Bělásek

Uslintana Mi NU-CHAi píše o uslintanom príbehu, Pomo o hypersentimentálnej rozprávke, ale nad gýčom ako bičom Gran Torino všetci slintate slzy nad primitívom, ktorý sa nechá dobrovoľne zavraždiť sprostými vrahmi.Fascinuje Vás zlo ako také, lebo sa Vás priamo nedotýka ale, čo keby sa Vás priamo dotklo? V príbehu chlapec so svojími schopnosťami mohol všetkých poslať do horúcich pekiel, ale on urobil to najkrajšie, čo mohol, stal sa energiou v priestore a čase, kde Vaše zlo nemá miesto. (12.07.2009)

Byl výjimečný, byl krásným člověkem, byl něčím, co nás průměr nemůže dokázat pochopit, byl něčím víc a rozhodl se stát něčím ještě víc...fascinující film o tom, jak lidský strach brzdí lidstvo, jak obyčejný lidský strach znemožňuje, abychom se posunuli dál a ubližuje těm, kteří si to nejméně zaslouží. (10.05.2013)

Tento film rozvíjí už celkem dobře známé a mnohokrát zpracované téma, ale rozvíjí ho nečekaným a originálním způsobem: Pohádkově. Vypráví příběh vyjímečné individuality, ke které je okolí pro jeho mimořádné schopnosti a neobvyklý zjev silně netolerantní a nepřátelské. Jeremy, kterého hraje k nepoznání změněný Sean Patrick Flanery, představuje osobnost s neobvyklými až nadpřirozenými schopnostmi a vzhledem dráždí latentní i otevřené rasisty. Vždyť je bělejší než bílá, inteligentnější než tři Einsteinové dohromady... Skoro nemluví - to je v době, charakteristické epidemií inflace slov skoro neodpustitelné. Žvatlat a neustále o něčem kecat se prostě musí. Opak je nenormální... To nutně musí dráždit obyčejné lidi nenavyklé jinakosti a libující si v primitivních iracionálních rituálech (ten se lžičkou je symptomatický). Jeremy tak představuje jakéhosi pomyslně dokonalého člověka, který se však trápí ve špatném a naprosto nedokonalém světě. Film je od začátku do konce pohádkový a lze mu odpustit, že občas balancuje na hraně klišé, že vlastní příběh je velmi jednoduchý. Je to rodinný film, který překypuje dojemností a v některých případech až vyhraněnou afektovaností jednání některých postav. Film s nadčasovým tématem a potenciálem silně chytit za srdce. (26.02.2010)

Zářný příklad toho, že ze zajímavého námětu nelze vytřískat nic navíc, i když režisér prakticky neselhává, a skvěle zvládá obtížně stravitelné pasáže filmu, přesto vše vsadil na cukrový sentiment ukapávající z každého rožku filmu. Námět sahá určitě po větších metách, ale dojemnější a citlivější zpracování je asi průměrnému divákovi nejblíž a proto je na něj vázána největší koncentrace. Když se zahraje na temnější notu, trvá to jen chvíli a zase se z toho dusného mračna rychle vyjede na povrch a opět přijde na řadu tklivá forma, která však úplně ne vždy sedí k daným možnostem námětu o podivně a nesměle vyhlížejícím mladíkovi obdařeném mimořádnými schopnostmi a ukrývajícím se před světem, který pro něj zřejmě není tím správně dokonalým místem. Aby byl snímek vyrovnaný musel by Salva vynikat i v psychologii postav, ale na tu se až tak moc nezaměřuje. Není pak překvapením, když pak děj jen líně plyne a střídá pozitivní a pochmurné nálady bez ladu a skladu, aniž by dospěl k něčemu vrcholnému. Zkrátka film nestrhne. Zesnulý Jerry Goldsmith to naštěstí uchopil geniálně hudebně a jeho hudební doprovod filmu nenápadně pomáhá jako podpůrný hybatel děje. Výsledkem je pomalu ubíhající film s několika působivými scénami s bizarně pojatou hlavní postavou. 60% (05.12.2011)

"Tak ještě jednou, Jeremy, tvrdíš, že ti předtím ještě nikdy neměřili IQ. Je to tak? A když tě doučovala tvoje babička, nekomentovala to nějak?" - "Říkala, že mi to jde." Citlivě, ne však přehnaně sentimentálně vyprávěný příběh muže, který se "trochu" liší. Film prodává především perfektní herecké obsazení. Kromě Běláska je velmi sympatická i postava Jessie Caldwell v podání Mary Steenburgen, a jako vždy mě potěšil Jeff :) (26.07.2010)