Dlouhý souboj

Indický klon mayovek. Ušlechtilý vůdce indického kmene (Brynner), který byl nespravedlivě uzavřen se svými lidmi do pevnosti a po útěku se rozhodne bojovat za svobodu, se střetne s ušlechtilým Britem - bývalým antropologem, který se snaží spojit vydělávání na živobytí s pobytem v milované Indii (Howard), přičemž se oba v drsné době snaží hrát fair play. Jenže proti předsudkům o Indech - banditech, kterým se musí vnutit řád a civilizace, není obrany. Proti Mayovi je zde daleko více reality (masakr u vlaku, mučení krásné tanečnice). Velice solidní propojení klasického syžetu dobrodružného příběhu pro kluky všeho věku s drsnou koloniální skutečností. (12.12.2008)

Chválim nápadité zasadenie filmu - hornatá krajina koloniálnej Indie, do ktorej Brynner skvele zapadol. Film sa zaoberá myšlienkami slobody a či stojí o ňu bojovať, resp. akými zbranami a ako ďaleko zájsť, než vás dejiny odsúdia. Potešili aj Andrews v jednej zo svojích úplne že typických rolí či Keir, tentoraz riadne zamaskovaný. K Howardovi mám určité výhrady skoro ako v každom jeho filme, začínajúci románik jeho role s mladou dámou bol zlý vtip, stačí iba letmý pohľad na jeho pripitý ksicht a módny účes, o veku ani nehovoriac a každý hneď pochopí...tvorcovia však zjavne nie. Škoda, že nie všetky scény boli točené v exteriéroch, viaceré totiž používali filmové plátno na pozadí a ak stopáž mohla byť o hodný kúsok kratšia, predsalen záver sa vlečie. To hlavné - stará dobrá britská herecká škola a dobrodružný dej s dostatočným počtom akcie - fungovalo. (14.09.2016)

Saloon sice nahradil klub gentlemanů, Ind Indiána, Gurkha modrokabátníka a kdovíjaká železniční společnost Union Pacific, ale každý hned pozná, kdo je Vinnetou, Nšoči a Olda Šetrnej, ač mu tentokrát scénář znemožňuje se sbratřit. Epické drama o tom, kterak neporozumění si mezi národy a snaha ovládat vedou ke zničení toho nejlepšího v obou. Patetické, velkolepé, se statečnými a moudrými muži, přestřelkami, koňmi, i těmi ocelovými, vášnivými ženami a padajícími provazovými mosty. Exotika pro exotiku. Kam příště? Do amazonských pralesů? Do pouště Kalahari? Do antarktických pustin? Na ječící šedesátky? Pro kluka snad dobré, pro muže už poněkud vyčpělé. Vždyť ten Ind je jako naše představa o něm. Ta klukovská představa. Proti dnešní představě je plošší, nereálnější, pohádkový. A jelikož to ten kluk v děství neviděl, muže, v kterého snad aspoň trochu dospěl, se nemůže zmocnit ani nostalgie. (08.09.2014)

Nebylo to vyloženě špatné. V prvních minutách jsem pocit, že koukám na obdobu Žuta, jen z Indie. Prvotní souboje povstalců s policií byly hodně úsměvné a já byl lehce zklamán. Čekal jsem něco jako povstání Zulů a těšil jsem se na to jak se s hadráři v turbanech utká bristká armáda. V druhé polovině už dojde na solidnější bitky, film si ale nese takový ten feeling šedesátek, kde i když tekla krev, byla taková neuvěřitelná... Téma dvou mužů, kdy každý je na jiné straně, vzájemně se sice respektujících ale jdoucích si po krku tu už bylo mockrát. Brynner si zde střihl hlavního ,,banditu'' Sultána, který nechce nic jiného než svobodu pro svůj kmen a policistu kapitána Younga jdoucím mu po krku skvěle zahrál Trewor Howard. Ten kdo mu v tom následně pomáhá i nepomáhá je další skvělý herec Harry Andrews. Ačkoliv by se mohlo díky primitivnosti prostředí zdát, že se film odehrává někdy na začátku dvacátého století, není to tak. Je to někdy jen pár let před druhou světovou válkou. Koukat se na to dalo, ale jednou stačilo. Dnes by asi kapitán Young divil kam až došla britská vstřícnost vůči místním a jejich kulturním odlišnostem. Sultány už není třeba honit v dalekém Džalabádu. Stačí si počkat na nějaký teroristický útok na Picadilly v Londýně... Tři ukradené kozy. * * * (23.09.2017)

Režisér Ken ANNAKIN skutečně umí natočit vojenský film. Samozřejmě, že se lépe točí válečné filmy 2.světové války (jeho díla : Bitva v Ardenách nebo Nejdelší den), ale nutno přiznat, že i filmu s dějem z koloniální Indie 20.let minulého století nezůstal nic dlužen. Zde vidíme různé charaktery dvou Britských velitelů, charakter indického vůdce kmene Sultana (Yul Brynner) a celou koloniální misérii, která nic nevyřešila, ikdyž notně a neústupně pro královnu a Anglii zabíjela. Napadlo mě, že s takovou přírodní horskou scenérií jakou má Indie, Jugoslávie, Afghanistán a j. země horských masívů, nemá nepřítel absolutně žádnou šanci. Vždyť tam střílí každá skála. Dobrý film, nepostrádá akce. (03.01.2009)