Velké nic

Doba covidová jistým způsobem poznamenala každého z nás a z dnešního pohledu to byl prostě bizár. Tento dokument skvěle zprostředkovává pohledy několika odlišných lidí vždy velice zajímavým způsobem. Kombinuje momenty radosti i smutku a moc dobře je vyvažuje po trvání celého filmu. Z filmařského hlediska je Velké NIC výborná práce, za mě moc povedený střih, kvalitní práce s kamerou, protože některé záběry byly doopravdy perfektní! A černobílý formát sedl tomuto dokumentu jak p**** na hrnec. Celé kino se skoro pořád smálo a není vůbec divu vzhledem k tak skvěle zpracovanému tématu. Myslím si, že vidět Velké NIC alespoň 1x za život je povinností každého Čecha. Čechy Čechům! :D (23.03.2023)

Těžko se bude příštím generacím vysvětlovat, že se něco takového skutečně dělo. Klusákův existenciální černobílý dokument ve mně při vzpomínce na události ne až zase tak nedávné vyvolal kombinaci úzkosti a odlehčujícího smíchu. Velký dík patří Klusákovi za vybudování pomníku Karlu Vachkovi. Takhle vzácní lidé by neměli odcházet příliš brzy. (19.09.2023)

Nejlepší Klusák od dob, kdy to ještě táhl s Remundou. Čistý, autentický, výstižný, vtipný i hořký zároveň. Ta pachuť na patře z celé té pandemické taškařice je zde zachycena se vší parádou. Palec nahoru za užitou techniku, ten film totiž opravdu vypadá jak ze žurnálu. A díky panu režisérovi za zajímavou předpremiérovou besedu v ostravském Minikině, byl to moc fajn večer. Naštěstí bez respirátorů. (06.03.2023)

(89/2023) / Vít Klusák, stálica českej dokumentaristiky nelenil a využil príležitosť ktorú ponúkol covid. Mne sa to ráta, tá odvaha, a ktovie, do istej miery možno aj z núdze cnosť. Priznávam, čakal som možno viac. Viac emócií predovšetkým, aj keď rozumiem, že je to s ohľadom na možné zbytočne dojenie sĺz kontraproduktívne. Film ponúka celkom pestrú mozaiku od pacientov, cez lekárov až po obskurne postavičky ktoré sa snáď všade vyrojili po pár mesiacoch pandémie. Miestami zábavné, ale ničím výnimočné spracovanie, v ktorom sa celkom rozumne použila čb farba. Za pozretie to asi ale stojí. (6/10) (05.12.2023)

No toto, Klusák tvářící se nestranně! V dokumentu, mapujícím největší a nejbezskrupuloznější test lidské masy vychcanými globálními kokotporáty toho, co vše jim v již zcela okupovaném masmediálním prostoru ovčané sežvýkají a jak moc jim zcela impotentní, bezpáteřní, koryt se sveřepě držící a řádně přizdisráčské politické garnitury půjdou při masovém šíření paniky na ruku, nechává prostě plynout černobílé obrázky vrcholné pandemence, přičemž sice zdravý rozum vcelku přehlíží, možná i správně, aby se neangažoval, nicméně dává tu stejný prostor oběma extrémním protipólům voxu debili, snaživě okamžitě parazitujícím ve světle reflektorů. Vymatlaná pozornostní kurva a neoddiskutovatelná velepiča Peterková by dávno měla být někde ve svěrací kazajce pajcována thorazinem a enormními dávkami IQ stimulantů, retardovaný škrkavkolog, prvotřídní pandement a obludný pačurák Flégr by dávno měl sedět za šíření poplašných zpráv a prokazatelných lží. Avšak jinak je to vcelku velké nic přinášející dokumentární nuda, jejíž jediným oživením je prudce jedlá operátorka Monika, zřetelně trpící tím spiknutím manipulativních světohovad. Pokud budeš strádat i při příští pandementní vlně, a že určitě bude, protože kokotporáty touží pást a dobrotivý Pfizerfaust a jeho tolik altruističtí zmrdkcionáři Maďar s Prymulou stále děsně chtějí léčit, ať chceme, nebo ne, neváhej mi napsat. Jsem děsný dobrák a budu si tě s chutí vydržovat klidně jen za pár funivých kantát, aby ses nemusela ponižovat zcela pod svou zářnou a talentovanou úroveň v sockomarketu a markovat tam Peterkovým a Flégrům prošlé paštiky ve slevě! (21.09.2023)