Vzpoura na Bounty

Koukám na to a maně se mi vybavují, tak jako obvykle, nápodobné, asociativní opusy. Krvavý příliv, Spartakus, Bílá velryba. Vážení má to společné meritum, a sice konflikt mezi jedincem a autoritou, charakterem a vůlí, inteligencí a tupostí, systémem a situační diferenciací, chcete-li dobrem a zlem. Zde startuje konflikt ze stupidního důvodu, krádeže sýra, kterou se námořník snaží setřást ze sebe a svalit na kapitána.Systém reprezentovaný kpt.Blighem se sváří s posádkou a jejím spontánním mluvčím Fletcherem Christianem. Ne, že by tento byl lidumil a altruista, je poživačný požitkář, nicméně je schopen nahlédnout potřeby lidí jemu podřízených a jednat podle toho. Do jeho jednání vstupuje kpt.Bligh jako slon do porcelánu a maří vše, oč se Christian snaží. Konflikt graduje a přesouvá se poznenáhlu ze služební do osobní roviny. Lidsky krásná epizoda na Tahiti ukazuje na čistotu v soužití s přírodou a drsný kontrast s životem v příkazovém systému. Je to o lidské živočišnosti a kráse, která se dře s příkazovou institucí královské lodi.....Koneckonců, co umí udělat ženská se skupinou mužů....Plyne z toho jediný závěr, a sice ženská je rozvracející element na lodi a v mužské společnosti vůbec. Ovšem svině zůstává sviní jednou provždy. A po vyplutí z Tahiti se ďábel zase projeví....Situace po smrti námořníka graduje ke vzpouře, tedy tomu nejhoršímu, co britské královské námořnictvo zná. Nicméně síla atmosféry při konečném dialogu mezi kpt. Blighem a F. Christianem před kapitánovým nasednutím do člunu ukazuje na pomíjivost a současně nepominutelnost síly charakteru a okamžiku. Parádní film. (08.08.2013)

Pozoruhodný historický veľkofilm, ktorému som sa pomerne dlho vyhýbal, i napriek tomu, že si tu zahral môj obľúbenec Marlon Brando, v úlohe dôstojníka Fletchera Christiana, ktorý začne mať po čase plné zuby kapitána Williama Bligha, pričom na spiatočnej ceste plachetnice BOUNTY, keď si užívali v „RAJI na ZEMI” ( TAHITI ), tam ale boli na expedícii, ktorou by nakŕmili národ, k niečomu sa vlastne už dlho schyľovalo, kvôli abnormálnemu správaniu kapitána, a jeho extra krutých trestných praktík na námorníkoch plachetnice, po niekoľkých očividných indícii, zo strany posádky, rozpúta dôstojník veľkú VZBURU, čím prevezme vedenie, zbaví sa tým pádom kapitána a ďalších, ktorým nevoňalo to, čo sa odohralo, ponechajú ich na menšom plavidle so zásobami, a oni zatiaľ mieria do neutrálnych vôd, kde by sa chceli ukryť na ostrove, lebo očakávajú, že bude na nich usporiadaný HON... Raz Christian navrhne, aby sa vrátili do Anglicka, odkiaľ pôvodne takmer na konci 18. storočia vyplávali, že by vysvetlili, čo sa vlastne stalo... Bohužiaľ, ako to tak býva, niektorým vzbúrencom sa táto IDEA nepáči, čiže radikálne skomplikujú túto myšlienku, s rozhodnutím, ktoré zničí predstaviteľa, čo ich de - facto vykúpil z osídiel „pekla na mori” . Pravdupovediac, obával som sa asi najviac troj - hodinového trvania snímku, v ktorom sú najlepšie pasáže na začiatku, keď idú na MISIU, to je prvá tretina snímku, druhou tretinou by som nazval : POBYT v RAJI, vtedy trošku ubrali na plyne, no musím podotknúť, že tu vznikli fascinujúce zábery... A posledná tretina sa zaoberá náladami a myšlienkami, čo bude s dezertérmi... Vôbec, už po niekoľkých minútach z úvodu filmu, som sa prestával stresovať dĺžkou, pretože to už jaksi patrí do klasického výpravného veľkofilmu, z čias minulých. ( Smola spočívala v tom, že Bounty mali veľmi ťažkého konkurenta, prečo nakoniec neuspeli na odovzdávaní OSCAROV ). Je tu Brando, zručne mu sekunduje Howard, ktorý sa Pánovi HERCOVI dosť vyrovnáva, ale keď sa na scéne objaví Marlon, s jeho britským akcentom, tak zvyškovú pozornosť na seba strháva práve On. Zahrali si tu napríklad Rich Harris, Gordon Jackson, Hugh Griffith, či trebárs TARITA, pekná tahiťanka, s ktorou mal SAMEC pletky. Obsadenie je na veľmi dobrej úrovni. Kamera Roberta Surteesa je naprosto fascinujúca, spektakulárna, ohromujúca, patrí medzi mojich obľúbených pracovníkov za kamerou. Špičková panoramatická optika, ako hrom ! Zbytočne sa viac rozpisovať, mne film perfektne sadol, ale plné, päť hviezdičkové hodnotenie neudelím, lebo som si všímal pár nedostatkov... (30.04.2017)

Příběh o nejslavnější námořní vzpouře jsem si zamiloval už v dětství. Nabízí se srovnání této velkolepě natočené verze s o dvacet let mladším filmem s Hopkinsem a Gibsonem. Velkofilm z roku 1962 je opravdu bohatý na kvalitní výpravu, hudbu a silné herecké tváře. Marlon Brando a Trevor Howard vytvořili opravdu věrohodné protipóly a že se během natáčení nesnášeli, to je ve filmu skoro patrné. Ovšem co se týče historických faktů, Vzpoura na Bounty není nic víc než dobrodružná pohádka. O celou událost jsem se zabýval a jako historik prostě být spokojený nemůžu. Závěr je navíc typickou ukázkou hollywoodské idealizace z 60. let. I s pár výhradami je to však bravurně natočený dobrodružný film. (16.01.2012)

Opravdu kvalitní a suprový dobrodružný fim tak, jak mám tento žánr rád. Největším tahounem filmu ovšem je geniální Marlon Brando, jinak ovšem nikdo. Ovšem jinak musí zaujmout výborná výprava i exteriéry tropického ostrova. Předlohu jsem nečetl, ale mě stačí film, celý příběh je nádherný, Já tyhle staré filmy filmy prostě miluju a tento je jednou z největších klasik. Už jsem to dlouho neviděl, ale rád se na něj znovu podívám. Marlon Brando prostě opět válel. 80%. (21.02.2012)

Stále dosť mýtizované a relatívne monotónne, škoda, že celý konflikt okolo lode Bounty je rozvrhnutý na súboj vôle medzi Blighom a Fletcherom a ostatní tu plnia len úlohu nutného komparzu a nie jej parciálnu esenciu. Ale zaznamenal som istý posun oproti verzie s Gableom. Predsa len, isté výčitky svedomia, nerozhodnosť a ďalšie aspekty sú tu v očiach vedúceho vzbury rozvíjané aj vďaka dlhšej minutáži, ktorá Nordhoffov jazyk dokáže obratnejšie dešifrovať, avšak stále len akosi v základoch. (16.09.2017)