Bostonský škrtič

Solidně zpracované řemeslo, bez jakékoliv přidané hodnoty. Podobně laděných snímků existuje bezpočet, což ale neznamená, že si Bostonský škrtič svou šanci nezaslouží. Pátrání po záhadném sériovém vrahovi z pohledu investigativní novinářky, oplývá celkem solidní atmosférou a postupně budovaným napětím. Nečekejte žádnou psychologii, jen poctivou novinařinu, kterou zbytečně sráží několik nudných pasáží. (19.03.2023)

Pozor, postarší i mladé a osamělé ženy nejsou ve svých domácnostech v bezpečí! Na dveře jim klepe bostonský škrtič. A dvě novinářky o něm podají první novinové články. Keira Knightley, dosavadní redaktorka sekce pro životní styl, která má tím pádem s investigací vražd nulové zkušenosti, je jednou z těch novinářek, za kolegyni má Carrie Coon, ta je ale na scéně o poznání méně. Keira se dovedně pohybuje dobovými reáliemi, účes i její oblečení jí ubírají na sexappealu a hraje velmi zaníceně. A všichni ostatní herci, kteří její hvězdnou auru obklopují, si také zaslouží pozornost. Matt Ruskin, scenárista a režisér v jedné osobě, mapuje období od roku 1962-1965. V prvních fázích svého počínání je přehledný, postupně, tedy jak začnou přibývat možní podezřelí, se jeho film zamotá do menší nepřehlednosti a nedostane se mu potřebné gradace. Jeho režijní rukopis mohl být o stupínek výraznější. Vraždy, kterých je celkem 13, jsou poměrně brutální, alespoň podle policejního popisu, a stejně tak i vedené útoky proti nic netušícím obětem. Zobrazení je ale značně umírněné, v podstatě se k divákům strach z pouličního vraha dostane v menší míře, než by bylo potřeba. Divák se tedy spíše ponoří spolu s hrdinkou do investigace, která má zajímavý a svěží ráz. Sbírání faktů se povedlo a divák je natěšený, kam celé to vyšetřování dospěje. V té době měl film gradovat. A neděje se tak. Nedá se přímo napsat, že by vyvrcholení filmu, který se držel úzce historických událostí, nebo přinejmenším usiloval o to, aby to vypadalo, že se striktně jede v historické dramatizaci událostí, mělo být nějak extra vypjaté, přesto z filmového hlediska ten nedostatek nervy drásajícího rozuzlení tady znát je. Pak jistě nikoho nepřekvapí, když si prostřednictvím závěrečných popisek přečteme, co se stalo s obviněnými, případně jaké tresty padly, i kam dospěly kariéry a životy našich horlivých novinářek. Ve výsledku je to snaživé i poutavé dílo, do kterého režisér nevložil extra zapamatovatelné režijní momenty, ovšem naverboval Keiru, co pátrá po vrahovi velmi zarputile a s buldočí vervou. 7/10 (25.04.2023)

Je to sice Fincherův Zodiac z Wishe, ale i tak je to poměrně chytlavé. Má to atmošku, řemeslně je to v cajku a i když to s historickými fakty žongluje hodně freestylově, ve výsledku je taková drzá fabulace k divákovi vlastně asi vstřícnější (což nemusí nutně znamenat lepší) než ten do ztracena ukončený Zodiac. (EDIT: Sakra, cítil jsem se jako frajer, že jsem vymyslel to spojení "Zodiac z Wishe" a teď koukám, že už to tu má M.i.k.e, takže zase nic :D ) (26.03.2023)

Bostonský škrtič v singuláru, nebo plurálu? Držet se příručky „Jak natočit procedurální krimi drama dle skutečné události“ někdy stačí, byť ve společné lize se Spotlight a Fincherovým Zodiacem je to mimo pohárové příčky. Nechybí oslava mravenčí novinářské práce, při které má seberealizace negativní vliv na soukromí i nakousnutí teorií, které případu dodávají punc záhadnosti. Klidná síla Carrie Coon tu překvapivě zastiňuje Keiru, kterou kvůli práci s bradou začínám podezírat z příbuzenského vztahu s představitelem Maniac Copa.. Mimochodem, za velkou louží se s tím vyšetřováním hrozně loudají. Vzpomeňte si na kriminalistické eso Víťu Jandáka, co odhalil Karpíška s punčochou napuštěnou prudkým jedem rychlejc, než řeknete dámský krejčí.. (22.03.2023)

Pokud bych měl něco ocenit, tak je to dobová atmosféra a Carrie Coon, která mě prostě baví. Ale jinak? Jasně že není fér psát o filmu, který se snaží držet historických skutečností, že působí jako reckyklát, ale prostě je to tak. Těch špinavostí, které se snaží odhalit novináři, tu bylo a bude dvanáct do tuctu a tenhle není ničím výjimečný. Navíc ta snaha divákovi nacpat, jak to měly ženy v paternalistickém světě žurnalistiky těžké, působí strašně protivně. Netvrdím, že tomu bylo jinak, ale v dnešním nuceně vyváženém genderovém světě už mě na to prostě nebaví koukat. A ani Keira, která měl být nejspíš největším castingovým tahákem, mě nijak neuchvátila. Odvedla takový ten šedý průměr a tak na mě působil i celý film. 50% (26.03.2023)