Zatracená krvavá láska

Stylově natočená podívaná, u které bohužel pokulhává příběh. O snímku Love Lies Bleeding lze říci, že jde o vizuálně působivý film, který má nádherně natočené scény a záběry. Režisérce Rose Glass se výborně povedlo zobrazit atmosféru konce osmdesátých let. Od retro stylizace, hudby, přes velký boom kulturistiky a posilování. Glass umí vytvořit parádně vypadají scény, jenž v sobě mají všechno. Jsou napínavé, jsou sexy, jsou nechutné, jsou působivé, a pak jsou taky i divné - ten artový konec nesedne každému. Glass je hodně osobitá a autorská režisérka a na filmu je to dost vidět. A já jsem s tím neměl nejmenší problém. S čím jsem naopak problém měl je scénář. Scénář, který není špatně napsaný, ale jsou zde momenty, u niž si budete říkat jen jedno slovo - proč. Kristen Stewart hraje velmi dobře a v této poloze se mi líbila. Katy O'Brian má velmi vděčnou roli a zahrála jí velmi působivě, a dokonce si krade většinu scén pro sebe. Ed Harris se mi v této roli líbil a je velká škoda, že kvůli účesu a několika scénám působí divně. Hodně příjemně mě překvapil svým výkonem Dave Franco, protože parádně zahrál svou postavu. Film má dobré tempo, působivé momenty a dobře napsané a zahrané postavy. O to více bohužel zamrzí logické lapsy a pár divných rozhodnutí a scén. Love Lies Bleeding je působivý a zajímavý snímek. (15.05.2024)

Prostě na to běžte (do české distribuce to vtrhne nejpozději po Varech) a nekoukejte na trailery, které bohužel dost spoilerují a mohou utvářet zavádějící očekávání. Uvnitř "Love Lies Bleeding" tepe srdce neo-noiru, které pumpuje krev do orgánů postmoderních posunů, jež zahrnují dějiště pouštního zapadákova, svěží nekřiklavou 80s retro stylizaci (žádný kýč typu "Stranger Things") a zastřešující gender+queer twist. Naštěstí tu ale neožívá žádná kostnatá houžev, protože vše pohání masivní muskulatura uhrančivé fyzičnosti, sugestivní stylizace a osobitého autorského pohledu. Rose Glass stvrzuje svou příslušnost mezi tvůrce intenzivně senzorické kinematografie, přičemž tento doposud převážně mužský klub (v čele s Gasparem Noém, Jonasem Åkerlundem, Jonathanem Glazerem či Harmonym Korinem) rozšiřuje o svěží unikátní hlas, který se v určitých ohledech drží více při zemi, ale současně zvládne pojmout mnohem širší pole motivů. Stejně jako jmenovaní tvůrci pracuje Glass s přepjatou vizuální stylizací, vyhrocenými charaktery a moderní vizualitou nespoutanou limity mainstreamového hyper-realismu, přičemž z jejich symbiózy pro diváky spřádá uhrančivě fyzický zážitek. Její práce s noirem se v souladu s tím neomezuje na obvykle vyzdvihovaná schémata jako je koncept femme fatale či vyprávěcí struktura vyšetřování. Jde k pudové a temné podstatě žánru, až se dokonce spíš noří do temných viskózních vod kategorie southern gothic. Vyzdvihuje vášeň, posedlost, hrozivou přitažlivost násilí i mocenskou manipulativnost pokrevních vazeb. Také zvládne do hlavního příběhu zaplétat řadu postranních motivů od zrůdnosti ega až po mýtus země neomezených možností. Při tom všem ale pořád vypráví o lásce a její síle cupovat na cucky vše kolem i nás samotné. (19.02.2024)

Laskavec ocasatý. Jednoletá rostlina symbolizující beznadějnost a zoufalou lásku. Tolik k významu názvu a pak tam máme ještě něco o lidských ambicích, toxických partnerských i rodinných vztazích a honu za splněním Amerického snu. Nové Mexiko, mullety, zkažené zuby, zpocená podpaží v gymu, zpocený koordinátor intimity a násilí jako nejpřímější cesta z problému do problémů. Motivy a prostředky ale nakonec nefungovaly tak, jak bylo v jejich možnostech, protože lehce nedbalý scénář jim nedal patřičnou váhu. To se pak „smalltown boy“ Kristen Stewart, napodobující neurotický projev mladé Winony Ryder, může snažit sebevíc.. S metaforickou vsuvkou o sebevědomí silnějším anabolik, co nechala zavzpomínat na jistou sci-fi komedii s Daryl Hannah, jsem neměl sebemenší problém, obzvláště, když napomohla k neutralizaci Tříprsťáka z Wrong Turn. Apropo, kde tam hrál Ed Harris..? (30.04.2024)

Podľa popisu to vyzeralo na skutočne super thriller, takže som sa celkom tešil. Ale napokon sa moje očakávania postupne rozplynuli a napriek nádejnému úvodu sa z toho vykľula skôr taká lesbická psycho dráma, kde "hviezdilo" duo sociopatická Lou a psychopatická Jackie - to je fakt dvojka za všetky prachy (samozrejme to myslím ironicky). Niektoré scény boli poriadne nevkusné, a miestami to dokonca podobalo na nejaký revange horor. Škoda toho, malo to určite na viac, potenciál tam určite bol. 2* (20.05.2024)

Prvá hodinka je výborná. Krásne atmosferická, až taký neo-noirík s veľmi uveriteľnou retro atmosférou konca 80-tych. Do toho nemecké steroidy a tá správna “špina”, ktorá je pre niektoré A24-ky typická. Tak ako dokáže byť Kristen Stewart v iných filmoch ženská, tak dokáže zo seba urobiť aj poriadne chlapča a spolu s Katy O´Brian im to fakt ladí. Škoda, že v druhej polovici sa to začína celé jemne rozpadať, aj samotná zápletka je pomerne banálna. No i odhliadnuc od toho je u režisérky Rose Glass (aj po jej debute Saint Maud) cítiť slušný potenciál a jej tvorbu budem sledovať aj naďalej. (18.05.2024)