Režie:
Bob ClarkScénář:
John HopkinsKamera:
Reginald H. MorrisHrají:
Christopher Plummer, James Mason, David Hemmings, Susan Clark, Anthony Quayle, John Gielgud, Frank Finlay, Donald Sutherland, Geneviève Bujold (více)Obsahy(2)
Sherlock Holmes na stopě Jacka Rozparovače. Londýn, druhá polovina 19. století. Sherlock Holmes a jeho nerozlučný přítel dr. Watson pátrají po pachateli série bestiálních vražd prostitutek v chudinské čtvrti Whitechapel, jehož šokovaná veřejnost pokřtila na Jacka Rozparovače. Ani geniální detektiv však na počátku případu netuší, do jak vysokých kruhů jej nakonec zavede... Britsko-kanadský film, natočený podle literární předlohy Johna Lloyda a Elvyna Jonese, je realizován jako stylizovaná podívaná, zdůrazňující ponurou atmosféru Londýna na konci 19. století a sázející především na plejádu známých hereckých tváří. Sherlocka Holmese ztvárnil Christopher Plummer, dr. Watsona James Mason, v úloze intrikánského detektiva Foxborougha uvidíme Davida Hemmingse a s postavou poněkud výstředního jasnovidce Leese si osobitě poradil Donald Sutherland. Režisér Bob Clark proslul jako tvůrce jednoho z prvních slasherů v dějinách kinematografie, filmu Černé Vánoce (Black Christmas, 1974). (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (123)
Příběhy slavné detektivní dvojice Sherlocka Holmese a doktora Watsona se dočkaly za ta léta nejrůznějších filmových podob od klasických zpracování, přes parodie až moderní žánrové blockbustery. Clarkův film z roku 1979 si však mezi nimi budu zajisté pamatovat nejen díky takřka přesnému sherlockovskému protagonistovi Christopheru Plummerovi, ale především díky ponuré atmosféře nočních londýnských uliček plných temna a mlhy. Hned jedna z úvodních scén s noční vraždou natočenou „psychologickým“ pojetím přímo z pohledu vraha (včetně jeho vnitřního zvolání v pravou chvíli „Teď!“), stejně jako mnoho dalších, nese v sobě přímo hororové grády, zatímco kamera se nejednou využívá v různých detailech a odrazech, které dokážou navodit daleko větší pocit strachu a napětí, než vylité hektolitry krve v novodobých hororech. I přes dvouhodinovou délku se mi film nijak zvlášť netáhl, v dialozích mě potěšil decentně podaný suchý britský humor a rozuzlení (především pokud jde o motivaci pachatele) mě dokázalo překvapit. Akorát zde bylo na můj vkus málo skutečné kriminalistiky a možná naopak až příliš těch podivných a nečekaných náhod...? Každopádně jeden z filmů, za který se Bob Clark jako režisér vážně stydět nemusí. Je až trestuhodné, do jakých výkalů takový mistr temné atmosféry za dalších 20 let dospěl. [75%] ()
Verze s Michalem Cainem (ač tv-film) se mi líbila mnohem více. Kolega flanker.27 o nyní hodnoceném píše, že se při sledování jako malý tak bál, že se nebyl schopen dodívat. A asi udělal dobře, protože nebýt závěru, také bych to hodnotila výše. Ale rozuzlení mi připadalo tak nepravděpodobné a tak přitažené za vlasy, že se u mě toto zpracování ve výsledku propadlo do průměru. A také z hlediska dvojice Holmes-Watson zůstalo až daleko za stupni vítězů (které jsou obsazené 1.-3. Brett, Rathbone, Cumberbatch – každý Sherlocka ztvárnil po svém a každý dle mých představ ;-), i když uznávám, že např. scéna v divadle byla velmi dojemná. ()
„Když se lidé bojí, obracejí se k Bohu. Když jim nepomůže, hledají ďábla..“ Knižní předloha Jack the Ripper: The Final Solution od novináře Stephena Knighta sice byla těžce zdiskreditována, ale ta premisa, že za slavnými vraždami prodejných děvčat z Whitechapelu, co měly víc tělesných otvorů než zubů, stojí spolčení vyšších kruhů, ta je prostě sexy. Studiové doky a všemožné poutače obchodů ve špinavých uličkách s povalující se mlhou přinášejí tu správnou atmosféru viktoriánské Anglie, duo Plummer, Mason a hudební podkres v dramatických momentech si po celou dobu udržují vysoký standard, nechybí detektivova přirozená skromnost (Watson: „Ó, vy jste úžasný!“, Holmes: „Vím..“) a talentovaný houslista z Baker Street překvapí nejen modernou odkojené diváky svým svědomím a empatií. Zkrátka krimi na úrovni s líbivým mysteriózno-mystifikačním ohonem. Slovo spiknutí bude vždycky znít líp než syfilis.. ()
Tenhle kousek už zastaral. Většina se odehrává v evidentně chudém či nepřesvědčivém ateliérovém prostředí, lidé hodně řvou a noří se londýnské mlhy tak tajemné, že by se jí za neuvěřitelnost vysmál i rybník Brčálník. Skáče se v ději, jindy jsou zase některé scény nadbytečně natahované. Chybí nadhled a šarm. SHRNUTÍ: Slabší verze Rozparovače a Sherlock, co patří do archivu. ()
Jejich svědomí je pokryto mramorem. "Jak hanebné, milý Watsone!" Zpod svitu lucerniček vyvěrá mystický ryk londýnských uliček a v tom mlhavém, poeovsky se klikatícím labyrintu, se otevírají brány pekelné... V černém kočáru přijíždí a zase mizí fantom, který škrtí, bodá a stíná hrdla kurtizán. Temný strach chrlí lávu tichého běsu. Nemilosrdné síly převrhly ten kalich zla. Krev nevinných teče, prolévá se pavučinami ďábelskými. A smrt stále zpívá svou píseň, surovou a mrazivou... ()
Galerie (63)
Zajímavosti (13)
- V Sheppertonu se současně natáčel i Vetřelec (1979). (Kulmon)
- !!!SPOILER!!!: Oproti knižní předloze byla v tomto filmu změněna jména a počet vrahů. Postava sira Willama Gulla je zde pojmenována jako sir Thomas Spivey, jeho spolupachatelé, štolba John Netley a Sir Robert Anderson (asistent komisaře Londýnské policie) jsou spojeny v postavu Williama Sladea. (mahler)
- James Mason byl jedním z posledních obsazených herců. Režisér Bob Clark cestoval do Španělska, kde Mason natáčel, aby se osobně setkali. Mason souhlasil, že bude Watsona hrát pod podmínkou, že Watson v jeho podání nebude hloupý osel, což bylo dříve pravidlem. Clark souhlasil a přepsal některé pasáže včetně proslulé scény s hráškem. (Kulmon)
Reklama