Plošina
La Jetée
La Jetée
Režie:
Chris MarkerScénář:
Chris MarkerHrají:
Jean Négroni, Hélène Chatelain, Davos Hanich, Étienne Becker, William Klein, André Heinrich, Ligia BorowczykVOD (1)
Obsahy(1)
Ti, kteří přežili 3. světovou válku žijí v podzemí Paříže, neboť povrch je neobyvatelný. Pomocí stroje času vysílají do minulosti vězně, aby získal potřebné suroviny. Klíčem pro jeho cestu je jeho utkvělá dětská vzpomínka na incident na letišti v Orly, kterému přihlížela neznámá žena... Čb sci-fi film bez dialogů. Posloucháme pouze vypravěče a hudební doprovod na pozadí ve sledu promítaných fotografií. La Jetée = molo či hráz (přeneseně spíše nástupní plošina), je homonymem pro „là j'étais“ (tady jsem byl). Snímkem se později inspiroval Terry Gilliam při tvorbě 12 opic. (J.Connor)
(více)Recenze (90)
Nevím, zda to byl původní záměr, nebo důsledek nedostatku financí, ale tohle experimentální sci-fi vyprávěné zastavenými záběry (vlastně sérií černobílých fotografií) a doprovodným komentářem (v češtině Václav Voska) je dostatečně působivé a velmi znepokojivé i po půl století. 12 opic mě při jeho sledování ani nenapadlo, protože tohle je mnohem temnější verze plná příznaků právě probíhající studené války. ()
(1001) Nemůžu souhlasit s těmi, kteří říkají, že by filmu slušela delší stopáž. Nemůžu souhlasit s těmi, kteří říkají, že romantická linka odvádí od zápletky. Nemůžu souhlasit s těmi, kteří říkají, že 12 opic zpracovává námět lépe. Zpracovává jej jinak. Markerovi jde o něco jiného než Gilliamovi. A to, o co usiloval, se mu povedlo bezchybně. Já vždycky vybírám ve filmech ty dokonalé momenty a on ukazuje jenom ty dokonalé momenty. ♥ ()
Krátkometrážní artová demoverze 12 opic, která dokázala udělat ze své největší nouze ctnost. Kde jinde uvidíte tak statickou a přitom tak dynamickou a emocemi nabitou formu? Jediným záporem je pouze nedostatečná délka. Tohle si zasloužilo celovečerní stopáž již tehdy. Nemuselo se čekat třiatřicet let na Gilliamův um. ()
Toto je příběh muže poznamenaného obrazem z jeho dětství. Tak o mají milovníci filmu všichni. Kéž by byl pouze jeden :-). Asi nejsem jediný, pro koho bylo promítnutí Rampy objasněním záhady, jak se mezi opulentními, ale nesoustředěnými a blábolivými počiny Terryho Gilliama mohl objevit chytrý a perfektně vypointovaný majstrštyk. Co Gilliam ve 12ti opicích k Rampě připojil, je už jen to horší; i tak to stačí na jeho nejspíš nejlepší film. To samo může o kvalitách foto-románu nikoliv jako z Bravíčka leccos napovědět. Být Godard, promítat tento kraťas jako předfilm před Alphaville z taktických důvodů nedovolím. Efektivní, chytré, s přesahem. Naprosto bezchybné. ()
4* tento experimentální foto-román je opravdu velmi působivý. Sice je hodně netradiční svým provedením, ale napjatou atmosféru dokáže vytvořit jen spojením fotek, hlasu vypravěče a hudby. Stejně jako Gilliamův film 12 opic je to velmi intenzivní zážitek. Tento kousek si můžete prohlédnout ve francouzštině zde, případně s titulky lze najít i na Ulozto.cz. . [ PŘÍBĚH: 1 /// SMYSL: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 1 /// ART: 1 /// STYL: 2 /// CASTING: X (3*MAX) ] ()
Galerie (53)
Zajímavosti (4)
- Ve filmu se objevuje pouze jediný pohyblivý záběr, a to ve scéně, kdy se hlavní ženská postava, Hélène Chatelain, probouzí a otevírá oči. (ČSFD)
- Díky své krátké filmové stopáži se snímek nejdříve promítal promítal jako předfilm titulu Alphaville (1965). (Chrustyn)
Reklama