Albín jménem Noi

Nói je albín. Chodí na střední v jednom bohem zapomenutém islandském městečku. Je to outsider. Chodí za školu a potají usrkává z placatky whisky. Je však několik lidí, kteří v tomto podivínovi vidí něco víc než jen povaleče. Film tvoří velice citlivé pohledy do hrdinova soukromí, do světa, v němž navazuje velice křehká přátelství. Nói má totiž i přes svou zjevnou povýšenost nad okolní svět úplně stejné potřeby jako jeho vrstevníci. Pomalé, temné, mrazivé, severské.Nádherné exteriéry kde se pod sněhem ztrácí vše, v podstatě i Nóiova nečitelná osobnost. V jedné z vynechaných scén na dvd říká školní psycholog, že Nói je vysoce inteligentní. Inteligence se může projevit buď na školních známkách nebo ve zločinu. Pokud je Nói zločincem, potom se tragické finále (následuje SPOILER) může stát odstraněním pojistky k jeho zločinné budoucnosti. Smrt všech, kdo mu rozuměli a měli ho rádi Nóie odřízla od zbytku světa (07.02.2006)

Příběhů o neposedných teenagerech, kteří se bouří proti celému světu, najdeme mnoho, ale ten Noiúv celý svět je tak malý, studený a bezútěšný, že člověk musí nakonec jeho destruktivní chování a jednání chápat a sympatizovat s ním. Určitě na tom má velký podíl obsazení hlavní role albína hercem Tómasem Lemarquisem. Jeho civilní a uvěřitelné herectví má hlavní zásluhu na tom, že se k tomuto zdánlivně nenápadnému filmu musím v myšlenkách vracet ještě po několika dnech od zhlédnutí. (10.02.2014)

Pesimistické, pochmúrne a melancholické prostredie pomalého islandského života sa prejavilo aj v tomto snímku a to sa tvorcovia s tvorením atmosféry ani nemuseli veľmi trápiť. Príjemný snímok, ktorý svojou zápletkou len okrajovo rozoberá skutočné problémy pomalého a ubíjajúceho severského života, o väčšie závery, rozruchy a výpovedné myšlienky sa však zďaleka nesnaží. Všetko plynie pomaly, našťastie však príjemne a nenudiaco. Film obsahuje pár nezabudnuteľných a nesporne originálnych scén, ktoré napriek statickému a tragickému ladeniu celého filmu vyznejú zábavne a vkusne. Záver je trošku sklamaním, celý film však nie. 70%. (06.05.2009)

Zaujímavý snímok z prostredia "na kosť" premrznutého Islandu, kde by nechcel žiť zrejme žiadny "tunajší" teenager. No, a tamojší teenager zas zrejme sníva o tom, že by raz mohol žiť tam, kde tunajší teenager. Ťažký život na ďalekom severe, kde človek nemá takmer žiadny priestor na realizáciu či "osobnostný rast", tobôž vo svojom mozgu dosiahnuť rozmach endorfínov. Je mi veľmi ľúto, mam rád severskú tvorbu, no v tomto prípade som akosi z hlavným hrdinom súcitiť nedokázal, samotný príbeh ma nijak nezaujal, a až na pár pasáží, nijak mimoriadne nepobavil. (12.05.2016)

islandskú kinematografiu milujem a toto je jeden z najlepších zástupcov, aké som doteraz zhliadol - vynikajúco a citlivo napísaný scenár, atmosféra mrazivého islandu, kde majú v domoch tapety, pretože biele steny sú v kraji, kde je všade naokolo všetko biele, naozajstným nezmysel, (nasleduje mierny spoiler) vtipné a originálne no pritom veľmi silné epizódky ako do deja a témy krásne zapasovaný Kierkegaard, otec, ktorý je maniak na Elvisa, babička a jej puzzle, krvavý kúpeľ, lúpež banky, scéna v reštaurácii, ostreľovanie cencúľov, hľadanie miesta na hrob a kopec podobných nádherných scénok a jedna veľká túžba ujsť, vymaniť sa osudu, to ma dostalo. Film so širokou dušou . . . (03.05.2007)