Reklama

Reklama

Obsahy(1)

V exotickém prostředí Indie první čtvrtiny dvacátého století se odehrává dramatický příběh, v němž dochází ke konfliktu silných individualit. Kapitán Young rozumí indickým kmenům, ovšem stojí na straně britské policejní moci v kolonizované Indii a respektovaný, charismatický Sultán se snaží vést svůj lid v boji za svobodu. Ozbrojeným střetům se nelze vyhnout, přesto se zde nachází prostor pro uznání autority soupeře a smyslu pro čestné chování. (cheyene)

(více)

Recenze (24)

Zazie 

všechny recenze uživatele

Angličané internují příslušníky jednoho indického kočovného kmene a hodlají je zcivilizovat, protože mají pocit, že dělají až moc velký bordel. Indové - ký to div - o zcivilizování nijak zvlášť nestojí. Máme tu western odehrávající se v Indii, kde místo bledých tváří vystupují sáhibové a místo Indiánů Indové. Yul Brynner má místo klobouku turban a setsakramentsky mu to sluší... ()

fragre 

všechny recenze uživatele

Náramně romanticky, idealizovaně a pateticky vyvedený dobrodružný příběh, takhle se v dnešní dají točit jen parodie. Je to vlastně western, ale spíše klasického ražení, nezasažený vlivy italo-westernů. Spíše připomíná západoněmecké mayovky, však taky Yul Brynnerův Sultán je ušlechtilý jak vzor z čítanky. Přitom Yul Brynner je ještě vybrán dobře, ale hlavní klaďas na britské straně je dost nudný a v turbanu vypadá vyloženě směšně. Jednou se toto velice průměrné dílko ale přežít dá. ()

Reklama

Orlau32 

všechny recenze uživatele

Režisér Ken ANNAKIN skutečně umí natočit vojenský film. Samozřejmě, že se lépe točí válečné filmy 2.světové války (jeho díla : Bitva v Ardenách nebo Nejdelší den), ale nutno přiznat, že i filmu s dějem z koloniální Indie 20.let minulého století nezůstal nic dlužen. Zde vidíme různé charaktery dvou Britských velitelů, charakter indického vůdce kmene Sultana (Yul Brynner) a celou koloniální misérii, která nic nevyřešila, ikdyž notně a neústupně pro královnu a Anglii zabíjela. Napadlo mě, že s takovou přírodní horskou scenérií jakou má Indie, Jugoslávie, Afghanistán a j. země horských masívů, nemá nepřítel absolutně žádnou šanci. Vždyť tam střílí každá skála. Dobrý film, nepostrádá akce. ()

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Nebylo to vyloženě špatné. V prvních minutách jsem pocit, že koukám na obdobu Žuta, jen z Indie. Prvotní souboje povstalců s policií byly hodně úsměvné a já byl lehce zklamán. Čekal jsem něco jako povstání Zulů a těšil jsem se na to jak se s hadráři v turbanech utká bristká armáda. V druhé polovině už dojde na solidnější bitky, film si ale nese takový ten feeling šedesátek, kde i když tekla krev, byla taková neuvěřitelná... Téma dvou mužů, kdy každý je na jiné straně, vzájemně se sice respektujících ale jdoucích si po krku tu už bylo mockrát. Brynner si zde střihl hlavního ,,banditu'' Sultána, který nechce nic jiného než svobodu pro svůj kmen a policistu kapitána Younga jdoucím mu po krku skvěle zahrál Trewor Howard. Ten kdo mu v tom následně pomáhá i nepomáhá je další skvělý herec Harry Andrews. Ačkoliv by se mohlo díky primitivnosti prostředí zdát, že se film odehrává někdy na začátku dvacátého století, není to tak. Je to někdy jen pár let před druhou světovou válkou. Koukat se na to dalo, ale jednou stačilo. Dnes by asi kapitán Young divil kam až došla britská vstřícnost vůči místním a jejich kulturním odlišnostem. Sultány už není třeba honit v dalekém Džalabádu. Stačí si počkat na nějaký teroristický útok na Picadilly v Londýně... Tři ukradené kozy. * * * ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Chválim nápadité zasadenie filmu - hornatá krajina koloniálnej Indie, do ktorej Brynner skvele zapadol. Film sa zaoberá myšlienkami slobody a či stojí o ňu bojovať, resp. akými zbranami a ako ďaleko zájsť, než vás dejiny odsúdia. Potešili aj Andrews v jednej zo svojích úplne že typických rolí či Keir, tentoraz riadne zamaskovaný. K Howardovi mám určité výhrady skoro ako v každom jeho filme, začínajúci románik jeho role s mladou dámou bol zlý vtip, stačí iba letmý pohľad na jeho pripitý ksicht a módny účes, o veku ani nehovoriac a každý hneď pochopí...tvorcovia však zjavne nie. Škoda, že nie všetky scény boli točené v exteriéroch, viaceré totiž používali filmové plátno na pozadí a ak stopáž mohla byť o hodný kúsok kratšia, predsalen záver sa vlečie. To hlavné - stará dobrá britská herecká škola a dobrodružný dej s dostatočným počtom akcie - fungovalo. ()

Galerie (7)

Reklama

Reklama