že nevznikne druhý díl, kde si to kravaťáci dají na férovku s očírovanými lidojedy v kiltech. Už dlouho mě žádná "dětinská revolta" takhle nepobavila tak, jako právě cíleně naivní anarchistický rebelant Soudný den (luxusní nablýskané Bentley vs. madmaxovské vraky... pařící dav čekající na příděl lidského masa s plastovými talíři... jako cože? Tohle je prostě drze stupidní a ne prvoplánově stupidní). Marshall prostě servíruje pokleslou zábavu bez přetvářky - za zvuku popových šlágrů se griluje lidské maso. Oh yeah. (14.10.2012)