Den & Noc

Jen jasné potvrzení toho, že kreativita borců z Pixaru je obrovská a to co na papíře může vypadat jako triviální pakárna, dokáže v jejich podání být neuvěřitelně zábavné. Prostě super jednohubka na 3D rozjezd Příběhu hraček... Odmítneme ... co je ... jiné, jen proto ... že to neznáme (21.06.2010)

Nápad "já mám to a ty zas to" není až tak originální, byť v podobném zobrazení působí docela neotřelým dojmem. Samotné zpracování, kde si dvojka panďuláků vyměňuje pohledy na opalující se ženštiny a ohňostroje, je na tom o něco hůře - přistihl jsem se, že v druhé půlce už jen čekám na pointu, což při šestiminutové stopáži asi není úplně košer. (02.03.2011)

Díky tipu uživatelky vercza jsem shlédla tohle milé, vtipné osvěžující dílko, které mě okouzlilo a pohladilo. I obrovské rozdíly mohou najít společnou řeč a být spolu...tak jako den a noc při západu nebo východu slunce. Roztomilá, vtipná animace....a jinak, pixarovci, vždyť to jsou vlastně Češi s jejich nazíráním, které předávají ostatním:-) (04.11.2013)

Před začátkem nového Toy Story jsem dostal nepříjemný kopanec do zadnice v podobě tohoto jednoduchého kraťasu. Nedá se sice říci, že by mágům z Pixaru docházely nápady (těch je tu hned několik a většina jich i pobaví), ale ruku na srdce: čekal jsem mnohem víc. Po předchozím králíkovi z klobouku anebo zaučujícím se zeleném marťanovi jde jednoznačně o krok zpět. Asi první krátký film od mistrů, který dokazuje, že důvtip není vším... (21.06.2010)

"Nejexperimentálnější" a zároveň nejchytřejší kraťas od Pixaru. Je až k neuvěření, jak velkou může filmeček, který navenek vypadá jako nezávazná hříčka se zvukem a obrazem, poskytovat rozkoš z interpretační hry. Day & Night lze totiž číst jako symbolické zobrazení fúze Pixaru s Disneyem (a zároveň komentář k ní). V rovině stylu k tomu svádí nápaditá syntéza ruční "tradiční" animace s "moderní" počítačovou - postavičky umístěné na černé pozadí, od kterého jsou odděleny bílou konturou, jsou animované ručně, ale jejich výplň (připomínající deformovaný rámec filmového plátna, "okno do světa") tvoří počítačem generovaný prostor s výraznou hloubkou a barevností. A v rovině fabule pak jednoznačně už základní konflikt - řada komických neshod a nedorozumění plynoucích z trumfování mezi popsanými postavičkami (kromě Dne a Noci představujících právě jednotlivá studia), které vedou až k závěrečnému "prozření", stvrzení přátelství a splynutí. Ovšem pokud bych se chtěl oprostit od ideologicky, potažmo institucionálně zatíženého čtení, lze Day & Night vnímat kupříkladu i jako vizualizaci principu duality; neoddělitelnosti pólů, které jej utváří. Tak či onak se jedná o velmi zábavnou a clever záležitost, která mi přišla mnohem opojnější než celé Toy Story 3. A možná přijde i Václav Havel... (21.06.2010)