Sestry z kouřové sauny

Chápu tu paralelu mezi očistou těla a očistou duše, ale tady se probírá sebepřijetí, rakovina prsu, coming out, dick picky, domácí násilí, porod mrtvého dítěte, menzes a znásilnění. A nikde žádný titulek, že hovory na lehčí témata jsou v estonské sauně zakázány. Přijde mi to vymyšlené tak, aby dokument oslovoval poroty filmových festivalů. Každopádně jsem zvědav na film o tom, co v sauně řeší estonští muži. (17.01.2024)

Jemný, nenápadný dokument nabízí až terapeutické zpovědi různých žen, o nichž skoro nic nevíme, a tak nezbývá, než v zakouřeném prostředí sauny nesoudit a poslouchat jejich životní příběhy. Výsledná mozaika vypovídá mnohé o estonské výchově a rodinném prostředí, ovšem leccos lze vztáhnout i na českou společnost. Jde o náročný, tíživý, ale zároveň očistný a katarzní zážitek. Více zde. (15.12.2023)

Víc než dvacet let fandím saunám a potním chýším, jakož i nejrůznějším očistám, ceremoniím, komunitním rituálům a intimním ozdravným rozhovorům, ale tenhle film na mě působí ve všech ohledech prvoplánově vypočítavě, trapně a banálně. Film nastrojený tak, aby oslovoval grantové komise a filmové festivaly - a pokud neintencionálně, tím hůř pro všechny. A jak je neautentický, tak je banální - sestavený pouze z (příliš a příliš a příliš) dlouhých opakovaných tuctových záběrů na počasí, mlhu, listí, vítr, sníh, podle ročního období, a na ženské opakovaně nosící vodu a dřevo a pak z útržků jednotlivých zpovědí na všechna typická a očekávaná trendy tabu-témata a záběrů na zpocená jistěženedokonalá těla... Nic, co by navazovalo, prohlubovalo se, žádné rámce, souvislosti, komentáře, spojitosti, reflexe, překvapení, odlehčení, žádné nadhledy, podhledy, vhledy... Vždyť ono to přece všecko hovoří samo za sebe, že? Je to přece samo o sobě tak silné, co víc bychom ještě chtěli, stačí to pěkně naskládat za sebe a opakovaně ukázat, že se nebojíme opakovaně ukázat ani povislá prsa a břicha a účastné pohledy upřené do prázdna.... No tak ano, ale pro takový přehled klišé nepotřebuji film, a už vůbec ne dokumentární, na to mi stačí pro představu sepsat anotaci, záměr, výčet tezí či dokonce jen soubor správných substantiv a adjektiv. Kterákoli sauna, v níž jsem kdy byla, mi poskytla autentičtější, životnější a vrstevnatější zážitek toho, co se tu tak chtěně a vlastně především tak necitlivě a uboze sugeruje, defiluje, profanuje a obchoduje, zatímco skutečné kouzlo se tím vším vytrácí. Jako nabírat vodu cedníkem. *** (V Libějovicích, 16. 4. 2024.) *~ (16.04.2024)

Považujem sa za diváka čo toho videl už celkom dosť a málokedy sa stane príjemné prekvapenie, kedy si poviem : Wow, tak niečo také som ešte nevidel.  Sestry sú absolutne jedinečný formát, ktorý vytvára akýsi svoj vlastný matriarchálny žáner, ktorý nám dovoluje nahliadnuť na ženskú intimitu tak ako sa to žiadnemu filmu čo som doteraz videl nepodarilo. Naozaj skvostný zážitok, ktorý si určite rada zopakujem. (15.01.2024)

Zaujímavý lyrický dokument zasadený do estónskej sauny. Kompozične rozhodne originálne, ale za mňa na celovečerný dokument určite nie - teda aspoň po obsahovej stránke. A pritom to malo celkom fajn potenciál, no tie monológy (kiežby aspoň dialógy) na seba nijako extra nenadväzovali. Skôr to bola taká osobná spoveď každej zo zúčastnených žien, no podľa mňa by bolo fajn, keby to bolo skôr vo forme dialógov (niečo na štýl skupinovej terapie). Nuž, ale námetovo to bolo určite silné, a myslím, že to malo isto na viac - takto u mňa len 2* (11.01.2024)